Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(9.10 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
V tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Bendy, a to aby bylo hlasování na pevnou dobu v 11.45.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 6, přihlášeno bylo 142 poslanců, pro 78, proti 63. Tento návrh byl přijat.
A nyní tedy v tuto chvíli budeme pokračovat v projednávání přerušeného bodu, kterým je
1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 696/ - druhé čtení
Nacházíme se ve druhém čtení, projednávání tohoto bodu jsme opětovně přerušili ve čtvrtek 3. října, a to v obecné rozpravě. Já jen připomínám ještě technickou věc. S náhradní kartou číslo 29 bude hlasovat pan ministr Marian Jurečka. Připomínám, že tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 696/1 až tři. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr pro místní rozvoj pan Marian Jurečka a zpravodaj garančního výboru pan poslanec Viktor Vojtko, který zastupuje pana zpravodaje Michal Rataje. Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Dne 3. října byl ve svém vystoupení přerušen pan poslanec Miroslav Samaš, ale ještě předtím tady vidím faktickou poznámku pana ministra Jurečky ze včerejška. Bude chtít vystoupit ve faktické poznámce? Tak prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr po místní rozvoj ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré ráno. Ona ta faktická teďka s tím odstupem času už bude trošku jako hodně posunuta. My jsme to tady s panem kolegou vysvětlovali, on tady včera hovořil o tom, jak je nedůstojné jíst ten gothaj, tak já jsem se chtěl zastat našich poctivých, dobrých producentů kvalitních potravin, protože gothaj naopak je výborný salám. Ale to k té debatě důchodům úplně nepatří. Tak včera večer to tady mělo nějaké kouzlo, teď jsem to teda dořekl, když to tady zaznělo. Takže děkuju.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Tak já také děkuji a poprosím pana poslance Samaše. A ještě předtím, než tak učiní, tak já vás poprosím o klid, vážené poslankyně a vážení páni poslanci, abychom si mohli vyslechnout to, co nám pan poslanec chce sdělit. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Samaš: Děkuju, pane předsedo, nebo předsedající. Včera jsem teda nemohl dokončit řádně svůj projev nebo prostě to, co jsem měl na srdci, takže dneska bych to začal znovu. Takže vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře a další pane ministře, nemyslel jsem, že moje první vystoupení před ctěnou Sněmovnou bude takto krkolomné. Nejdřív jsem svojí výřečností mě pan kolega Lang, kterého zdravím vaším prostřednictvím, odsunul do druhého dne, pak jsem se musel na ten celý jednací den omluvit, protože jsem měl nějaký důležitý jednání na Moravě, nicméně jsem se stačil ještě vrátit večer, a když jsem přišel, tak jsem zase zažil deja vu, protože opět to bylo těsně před koncem jednacího dne a bohužel ten můj projev se nevešel do toho limitu. (Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já se omlouvám, pane poslanče, já vás přeruším. Tak vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás velmi žádám, aby byl klid tady na plénu Poslanecké sněmovny. Pokud chcete diskutovat, a vidím to jak na levé, tak i na pravé straně, tak prosím, abyste své diskuse přenesli do předsálí. Já poprosím ještě například paní poslankyni Ožanovou, jestli by mohla být tak laskavá a přešla s panem ministrem do předsálí, abychom si mohli vyslechnout pana poslance Samaše, co nám chce sdělit. Děkuji moc.
Poslanec Miroslav Samaš: Já vám taky děkuju, pane předsedající. No, kdo má takovýhle úvod do života ve Sněmovně? Takže sešli jsme se tady, abychom ve druhém čtení projednali vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 155 z roku 1995 sbírky, o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Schválně neříkám, že to je zákon o důchodové reformě, protože to má jako hodně daleko k tomu. Od začátku projednávání tohoto tisku tady proběhlo mnoho sofistikovaných analýz, argumentů a dat, které víceméně poukazovaly na tu nedokonalost a nevlídnost tohoto návrhu zákona, který je směřován k těm, ta nevlídnost k těm, kterých se to nejvíc týká, to jsou ti dnešní a budoucí důchodci. Nechci teda znovu opakovat to, co tady zaznělo, ale přiložím takový nějaký svůj lidský pohled.
Jak jsme asi všichni zaznamenali, vzhledem k vládnutí nebo kvalitě vládnutí dnešní pěti, dnes už teda čtyřkoalice, došlo v poslední době k razantnímu zvýšení nákladů na život našich obyvatel a to se projevilo téměř ve všech oblastech. Vypíchnu třeba energie, potraviny, paliva a mnoho dalšího. Já bych se chtěl v tomto směru zaměřit na jakoby pohled důchodce, sice ještě jím nejsem, ale už se to hodně blíží, i když teda se současná vláda snaží, abych si to v té práci užil co nejdéle, takže nevím, jak to dopadne. A to je cena potravin, ale možná ne jenom to. Jistě všichni víte, že délka, kvalita života a zdraví závisí taky na tom, jakou vedeme životosprávu. A nás nebo mnoha lidí v tom produktivním věku se to moc netýká, protože to nějak neřešíme, většinou to máme, i když to taky není ve všech případech pravda. Ale se svojí manželkou jsme s přibývajícím věkem taky přišli na to, že ta naše tělesná schránka už není taková, jaká bývala. Hlava ještě může, ale pak něco děláte a zjistíte, že už to není ono. Kolegové, kteří jsou lékaři, tak mi dají zapravdu, že to je normální, že s přibývajícím věkem prostě ten organismus chřadne, prostě některé věci nám tam chybí, některé prostě už nelze přirozenou cestou nabýt, takže je potřeba o sebe začít víc pečovat. A to jsme tady s manželkou taky začali řešit a začali jsme se kvalitněji stravovat, víc vitaminů, víc minerálů, víc pohybu, myslím pohybu venku, a vůbec tak nějak se staráme o ty naše tělesné schránky. Určitě mi dáte zapravdu, že pokud to takhle chcete dělat, tak ono to není zrovna levná záležitost, protože pokud chcete se kvalitně stravovat, chcete dostatek vitaminů, tak to všechno něco stojí. Ale naštěstí moje žena - tady jsem si chtěl říct, že na stará kolena, ale to by mi laňka dala, kdybych to takhle řekl - ale prostě je to tak. Už má taky svůj věk, tak se vrhla na pěstování na zahrádce, takže máme v létě dostatek rajčátek, paprik, salátů, dokonce to i rozdáváme dětem, sousedům, děláme takový bartery, protože oni zase nám dodávají vajíčka, maso, když mají tam králíky, že jo. ***
