Autorizace
(11.50 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
Potom jsme se bavili o funkčních obdobích jednotlivých činitelů toho systému. Ono to má logiku. Státní tajemník má periodu svého fungování pět let, nejvyšší státní tajemník má šest let a služební komise má sedm let. To znamená, že vždycky ten nadřízený orgán má ze zcela pochopitelných a logických důvodů fungování systému o jeden rok delší působnost, aby nebyli jmenováni právě ve stejnou dobu s těmito dalšími prvky, činiteli, osobami v daném systému.
Ještě jedna poznámka. Vidíme, že je to pět let, šest let, sedm let, takže ve všech případech je to období přesahující volební období, a to právě z toho důvodu, aby dané funkce nepodléhaly té jednoduché politické vůli.
Co se týká snížení nároků. Prosím, nechme trochu rozhodovat ty úřady samostatně - a to jim chceme umožnit. Ptejme se, zda je vždycky magisterský vysokoškolský titul automatickým předpokladem a důkazem kompetentnosti a dovedností daného člověka. Nevím, proč nenechat na tom konkrétním úřadu, zda na tu kterou pozici třeba nestačí titul bakalářský. Je to naopak dání důvěry těm úřadům jako takovým, které si samy určují kritéria pro to, aby vybraly nejvhodnější možné adepty do státní služby.
Ještě jedna poznámka. Ale přece u samospráv ty výjimky samozřejmě možné jsou a ty výjimky u samospráv už platí v současné době. Podle ustanovení zákoníku práce i samosprávy mají samozřejmě právo udělovat výjimky v kvalifikaci. To není nic nového, tedy neříkejme, že tady vzniká nějaké dvojí prostředí, podle zákoníku práce zcela evidentně tahle možnost existuje i nyní.
A poslední poznámka, ta závaznost předpisů nejvyššího státního tajemníka pro všechny služební úřady je pouze, a to slovo pouze zdůrazňuji, v oblasti státní služby, ta nezasahuje do odborné věcné (způsobilosti?) a nezávislosti regulátorů. Takže v téhle chvíli považuji, řekněme, tuhle připomínku, aniž bych s ní byl, znovu opakuji, detailně seznámen, tak ji nepovažuji za věcně přiléhavou, protože prostě v téhle chvíli se jedná o výhradně kompetenci v oblasti státní služby. Já asi se už do další debaty teď pouštět nebudu, jenom jsem považoval za nutné a férové v rámci obecné rozpravy vaše pozměňovací návrhy ze svého úhlu pohledu okomentovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji a táži se, jestli ještě někdo má zájem vystoupit v obecné rozpravě. (Nikoho?) zde nevidím v tuto chvíli, v tom případě ji končím. Máte zájem, pane ministře, o vystoupení? Paní zpravodajko? Rovněž ne.
Takže v tomto případě můžeme zahájit rozpravu podrobnou. Připomínám opět, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v této rozpravě musí být odůvodněny. A jako první se přihlásila paní poslankyně, paní zpravodajka Ožanová.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane předsedající, přihlašuji se k těmto pozměňovacím návrhům: 4508, 4509, 4510, 4511, 4512, 4513 a 4828.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. Poprosím pana poslance Holmana... Hofmanna, pardon.
Poslanec Jan Hofmann: Dámy a pánové, dobrý den. Já bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu číslo 4817, který se týká Armády České republiky, konkrétně jejích krajských vojenských velitelství, která jsou zmíněna v tomto pozměňovacím návrhu v čl. 1 i 2. Tento pozměňovací návrh má zajistit narovnání stavu při zaměstnávání civilních zaměstnanců tak, aby odpovídalo situaci například zaměstnávání civilních zaměstnanců na generálním štábu, jemuž jsou krajská vojenská velitelství podřízena, nebo u vojenské policie či u Vojenského zpravodajství. Já nevidím důvod, proč by krajská vojenská velitelství měla být v jiné situaci než ostatní části armády, a proto za budoucí podporu tohoto pozměňovacího návrhu vám všem děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní pan předseda Cogan.
Poslanec Josef Cogan: Já si dovolím přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům, 4602 a 4603, které jsem podrobně odůvodnil v obecné rozpravě.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nikdo jiný další - ještě zde mám pana předsedu Michálka.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se hlásím ke sněmovnímu dokumentu 4837, což je pozměňovací návrh můj a kolegů Cogana a Dufka, který se týká už představené problematiky dvojvládí ve vedení úřadu samosprávných celků. A dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu sněmovní dokument 4617, což je jenom velmi úzké zpřesnění náběhu povinností, které jsou v zákoně o střetu zájmů ve vztahu k prezidentu republiky tak, aby to datem odpovídalo zamýšlenému efektu. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Někdo další se nehlásí do podrobné rozpravy, tak ji tímto končím. Je zájem o závěrečná slova? Pane vicepremiére? Nikoliv. Paní zpravodajka rovněž ne. V tom případě děkuji všem za spolupráci a končím druhé čtení tohoto návrhu.
A můžeme rovnou přejít k bodu číslo
16.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 689/ - druhé čtení
A poprosím pana vicepremiéra Rakušana.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám moc za slovo. Pane místopředsedo, dámy a pánové, tenhle návrh novely zákona č. 119/2002 Sb. byl celkem podrobně diskutován už v prvním čtení, přičemž ovšem ty časové možnosti vždycky vedly k tomu, že jsem byl přerušen někdy na konci svého slova, takže mně dovolte jenom velmi krátce zopakovat, co je podstatou tohoto návrhu novely zákona.
Založili jsme pracovní skupinu pro zbraňovou legislativu, která po těch nešťastných, tragických událostech loňského prosince přicházela a stále přichází s doporučeními, která jsou postupně zapracována, samozřejmě ne automaticky, rozhodně všechna, o některých se velmi intenzivně diskutuje a potom plenárně v rámci té komise přijímána nejsou a my je nepromítáme do žádného legislativního textu. Nicméně na dvou věcech tady v té pracovní skupině shoda byla, nicméně to (je) jenom pracovní platforma, tu shodu musí vyslovit logicky Parlament a ukázat podporu danému návrhu.
Projednávaný návrh má za cíl urychlit platnost dvou institutů zbraňového práva, které budou účinné od 1. 1. roku 2026, kdy začne platit námi schválená i Senátem schválená, prezidentem podepsaná nová zbraňová legislativa, nový zákon o zbraních. Naším cílem, cílem předkladatele bylo některé segmenty té právní úpravy, která bude platná od 1. 1. 2026, začlenit už do té stávající i na to přechodné období, než tedy vyprší platnost současného zákona.
O co se jednalo? Za prvé, nově navrhujeme, aby podnikatelé v oboru zbraní a střeliva byli povinni hlásit policii podezřelé transakce. Na výboru jsme debatovali rozsáhle i o co by se konkrétně tady jednalo. Za druhé, dojde k rozšíření pravomoci Policie České republiky zajistit zbraň v případě, kdy dle informací orgánů veřejné moci vyplývá, že držitel zbraně může být nebezpečný, že držitel zbraně třeba nějakým výrazným způsobem změnil svoje chování, že držitel zbraně ve škole mezi svými spolužáky a podobně hovoří o sebevražedných tendencích, má nějaké násilné sklony a prostě evidentně je jeho psychický stav v té chvíli změněn.
Samozřejmě, a to chci tady zdůraznit, není to nějaká policejní libovůle, tohle rozhodnutí je vždycky soudně přezkoumatelné a držitel zbraní má právo se svého zákonného práva držet zbraň dovolávat. Ještě jednou bych chtěl říci, že oba dva tyto instrumenty již obsahuje novela zákona, která Poslaneckou sněmovnou i Senátem prošla, kterou jsme schválili a v celkem velké konsenzuální shodě i tady na půdě Poslanecké sněmovny. ***
