(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. Vítám i pana předsedu vlády.
Zahajuji ústní interpelace na členy vlády. Je to bod pořadu číslo 166, který otevírám.
166.
Ústní interpelace
Ještě načtu omluvy, které v mezičase dorazily. Omlouvá se paní poslankyně Lucie Potůčková od 15 hodin bez udání důvodu, pan poslanec Jan Volný od 14.30 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Vít Rakušan bere zpět svou omluvu od 13 hodin z pracovních důvodů a omlouvá se od 13 do 16 hodin a poté od 16.45 hodin z pracovních důvodů.
Ještě konstatuji, že s náhradní kartou číslo 36 bude dnes jednat pan předseda vlády Petr Fiala.
Nyní k našemu pořadu, kterým jsou ústní interpelace určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelky vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin a na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly rozdány.
Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.
Nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Mračkové Vildumetzové, která byla vylosována jako první, aby přednesla svou ústní interpelaci na předsedu vlády. Poté se připraví pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, řídíte vládu, jste předseda vlády. Vláda schvaluje legislativní plán prací vlády a já bych se chtěla zeptat, co říkáte na to, že v roce 2023 nebyl předložen zákon o krizovém řízení, krizový zákon, který měl dle legislativního plánu prací, ale i dle programového prohlášení vlády předložit a zpracovat pan ministr vnitra.
Posilování bezpečnosti krizovou legislativou je jedním z nástrojů, jak posilovat vnitřní bezpečnost, a její oddalování opravdu není možné tolerovat. Ministr vnitra měl předložit revizi typových plánů pro zvládání krizových situací, jako jsou povodně, průmyslové havárie, kybernetické útoky, měkké cíle a další, a jsou opravdu velmi důležité.
Chtěla bych se zeptat, co s tím, pane premiére, budete dělat, jestli o tom víte a jestli vám to vadí stejně jako mně. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní má slovo předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím, ujměte se slova.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne a zdravím všechny na dalších interpelacích.
Pokud jde o tuto konkrétní interpelaci, kterou předložila paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, odpověď je jednoduchá. Vláda se snaží skutečně, abychom dodržovali legislativní plán nebo plán legislativních prací vlády, a nikdo z nás nemá radost z toho, když se nějaký bod, nějaká věc nedaří připravit. Nicméně musím říct, že některé typy zákonů určitě nejsou jednoduché a raději než za každou cenu dodržovat termín, je dobře je připravit pozorně a s veškerou důkladností.
Pokud jde o krizový zákon, který byl skutečně v legislativním plánu prací pro rok 2023, Ministerstvo vnitra se tím zabývalo důkladně, vyhodnocovalo funkčnost krizového zákona, příslušných ustanovení v období krizí, kdy vlastně ten zákon byl vystaven zkoušce, jak je funkční, z let 2020 a 2022. Toto se opakovaně provádělo. V roce 2022 provedlo Ministerstvo vnitra ke krizovému zákonu dotazníkové šetření a na základě toho všeho byly potom stanoveny teze budoucích úprav. Od konce roku 2022 potom probíhala intenzivně příprava novely, a proto se to také ocitlo v plánu legislativních prací na rok 2023.
Nicméně už na konci roku 2022, respektive na začátku roku 2023 bylo jasné, že spolu se změnami reagujícími na zkušenosti z těch krizí, jak jsem to tady popsal, bude také nutné reagovat ještě na jednu věc, a to je směrnice Evropské unie, která je věnována odolnosti kritických subjektů. Ta byla v příslušném věstníku vyhlášena v prosinci roku 2022.
Ministerstvo vnitra potom připravilo příslušné zákony, příslušné návrhy, v první polovině roku 2023 a potom celou zbývající dobu v roce 2023 probíhala práce v několika pracovních skupinách, což také je potřeba pokládat za správné a vlastně dobré z hlediska kvality toho zákona, protože do těch pracovních skupin byly zapojeny kromě orgánů státní správy také zástupci územních samosprávných celků, a to je důležité. Tak já myslím, že ten čas, který tomu byl věnován, a diskuse v pracovních skupinách byly přínosné, to je nakonec i hodnocení Ministerstva vnitra, a že to přispěje k tomu, že ta samotná norma potom bude skutečně kvalitní.
Já myslím, že zákon takto závažný, který jednak zohlední - nebo jehož úprava zohlední - zkušenosti z těch krizí, ale současně už také, aby se nemusel pořád měnit, bude obsahovat reakci na směrnici věnovanou odolnosti kritických subjektů, že to takto je v pořádku a že ten čas, který tomu byl věnován, nebyl promarněn.
Jaký je teď stav? Mezirezortní připomínkové řízení bylo zahájeno na počátku února. Myslím, že zítra nebo teď někdy v tomto týdnu končí lhůta pro uplatnění připomínek a budeme v něm samozřejmě postupovat dál tak, aby mohl v letošním roce projít legislativním procesem, abychom měli skutečně modernizovaný krizový zákon, který ale odpovídá i současné evropské legislativě.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Vnímám zájem o doplňující dotaz či reakci. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Můj doplňující dotaz a reakce je taková, že když tady pan premiér říká, že to bylo děláno všechno s veškerou důkladností, tak já mám, pane premiére, úplně jiné informace, a to především od těch vyšších územních samosprávných celků, protože kraje by byly velmi rády, kdyby už opravdu ty nové typové plány byly hotové, takže si myslím, že tam, kde to právě nebylo připravené, tak to nebylo připravené v žádném případě ze strany Ministerstva vnitra. ***
