Autorizace
(10.20 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Ještě se omlouvá pan ministr Vlastimil Válek, a to do 11.30 hodin z pracovních důvodů.
23.
Vládní návrh zákona o Národní rozvojové bance
/sněmovní tisk 699/ - druhé čtení
A z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Návrh zákona o Národní rozvojové bance je předkládán a základní usnesení vlády z 29. listopadu loňského roku k návrhu na zahájení integračního procesu Národní rozvojové banky a České exportní banky. Návrh reaguje na vyjmutí Národní rozvojové banky z působnosti směrnice o kapitálových požadavcích na banky, označován (je) jako CRD, ke kterému dochází v rámci její revize. Cílem návrhu je stanovit základní právní rámec upravující výkon činnosti této banky a dohled nad ní, což je nezbytné právě v souvislosti s vyjmutím z působnosti zmíněné evropské směrnice. Národní rozvojová banka zůstane bankou s bankovní licencí a bude i nadále dohlížena Českou národní bankou. Její činnost bude podléhat standardním obezřetnostním požadavkům, jaké jsou kladeny na instituce podle regulatorního rámce Evropské unie pro úvěrové instituce. Jedná se o přístup uplatňovaný u některých jiných rozvojových bank členských států Evropské unie, například ve Francii nebo v Bulharsku.
Návrh upravuje poskytnutí státní záruky za některé dluhy Národní rozvojové banky tak, aby snadněji a levněji získávala střednědobé a dlouhodobé cizí zdroje pro svoji další činnost. Návrh zákona omezuje Národní rozvojovou banku v přijímání vkladů od veřejnosti, což je opět přístup uplatňovaný u řady obdobných rozvojových bank v Evropské unii, například v Národní rozvojové bance v Německu nebo v Chorvatsku. Nadále však bude umožněno Národní rozvojové bance přijímat vklady od obcí a krajů, tyto vklady budou dobrovolné, na druhé straně nebudou kryty pojištěním vkladů.
Návrh zákona stanoví rovněž povinnost vést vybrané peněžní prostředky, které Národní rozvojová banka získá ze státního rozpočtu, na účtech podřízených státní pokladně a prostředky určené na rozvojové programy budou ve státní pokladně až do okamžiku, kdy je banka skutečně použije v rámci těchto programů. Účinnost tohoto zákona je navržena na 1. leden příštího roku. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. My jsme návrh v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu a usnesení tohoto výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 699/1. A já nyní požádám, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Libor Turek, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.
Poslanec Libor Turek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já bych jenom krátce zmínil cestu tohoto sněmovního tisku 699 vládního návrhu zákona o Národní rozvojové bance.
Vláda předložila Sněmovně návrh zákona 7. 5. 2024. Návrh zákona byl rozeslán poslancům 9. 5. 2024 a čtení proběhlo 25. 6. 2024 na 108. schůzi Poslanecké sněmovny.
Rozpočtový výbor se tímto sněmovním tiskem zabýval na své 48. schůzi dne 4. září. A dovolil bych si přečíst usnesení, které k tomuto sněmovnímu tisku přijal. Je to usnesení rozpočtového výboru ze 48. schůze ze dne 4. září. 2024 k vládnímu návrhu zákona o Národní rozvojové bance, sněmovní tisk 699, druhé čtení:
"Po rekapitulaci zpravodaje poslance Libora Turka, stanovisku Ministerstva financí a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny
I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona o Národní rozvojové bance, sněmovní tisk 699, vyslovila souhlas;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil schůzi Poslanecké sněmovny."
Co se týče věcné podstaty vládního návrhu zákona, tak pan ministr zrekapituloval téměř vše a myslím, že bylo podrobně probíráno i v rámci prvního čtení tady schůze Poslanecké sněmovny. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já nyní otevírám obecnou rozpravu, do níž mám přihlášenou s přednostním právem paní předsedkyni Alenu Schillerovou. Prosím.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážené vážení kolegové, pane ministře, my se dostáváme do druhého čtení zákona o Národní rozvojové bance. Já znovu chci zdůraznit, tak jako v prvním čtení, že principiálně nejsme proti tomuto zákonu, že debata, kterou teď povedu, se bude týkat prostě trošku jiných věcí, já už jsem to tady nastínila v prvním čtení, myslela jsem si, že se o tom víc pobavíme na rozpočtovém výboru, k tomu nedošlo, protože součástí tohoto zákona je také mimořádně sledovaná a diskutovaná možnost umožnit Národní rozvojové bance vydávat dluhopisy nebo srovnatelné cenné papíry, a to se stane již trvalou součástí financování této instituce. Nově, pokud tedy NRB, dovolte mi používat zkratku, vydá své dluhopisy, zvýší se veřejný dluh České republiky, to jsme se shodli v prvním čtení.
Co se však nezvýší, a to nám bylo potvrzeno i na rozpočtovém výboru, proto to tady otevírám, a to je důležité, je ostře sledovaná výše deficitu státního rozpočtu. A protože tento modus operandi pana ministra Stanjury už známe, ten nakonec byl předveden se Státním fondem dopravní infrastruktury, kdy optickým způsobem se snižoval schodek státního rozpočtu v minulém a letošním roce. Ta argumentace pana ministra byla v této situaci obdobně jako dnes v případě NRB, že je tam nižší úroková sazba. Dobře, já jsem ochotna přiznat, že ve výjimečných a ojedinělých situacích může dojít k obdobné situaci, jenže již v případě SFDI bylo možné provést tuto situaci za zcela stejných podmínek způsobem, aby se ve schodku státního rozpočtu půjčka projevila, to tady nakonec na půdě rozpočtového výboru potvrdil i náměstek ministra financí pan Mora. A tímto postupem nedošlo k zásadnímu snížení transparentnosti řízení veřejných financí.
Jenomže ve chvíli, kdybychom přestali přenášet nerovnováhy do mimorozpočtových fondů, by meziroční komparace s covidovými rozpočty nevyzněly tak, jak se to marketingu pětikoalice zrovna hodí. A o to tady jde. Bohužel jsem přesvědčena, že pětikoalici nejde o snižování strukturálních schodků, snižování výdajů státu, ale jde jenom o vytvoření dojmu snižování schodku státního rozpočtu, protože ten je tím ostře sledovaným číslem. A obdobný proces se v mediálním prostředí diskutuje i dnes při přijímání státního rozpočtu pro rok 2025, kde se již objevila informace, že díra v aktuálně projednávaném rozpočtu na obnovitelné zdroje energie by mohla být vyřešena přenesením problémů na státní akciovou společnost OTE, čili stejný trik jako u SFDI, stejný ministr financí, jenom odlišný rok. Uvidíme. Sledujeme to, sleduji to pečlivě, čerpám zatím jenom z veřejných zdrojů. A proto bych chtěla požádat pana ministra Stanjuru, aby se vyjádřil, nebo aby nějakým způsobem tady odpověděl na naše otázky a skutečně jasně a fakticky vysvětlil, v čem spočívá výhoda nově navrhovaného opatření vydávání dluhopisů jinou entitou, v tomto případě bankou, oproti stávajícím nástrojům, které stát při vydávání dluhopisů má. Ostatně to je i připomínka Ministerstva dopravy, přesně toho ministerstva, které již má zkušenost s panem ministrem Stanjurou a SFDI, to jsem popsala i dnes i mnohokrát na tomto místě. ***
