(17.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.
Poslanec Jiří Strýček: Pane ministře, tady ty čtyři konkrétní otázky, nebo možná pět, které jsem vám tady položil, to jsou víceméně otázky, o které jsem byl požádán, aby tady byly předloženy z oblasti stavebních úřadů, protože mi věřte, situace není vůbec růžová. Ti lidé se obávají toho, jak to naběhne, jestli to budou schopni zvládnout. Můžu říct, že znám stavební úřady, kde spousta lidí, pokud má možnost, odchází do předčasného důchodu právě z té obavy, jak to tam vlastně po 1. 7. všechno bude.
Takže já jsem otázky položil. Jestli jste schopen garantovat, že to takhle bude fungovat, budu samozřejmě jenom rád a budou rádi i lidé na stavebních úřadech.
Já bych chtěl jenom připomenout: měli jsme tady ePortál - občanka, měli jsme tady ePortál - řidičák a všichni víme, jak to vypadalo po tom náběhu, že to v podstatě ani nebylo otestováno, vyskytovaly se tam problémy a podle mě to jsou digitalizačně menší rozsahy než bude tady toto stavební řízení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Má zájem pan ministr o odpověď? Pane ministře, prosím.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já bych chtěl zareagovat vlastně krátce na ten fenomén změny. Když jsme nastavovali stavební zákon, a děkuji opozici, že se nám ho podařilo schválit v nějaké konsenzuální podobě, která pak prošla i Senátem, byl velký tlak na to, aby byl zachován počet stavebních úřadů v území v té míře, jak jsme teď zvyklí. Že demografie neboli schopnost zaplatit na těch pozicích kvalitní lidi hraje proti nám, bylo jasné už možná před několika lety. Ostatně to je doména státní správy obecně, ta řekněme starší část úředníků nebo lidí, kteří to vykonávají. My jsme zahájili poměrně aktivně i cestu třeba zvýšení platových tříd lidí, kteří jsou zaměstnaní na stavebních úřadech, a tak, jak se ta změna blíží, byť změna vycházející ze stavebního zákona je známá už od května loňského roku, kdy byl ten zákon schválen, teď přicházejí ještě ty jednotlivé prováděcí vyhlášky. Budeme mít infolinku, která bude informovat, 30 lidí na ní bude, ať už uživatele, nebo i ty úředníky po spuštění. Snažíme se skutečně velmi intenzivně i na úrovni třeba krajských měst, ať je to Brno, Ostrava, velká města, malá města, harmonogram školení je také na stránkách rezortu. Nemůžu vyhodnocovat, nevidím do hlavy každého jednotlivého člověka, co odchází - samozřejmě kombinace demografie, přicházející změny, byť dochází asi ze 40 % k zjednodušení stavebního řízení, ať už co do počtu úkonů, předložená dokumentace, tak to bude něco, s čím se budeme muset poprat.
Já si nemyslím, že ten přechod bude úplně bezbolestný. Věřím, že to nebude kvůli digitalizaci, ale nic jiného než pracovat s těmi lidmi v území a snažit se skutečně poskytnout maximální servis pro tu změnu, která nastane pouze tím, že ten zákon nabude účinnosti, je velký úkol pro ministerstvo. Snažíme se dělat maximum.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další na řadě je paní poslankyně Dražilová, kterou ale stále nevidím, takže její interpelace propadá.
Dále paní poslankyně Babišová, taktéž ji v sále nevidím. I její interpelace propadá.
Na řadě je pan poslanec Rais, který bude interpelovat pana ministra Beka. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Začnu trochu netradičně. Minule jsem kritizoval v podstatě aplikaci projektu Holocaust na jedné brněnské škole. Dnes víceméně náhodně jsem zhlédl tady výstavu, kterou připravil ředitel smíchovské průmyslovky a gymnázia pan Sáblík, která se týká téhož tématu a která je prostě mimořádně zajímavým způsobem zpracována. Čili si myslím, že na kvalitu téhož projektu jsme měli možnost v průběhu týdne se podívat, a vidíme ten rozdíl.
Já bych chtěl mluvit o kvalitě na vysokých školách. Vynechám historii, kterou samozřejmě oba známe velmi dobře, protože jsme v tom byli nějakým způsobem exponovaní. Přímo bych přešel k dotazům: Hodláte navrhnout samostatný zákon, popřípadě nějakou samostatnou kapitolu do stávající novely vysokoškolského zákona? Jen tak mimochodem, ale na to mi odpovídal pan premiér Fiala, že už by se ta novela tedy snad mohla v Parlamentě objevit.
Druhý dotaz: Neměli bychom se vrátit zpět do stavu, kdy Ministerstvo školství finančně, formou financí z Evropské unie, podporovalo vznik celého systému řízení kvality na univerzitách, které měly o tyto práce zájem? Zhruba to byl projekt asi 150 lidí, čili ten zájem tam byl obrovský. Centrálně by vznikl model European Foundation of Quality Management, který by si každá univerzita v detailech upravila podle svých potřeb. Určitý standard kvality řízení by tam byl zachován a myslím si, že je potřebný a žádoucí i z pohledu banchmarkingu.
Časově jsem to stihl přesně, děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní prostor pro pana ministra. Pane ministře, prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otázku, která míří k jedné z klíčových agend Ministerstva školství v poslední době. Skutečně připravujeme v tuto chvíli novelu vysokoškolského zákona. Zvažovali jsme samostatný zákon o kvalitě, ale rozhodli jsme se nakonec v posledních týdnech jít cestou rozsáhlejší novelizace, aby měla přece jenom šanci na rychlejší průchod Sněmovnou. Návrh novely vzniká ve spolupráci ministerstva a Národního akreditačního úřadu a vlastně by mělo dojít po - jestli dobře počítám - osmi letech fungování systému, který byl nastaven v roce 2016 změnou vysokoškolského zákona, tak ta novela by měla přinést určité zkušenosti z toho období, kdy byla zavedena institucionální akreditace na řadě vysokých škol a byly nastaveny vnitřní systémy zajišťování kvality vlastně jako povinnost jednotlivých vysokých škol.
Ta novela se dotkne jednak těch samotných procesů, a nechci ještě předjímat, protože návrh není ještě definitivně zpracován, ale zvažujeme možnost zavedení institucionálních auditů, které by vlastně nahradily dosavadní podobu institucionální akreditace. Dále chceme dosáhnout plné nezávislosti Národního akreditačního úřadu, protože aranžmá zvolené v roce 2016, kdy Národní akreditační úřad je vlastně administrativně součástí ministerstva, neodpovídá evropským standardům pro zajišťování kvality a vlastně brání našemu plnému zapojení do evropských struktur zajišťování kvality.
Také bychom rádi zavedli jednu obsahově zásadní věc a to je procesní a personální oddělení posuzování profesních a akademických studijních programů. Jsme přesvědčeni o tom, že musíme otevřít cestu k lepšímu rozvoji profesních programů, které v dosavadním uspořádání jsou často trochu ve stínu akademických a často jsou přenášena kritéria pro hodnocení vědecky zaměřených programů i na programy, které jsou vyloženě zaměřeny na potřeby konkrétních zaměstnavatelů. To je z mého pohledu zásadní změna.
Pokud jde o financování, musím říct, že moje uvažování v té věci spíše míří k tomu, aby se staly agendy zajišťování kvality nedílnou součástí provozu vysokých škol. Koneckonců, už ta poslední velká novela nastavila pro to určité podmínky, ale vůbec se nebráním debatě o tom, jak případně posílit financování kvalitativních parametrů v systému. Během tohoto pololetí vedeme intenzivní debatu s reprezentacemi vysokých škol o tom, jakým způsobem do budoucna rozvázat financování vysokých škol z hlediska počtu studentů, protože se na vysoké školy blíží silnější populační ročníky, vysoké školy budou v budoucnu přijímat více studentů a neradi bychom opakovali chyby, které se staly před několika dekádami v době masifikace vysokých škol, kdy v některých případech zvyšování počtu studentů bylo na úkor kvality.
Takže určitě uvítám debatu o tomhle tématu i na půdě školského výboru Parlamentu, protože budu rád, když ty změny budou výrazem širší politické shody, protože pro vysoké školy je důležitá předvídatelnost tohoto systému financování na delší období. Děkuju za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Zeptám se, zda je zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Pane poslanče, prosím. ***
