(14.40 hodin)
(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)
Opravdu bych vás chtěla požádat z vaší pozice, a i bych to očekávala, že jako premiér budete požadovat třeba pod nějakým termínem, že pan ministr vnitra takto důležitou věc, byť určitě je kladen důraz na kvalitu, prostě co nejdříve předloží, protože je krizová legislativa strašně důležitá. A jsou to tři zákony, ale to už nestačím říct. Jeden je ohledně toho zvyšování odolnosti (Předsedající: Čas.) kritické infrastruktury. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní ještě reakce pana předsedy vlády. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Jsem přesvědčen, že opravdu u tak závažných zákonů, které se dotýkají tolika lidí, a hlavně mají fungovat v těch kritických situacích, tak čas, který vynaložíme té přípravě a diskusi a připomínkám ze strany i těch, kterých se týkají, což třeba jsou v tomto případě také samosprávy, tak že to není čas promarněný. Skutečně ty práce probíhaly, já jsem tady popsal ten harmonogram, a teď jsme ve fázi, kdy končí mezirezortní připomínkové řízení a dostaneme se s tím zákonem do finále. Ten program třeba na letošní rok, když se podíváme na to, co má podle plánu legislativních prací vlády předkládat Ministerstvo vnitra, je také velmi ambiciózní a jsou to důležité věci: změna zákona o požární ochraně, zákona o policii, zákona o nakládání se zbraněmi - zase budeme vycházet i z bohužel extrémně negativních zkušeností, které máme, zákon o přijetí, o vstupu a pobytu cizinců, zákon o archivnictví a další věci. To je ambiciózní plán, který zlepšuje kvalitu státní správy a který zlepšuje i krizovou legislativu, jak ji máme v České republice.
Pokud jde o to, co jsem tady zmínil, tedy transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady EU, tak bych ještě dodal: tedy ten návrh zákona odolnosti subjektu kritické infrastruktury a změna dalších zákonů, že podle toho aktualizovaného plánu bychom měli mít účinnost tohoto zákona, to je nabytí účinnosti, předpokládáno v 10. měsíci letošního roku.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a my nyní přistoupíme k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Vladimír Zlínský, poté se připraví pan poslanec Černý. Prosím.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, vážený pane premiére, jsem moc rád, že nás osud či náhoda svedla opět dohromady ohledně takového důležitého tématu, jako je příprava na možnost jaderného konfliktu. My už jsme o tom diskutovali a vy jste, jestli se dobře pamatuji, uvedl, že občanům nehrozí žádné nebezpečí ohledně jaderného konfliktu a že v podstatě straším veřejnost. Já jsem si dovolil tady připravit vyjádření pana generála Řehky, což je náčelník generálního štábu, který v nedávné době vyslovil obavu, že nám v blízké budoucnosti hrozí konflikt s protivníkem vyzbrojeným jadernými zbraněmi. Dále bych chtěl uvést, že se objevují informace o možnosti vyslání sil NATO na Ukrajinu, jak o tom mluvil francouzský prezident Macron, takže dochází k eskalaci jednoznačně a nevylučuje se použití taktických jaderných zbraní na Ukrajině, což samozřejmě, kdyby k tomu došlo, způsobí radioaktivní zamoření prostřednictvím spadu.
Já bych se tedy chtěl zeptat, pro kolik procent obyvatelstva máme funkční protiatomové kryty s jídlem, pitím, lůžky, odpady a s filtroventilačním zařízením, a jestli tedy budou distribuovány miliony osobních dozimetrů, ochranných masek, ochranných oděvů, jestli máme k dispozici stovky dekontaminačních zařízení, jestli máme vycvičený personál, který bude obsluhovat tato dekontaminační zařízení, jestli máme vycvičeny zdravotníky, kteří umí léčit nemoci z ozáření? Já bych byl strašně rád, kdyby za ty dva roky jste nás ujistil o tom, že v této věci došlo k pozitivnímu posunu. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času a nyní vystoupí se svou odpovědí předseda vlády Petr Fiala. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane poslanče, nevím, jestli nás svedl dohromady tady osud či náhoda, možná to byla vaše vůle, když jste přišel s touto interpelací, ale to samozřejmě je naprosto, naprosto v pořádku a je to korektní.
Já ani nepodceňuji všechna možná rizika, spíš bych řekl, že určitě jaderný konflikt nám nehrozí a je zbytečné se tím strašit. Na druhé straně - a tady bych chtěl se dotknout vyjádření pana náčelníka generálního štábu generála Řehky. Úkolem vojáků a lidí, kteří se zabývají jako experti bezpečností, je přemýšlet nad různými variantami, i těmi, které třeba politicky úplně pravděpodobné nejsou, a každý máme různé úkoly. Ale já jako předseda vlády říkám, že by bylo opravdu zbytečné se strašit. My jsme připraveni na různé situace a to je důležité. Jestli někdo eskaluje současnou situaci v Evropě a zhoršuje bezpečnost Evropy, tak je to Rusko se svou agresivní politikou a ruskou agresí na Ukrajině. Určitě to nejsou západní státy, není to ani Česká republika, není to ani Francie, ani nikdo další. Tím základním viníkem zhoršené bezpečnostní situace je jednoznačně Rusko. Nicméně pro Českou republiku, pro státy Severoatlantické aliance, pro evropské země z toho vyplývají - ze zhoršené bezpečnostní situace - jednoznačné úkoly, které také plníme, to je přispívat více na obranu, starat se více o vlastní bezpečnost a obranu. Naše vláda nejenom že dala 2 % HDP na obranu, ale dokonce jsme tento závazek i vtělili do legislativy tak, aby platil pro všechny další vlády jako ta minimální částka.
Souvisí s tím také starost o vnitřní bezpečnost a souvisí s tím samozřejmě také starost o krizové situace a příprava na možné problematické chvíle, které by mohly nastat. Ochrana obyvatelstva k tomu patří samozřejmě také. Je to taková široká multirezortní disciplína. Nedá se říct, že to je jenom nějaké plnění úkolů civilní ochrany - varování, evakuace, ukrytí, nouzové přežití, ale je to vlastně celý soubor činností a úkolů odpovědných orgánů veřejné správy, právnických osob, podnikajících osob a také občanů, které potom vede k zabezpečení ochrany života, zdraví, majetku, životního prostředí v souladu s právními předpisy. Já jsem tady použil trošku takový odborný až právní jazyk, ale jednoduše řečeno, když se podíváme na to, jaké si společnost a jednotlivé instituce vzaly poučení třeba z toho tragického případu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, tak vidíme, že se začaly znovu prověřovat systémy evakuace, varování, že vysoké školy samy se snaží ve spolupráci s orgány státní správy zlepšit varovný a krizový systém, a to jsou podle mě všechno věci, které jsou správné, když se připravujeme na jakékoliv možné ohrožení, ať už je vnitřní, nebo vnější.
Pokud jde o tu konkrétní otázku, kterou jste položil, v České republice - stejně jako ale v naprosté většině států, nejenom Evropy - není a ani nikdy dříve nebylo zajištěno ukrytí pro většinu populace, a tak to prostě je. Současně je pravda, že se investuje do nákupu uskladnění prostředků individuální ochrany kontinuálně, ty investice se pohybují v řádech miliard korun. Ale kdybychom chtěli investovat například do úkrytu pro všechny obyvatele - a znovu říkám, to prakticky žádná země nemá až na nějaké výjimky - tak by to byly investice v řádech stovek miliard korun. ***
