Autorizace
(10.30 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
A protože nemluvíme o jednotkách miliard, ale o desítkách miliard korun, nemluvě o tom, že za tyto dluhy bude poskytnuta státní záruka. Navíc chci tady upozornit také na fakt, že tímto zákonem také vzniká povinnost NRB vést vybrané peněžní prostředky na účtech podřízených státní pokladně vedených u České národní banky. Tyto prostředky mohou sloužit jako krátkodobý zdroj pro krytí potřeby financování vlády. Zároveň do doby využití těchto peněžních prostředků na stanovený účel ze strany NRB nedochází k růstu státního dluhu. Ano, uznávám, že jde o efektivní využívání finančních prostředků, bojím se však, že tento nástroj v rukou pana ministra Stanjury bude opětovně zneužíván, proto na to upozorňuji.
Také se musím z tohoto místa vyjádřit k nenápadnému pozměňovacímu návrhu z pera poslance ODS, o něm pan zpravodaj i mluvil, kterým se mění daňový balíček a který nemá pranic společného nebo nemá nic společného s Národní rozvojovou bankou.
V praxi se totiž opět ukázalo to, co tvrdilo hnutí ANO dlouhodobě, že daňový balíček je nedomyšlený. Nově totiž pan poslanec Turek navrhuje, aby se zrušila úprava 50% povinného přídělu FKSP na spoření na stáří. Ono se totiž v praxi ukázalo, že to nebylo možné, protože s ohledem na dlouhodobé aktivity nebyly volné finanční prostředky těchto fondů dostatečné na pokrytí požadovaných 50 %, nově má být povinnost 50 % prostředků FKSP na spoření na stáří nahrazena doporučením. A mně jako profesně vystudované právničce je zcela jasné, jakou legislativní váhu má doporučení. Za nás je nejenom absolutně nepřijatelné měnit zákony s přímým dopadem na pracující každého půl roku, ale také je zcela zřejmé, že tento pozměňovací návrh nemá žádnou souvislost s Národní rozvojovou bankou.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, aktuálně předložený zákon o Národní rozvojové bance znamená v rukou této pětikoalice vytvoření zásadního chaosu ve státním výkaznictví. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. Dovolím si vás rovněž všechny pozdravit a mám zde poznamenáno, že se hlásil do rozpravy pan poslanec Nacher. Máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo, dámy a pánové, pane ministře, já se spíš zeptám, já jsem se účastnil několika kulatých stolů, odborných seminářů na toto téma, které je mi relativně blízké. Rozumím tomu principu, že se posouváme. A to si myslím, že je v pořádku, z dotací primárně úvěrům a k tomu, aby díky těm úvěrům ta ekonomika u těch projektů vlastně fungovala úplně jiným způsobem než tak, jak fungují dotace doposud, a k těm úvěrům je potřeba vydávat mimo jiné tedy dluhopisy, což bude i obsahem činnosti Národní rozvojové banky.
Jak už tady řekla moje předřečnice, předsedkyně našeho klubu, je potřeba tady říct a připomenout a dvakrát podtrhnout, že ty státní záruky za ty některé dluhy Národní rozvojové banky, se zároveň nebudou promítat do bilance státního rozpočtu. Já to jako nekritizuju úplně primárně, ale je potřeba to konstatovat. A z toho tedy vychází za mě ten hlavní dotaz, protože jsem se vlastně dozvídal na těch kulatých stolech vlastně různě podivně jak to je, jaké druhy projektů budou tedy financovány přes Národní rozvojovou banku, protože tam se při té prezentaci hovořilo o tom, že dneska ona patří tou bilancí, že je menší než ty nejmenší banky v České republice a že chce jít cestou takové sesterské banky například v Německu.
Bavíme se tady v tom případě o nějakých stovkách miliard korun v bilanci, aby se dostala na úroveň řekněme menších nebo středních bank v České republice na straně jedné, a na straně druhé, když jsem se tedy ptal, nebo jsme se ptali, mám pocit, že tam byl i kolega Kohajda, na ty projekty, to znamená, jestli jsou to nějaké klíčové infrastrukturní projekty, stavby dopravní a podobně, dálnice, nevím, které by to mohly naplnit, že jsou to právě ty desítky miliard, jsou to ty investiční peníze, a dávalo by to nějaký smysl, tak zase jsem dostal odpověď, že to budou jednotlivé projekty za jednotlivé miliardy, teda projekty za jednotky miliard, jednotlivé projekty za jednotky miliard korun. Tudíž to mi pak vychází, že by to musely být stovky takových projektů, abychom se dostali do té slibované bilance, kam by ta Národní rozvojová banka měla směřovat, ale na to zase podle mě není připravené to zázemí té Národní rozvojové banky, i ten způsob schvalování vlastně těch úvěrů, těch dluhopisů, těch státních záruk. Tady není, předpokládám, žádný pozměňovací návrh, nebo jsem ho nezaznamenal? Je to tak? Pan zpravodaj kývá, že ne. Takže my to jakoby nezpochybňujeme, ale bylo by dobré se o tom bavit, protože já jsem nenašel v těch dokumentech, jaká je nebo bude tedy vlastně ta základní strategie Národní rozvojové banky. Pár velkých projektů, ale tam by to znamenalo, že třeba ten projekt bude mít 10, 15, 20 miliard korun a pak nastává ta situace té hrozby, že v tom konkrétním roce, když to tam bude naplánováno a dostane se to mimo rozpočet, tak to samozřejmě ta příslušná opozice, která v té chvíli bude, tak to může legitimně kritizovat, protože dneska jsme v opozici my, za rok za dva můžete být vy, anebo to budou právě ty jednotlivé projekty v jednotkách miliard, ale kterých bude muset být několik set, spíš než několik desítek, protože to mně přijde jakoby základní směřování, že to je dobrý se o tom pobavit.
Proto tam přijde jako základní směřování té Národní rozvojové banky, abychom jako politici a jako Ministerstvo financí, které vlastně za to ponese globální generální zodpovědnost, aby se vědělo. Toť vše.
To je vlastně v zásadě v této chvíli v rámci druhého čtení můj jediný dotaz, protože jak říkám, na těch kulatých stolech jsme se vlastně pohybovali v tom kontrastu, v tom kontrastu vzletných plánů, kam ta banka bude směřovat, zejména tedy, pokud vím, ze strany ČNB a managementu té banky. A na straně vlastně druhé to pak naráželo na to, jaká je ta strategie a jestli ty projekty jsou v takové míře, aby to naplnilo ty vzletné cíle. Tak já bych se v tom chtěl nějakým způsobem zorientovat.
Já děkuju, doufám, že to bylo srozumitelné.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já v tuto chvíli nevidím žádný další zájem o vystoupení. V tom případě tady končím obecnou rozpravu. Táži se pana ministra, jestli má zájem o závěrečné slovo. Ano.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Zkusím velmi stručně. Paní poslankyně, paní předsedkyně Schillerová, interpelovala v této otázce pana předsedu vlády. My dva máme určitě k dispozici odpověď, nevím, jestli s ním vyslovila souhlas, nebo nesouhlas. Jestli vyslovila nesouhlas, tak bude z toho sněmovní dokument. Já za tu interpelaci, za ty dotazy, děkuji, tam poměrně podrobně vysvětlujeme, odpovídám na ty otázky, které zazněly dnes. Myslím, že není účelem, abych tady teďka četl tři strany otázek a odpovědí. Nevím, jestli zůstane sněmovním dokumentem, nicméně ten dokument určitě není nějaký neveřejný. Opravdu myslím bez ironie, že děkuju za ty otázky, protože když máte šanci to odborně v klidu vysvětlit, tak je to ku prospěchu věci.
A teď - a já pominu ty osobní narážky, ale věc, že státní záruky nejsou v deficitu státní rozpočtu, je věc běžná. A teď bez kritiky. Pamatujete si covidové záruční programy, kdy stát i se souhlasem opozice tehdy je spustil? A tam reálně platíme ty záruky, reálně v průběhu let. Ty firmy, které si v covidu vzaly úvěr a neplatí, tak to stát platí a nejsou to malé peníze. To jenom konstatování. ***
