Korektura

Poslanec Jiří Havránek: Krásný dobrý den i ode mne. I já se přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který naleznete pod číslem 4877. Ten pozměňovací návrh je velmi krátký a týká se změny účinnosti tohoto zákona, která je nově navrhována na 1. července 2025. Pokud se podíváte na to, jaké je dnes datum a jak ještě nějaký čas bude trvat legislativní proces, tak aby vše bylo zvládnutelné a ty firmy se na to mohly připravit. Navrhuji tedy odklad o půl roku a děkuji teď za vaši pozornost. Takže ještě jednou přihlašuji se k dokumentu pod číslem 4877.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nikdo další už se nehlásí do podrobné rozpravy, tak ji končím. Pane ministře, máte zájem vystoupit? (Ne.) Nikoliv. Pan zpravodaj? (Ne.) Rovněž nikoliv. V tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji všem za spolupráci.

Můžeme přejít k dalšímu bodu. Jde o bod číslo

33.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 724/ - druhé čtení

Poprosím pana místopředsedu vlády Ivana Bartoše, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych vám stručně zopakoval hlavní informace k návrhu zákona, kterým se mění zákon 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento vládní návrh byl vypracován Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a jeho spolupředkladatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Je předkládám především v souvislosti s potřebnou implementací nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2022/2560 ze 14. prosince roku 2022, o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh do českého právního řádu tak, aby mohla být zajištěna řádná aplikace tohoto evropského nařízení.

Cílem je, aby měly všechny firmy v rámci Evropské unie férové a rovné podmínky, což se dneska úplně neděje. Zatímco máme přísně nastavená pravidla pro podporu jednotlivých podniků ze strany členských států, u podpory od zemí mimo Evropskou unii v tuhle chvíli nic takového neplatí. To může samozřejmě negativně pokřivovat společný trh, zvýhodňovat určitou část firem a právě na to se snaží toto nařízení reagovat. Nově tak budou mít podniky, které se ucházejí o veřejnou zakázku nebo se plánují spojit, povinnost ohlásit veškerou obdrženou státní podporu i od zemí, které jsou mimo Evropskou unii, pokud tedy její hodnota překročí určitý limit.

Nařízení reaguje na možná narušení vnitřního trhu způsobená subvencemi třetích států, které dosud kontrole ze strany Evropské komise nepodléhaly, a dává Evropské komisi nástroje, které by měly umožnit omezení škodlivých dopadů. Nařízení tak má za cíl zajistit rovné podmínky všech subjektů, které působí na vnitřním trhu Evropské unie. Nařízení se uplatňuje automaticky ve všech zemích unie ve chvíli, kdy vstoupí v platnost. Není tedy nutné, abychom ho plně promítaly do právního řádu, nicméně aby fungovalo efektivně, některé právní úpravy nutné jsou.

Nařízení se dotýká oblasti veřejné podpory zakázek i spojování podniků. Jeho implementace se tak logicky odráží v souvisejících zákonech. Jedná se o zákon o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, zákon o ochraně hospodářské soutěže, zákon o zadávání veřejných zakázek, zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o zákon o prověřování zahraničních investic.

Právě k tomu zákonu o zadávání veřejných zakázek předložila paní poslankyně Olšáková pozměňovací návrh, a to před projednáním celé věci na garančním hospodářském výboru. Za Ministerstvo pro místní rozvoj s jeho obsahem souhlasíme. Návrh snižuje byrokratickou zátěž pro zadavatele veřejných zakázek bez toho, aby se to negativně odrazilo na transparentnosti.

Kvůli inflaci se navrhuje zvýšení limitů u veřejných zakázek malého rozsahu, u nichž není povinnost uskutečnit zadávací řízení. U dodávek a služeb by šlo o zvýšení ze dvou milionů korun na tři miliony korun a u stavebních prací z šesti milionů na devět milionů korun. Uvedené zvýšení limitů veřejných zakázek malého rozsahu z důvodu inflace je logické a ze strany Ministerstva pro místní rozvoj podporované. Jeho přijetím se z povinnosti provést zadávací řízení podle zákona vyjme odhadem až jedna třetina dosavadních veřejných zakázek.

Zároveň pozměňovací návrh ulevuje zejména obcím prvního a druhého typu a jejich organizacím, protože zvyšuje limit pro povinné uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele z půl milionu na jeden milion korun, čímž se výrazně sníží administrativní zátěž zejména u těch menších zadavatelů, což by však nemělo být na úkor transparentnosti zadávání těchto veřejných zakázek malého rozsahu.

Pozměňovací návrh byl proto doprovázen i souvisejícími novými ex post uveřejňovacími povinnostmi, které by měly zajistit alespoň minimální transparentnost u zakázek malého rozsahu nad jeden milion korun. Po veřejných zadavatelích by mělo být požadováno, aby po zadání veřejné zakázky malého rozsahu nad jeden milion korun uveřejnili kromě vybraného dodavatele a smluvní ceny také způsob zadání této veřejné zakázky.

Ta informace doposud není nikde uveřejňována, nelze tedy jednoduše zjistit, zda zakázka byla zadána například na základě otevřené výzvy, nebo napřímo jednomu dodavateli. Zavedení této povinnosti by tak mělo velký význam právě z hlediska transparentnosti a splnění povinnosti by bylo možné provést jednoduše, vlastně vyplněním předdefinovaných kolonek na profilu onoho zadavatele.

Hospodářský výbor však doporučil projednat a schválit jen uvedené navýšení limitů pro zakázky malého rozsahu a limitů pro uveřejňování smluv na profilu zadavatele bez souvisejících povinností. S tím naopak Ministerstvo pro místní rozvoj nemůže souhlasit. Jsem přesvědčen, že pozměňovací návrh včetně navržených povinností je nezbytný. Uvedený pozměňovací návrh také nyní předkládá poslanec Jakub Michálek společně s dalšími poslanci, a já si vás tímto dovoluji požádat o jeho podporu.

K návrhu byly před druhým čtením zákona předloženy paní poslankyní Olšákovou další čtyři pozměňovací návrhy k zákonu o zadávání veřejných zakázek. První z nich upravuje určité nezbytné legislativně technické a terminologické změny. Druhý se týká zejména řešení situace, kdy smlouva na veřejnou zakázku nebyla řádně uveřejněna v registru smluv.

Třetí pozměňovací návrh obsahuje návrh výjimek pro podlimitní veřejné zakázky, mimo jiné týkající se plánovacích smluv podle stavebního zákona nebo výjimku umožňující sdílení elektřiny zadavateli v rámci energetických společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje.

Ve finále čtvrtý návrh odstraňuje zákaz opakovaného vyhlášení veřejné zakázky před zrušením původního řízení, což by mělo odstranit někdy velmi dlouhé blokování realizace veřejných zakázek, pokud je původní zakázka přezkoumávána před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

Ministerstvo pro místní rozvoj tyto pozměňovací návrhy podporuje a já bych vás rovněž rád požádal o jejich následnou podporu. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Poprosím paní poslankyni Obornou, aby se ujala jakožto zpravodajka hospodářského výboru slova. Jenom ještě upřesním to, že návrh jsme v prvém čtení přikázali právě hospodářskému výboru jakožto garančnímu a usnesení tohoto výboru vám bylo doručeno jakožto sněmovní tisk 724/1. Máte slovo.

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, krásný den, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením hospodářského výboru ze 45. schůze ze dne 5. září 2024, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 724.

Usnesení zní. "Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po vyslechnutí úvodního výkladu předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Mlsny a mé zpravodajské zprávy:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit sněmovní tisk 724 ve znění předloženého vládního návrhu zákona a ve znění schválených pozměňovacích návrhů;

II. zmocňuje zpravodajku výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR provedla v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona;

III. pověřuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přednesla zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru;

IV. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR." ***