(14.50 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Vnímáme ale tu změnu bezpečnostního prostředí, jak jsem o tom mluvil, velmi citlivě, prostředí bezpečnostní je pravidelně analyzováno, zlepšují se operační postupy, upravují se dokumenty, které tuto věc regulují. Připomenu tady Bezpečnostní strategii České republiky a další věci, a obyvatelstvo je seznamováno v rámci přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci s vhodnými úpravami, třeba staveb, které brání ohrožení látek, a tak dál. Mohl bych ještě pokračovat, ale čas už vypršel, takže se omezím na tato konstatování.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já za to děkuji. Pan poslanec položí doplňující dotaz, prosím.
Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji za slovo. Já bych přece jenom zopakoval tu otázku. Chtěl bych se zeptat, o kolik procent přibylo těch úkrytů, které se nějakým způsobem, jak bych řekl, ukazují, že by byly použitelné v tom smyslu, o kterém jsem mluvil, a pak by mě zajímalo tedy, jestli skutečně pro každého občana České republiky jsou zajištěny aspoň individuální ochranné prostředky. A kromě toho bych chtěl zmínit, že nemám pocit, že lidé by byli nějakým způsobem informováni a připraveni, jakým způsobem tyto individuální ochranné prostředky použít, kde si je vyzvednout, jak se dekontaminovat a podobně, takže já k tomuto mám připomínky a žádal bych tedy, aby tímto směrem se pokračovalo do budoucna. Určitě budu dál interpelovat v tomto směru a budu o tom dál mluvit.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a reakce předsedy vlády, prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Mluvit o tom určitě můžeme a máme a je také potřeba v tom něco dělat. Já bych jenom chtěl připomenout, že vlastně od roku 1990 se nebudují stálé úkryty v České republice. Stát poskytuje finanční prostředky řekněme na jiný způsob ochrany obyvatelstva, a to tak, že se využijí k ochraně obyvatelstva podzemní, suterénní části obytných domů, provozních, výrobních objektů. V poslední Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2025 s výhledem do roku 2030 je pro oblast krytí stanoveno, že v souvislosti s hrozbami nevojenského charakteru bude k ukrytí obyvatelstva i nadále primárně využíváno přirozených ochranných vlastností budov, a tímto způsobem se jde, se postupuje. A to si myslím, že je správný postup, protože znovu říkám, v podstatě dnes nenajdete zemi, s výjimkou třeba Finska, kde by skutečně bylo obligatorní povinností budovat speciální kryty u jednotlivých typů staveb. Touto cestou prakticky žádná země nejde.
Pokud jde o přímo ty speciální kryty, tak na území České republiky se nachází nějakých necelých 1 700 stálých krytů, jejich kapacita je poměrně velká. Pak se dají využít některé stavby, které tu jsou, takže těch krytů, které tu přímo máme vybudovány, nebo jejich kapacita, by stačila pro stovky tisíc obyvatel České republiky. Ale znovu říkám, to není všechno, protože se pracuje v tom principu ochrany obyvatelstva - nebo pracuje se s jinými principy a pravidly, jaká jsem tady vyjmenoval.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní přikročíme k následující interpelaci. Tu přednese pan poslanec Oldřich Černý, poté se připraví pan poslanec Kohoutek. Prosím.
Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo. Pane předsedo vlády, v současnosti v Evropské unii probíhají obrovské demonstrace zemědělců. Dnes se k těmto protestům opět přidali i čeští zemědělci, kteří zatím velmi kultivovaně upozorňují na problémy v zemědělství. Nespokojenost farmářů tkví především ve vysokých nákladech, snížených dotacích, nízkých výkupních cenách, likvidační byrokracii a v dovozu produktů a komodit ze třetích zemí. Místo aby zemědělci pracovali na poli nebo ve stáji, musí v kanceláři vyplňovat povinné evidence o nesmyslech. Ve většině států Unie vyrazili se svými protesty do ulic. (Velmi hlasitý projev. Předsedající: Pane poslanče...). Mnohdy to dali najevo i velmi razantním způsobem a i proto, že se blíží volby, je zájem v Bruselu částečně naslouchat. Ale vaše veřejná vyjádření však k českým zemědělcům nejsou prozatím nikterak vstřícná. I naši zemědělci ale nemohou prodat vlastní produkci vinou Bruselu, jenž otevřel hranice ukrajinské produkci, která původně měla směřovat do Afriky. Teď máte tedy obrovskou příležitost se k českým zemědělcům a farmářům postavit čelem a ulehčit jim v jejich svízelné situaci. Měli jste je dnes v ulicích i před Úřadem vlády, dokonce vám tam zanechali i vizitku, kdybyste zapomněli. A já se ptám: Pomůže vaše vláda našim českým zemědělcům v nouzi, kterou si sami nezpůsobili? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Jenom upozorňuji, my zde nemůžeme regulovat intenzitu hlasitosti, proto je třeba ji mírně přizpůsobit. Poprosím nyní o reakci, o odpověď pana předsedu vlády. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Situace v zemědělství je určitě věc, kterou je potřeba se zabývat, a také to děláme. Já bych nicméně, pane poslanče, řekl, že názor na kultivovanost těch projevů se skutečně může lišit, a asi by úplně stejný názor jako vy neměli mnozí občané Prahy, kteří dnes měli zablokované cesty, a i v důsledku toho vysypání hnoje byla narušena plynulost veřejné dopravy. To si nemyslím, že jsou úplně vhodné formy protestů, ale to je věc každého. Samozřejmě právo na protest je a já jsem první, kdo ho respektuje. Nicméně ty protesty českých zemědělců organizované Agrární komorou a Zemědělským svazem přicházejí uprostřed jednání s vládou, jednání, která byla z mého hlediska velmi racionální a která vedla k výsledku. My jsme vyslechli argumenty zemědělců, dalekosáhle jsme jim vyšli vstříc a byli jsme připraveni, a tato nabídka z minulého týdne byla na stole, přidat v příštím roce 2 miliardy korun právě proto, abychom pomohli českým zemědělcům. Výsledkem je tento dnešní protest a já to chápu jako protest proti těm 2 miliardám korun navíc, takže vláda musí přemýšlet nad tím, jestli nejsou jiné oblasti veřejného života, kde tyto peníze budou také dobře využity.
Pokud jde o to, že moje vyjádření nejsou vstřícná k zemědělcům, tak to se tedy ohrazuji, to není pravda. Já jsem se zemědělci opakovaně jednal, já se na evropské politické rovině opakovaně stavím proti regulacím a byrokracii, já jsem uznal řadu argumentů zemědělců a vláda také plní svoje sliby, které dala, to znamená, například vyhodnotit dopady prvního roku fungování společné nové zemědělské politiky. To jsme také udělali. Jsme připraveni ke změnám, protože se nám podařilo snížit nerovnosti, které tady byly v neprospěch malých farem, ale máme tady problémy v středním segmentu, střední zemědělci o velikosti 250, 400 až 2 500 hektarů mají dnes určité typy problémů, proto jsme připraveni společnou zemědělskou politiku upravit. My jsme také podnikli některé kroky, které přesně odpovídají tomu, co zemědělci požadují.
Dovoz z Ukrajiny - na evropské úrovni je navrženo prodloužení bezcelního obchodu s Ukrajinou. V oblasti zemědělství se počítá se spuštěním celních kvót vajec - vejce, drůbež, cukr - v případě, že objem převýší průměrný dovoz v letech 2022 až 2023. My požadujeme, aby se do toho zařadily i obiloviny a olejniny. Dovoz z Ruska, to je také velký problém - prověřujeme možnosti, aby byly tyto komodity z Ruska na evropském trhu zakázány. Požadujeme po Evropské komisi přípravu a spuštění podpůrného balíčku pro evropské zemědělce z rozpočtu Evropské unie. Posílíme druhý pilíř společné zemědělské politiky, tedy investice na letošní rok. To může udělat naše vláda. V podzimním kole rozdělíme 3 miliardy korun, znovu opakuji, 3 miliardy korun místo původně avizované 1,5 miliardy korun. Postupujeme v souladu se zemědělci, ptáme se jich, do kterých oblastí chtějí více investovat, podle toho jsme upravili ty programy tak, aby to českým zemědělcům opravdu sedělo. A právě proto, o čem jsem tady mluvil, o středně velkých podnicích, říkám, že i tady budou investice primárně zacíleny právě na podniky této velikosti. ***
