(16.10 hodin)
(pokračuje Jozef Síkela)
Já bych v té souvislosti rád zmínil, že při všech přípravách na výpadky se následky bez ohledu na to, co je příčinou jednotlivých výpadků, řeší velmi podobným způsobem. V případě vzniku blackoutu dochází nejprve k vyhlašování stavu nouze v elektroenergetice příslušnými provozovateli v tomto odvětví, které mohou přecházet až v krizovou situaci. Řešení takové situace je pak vedeno na dvou úrovních, kdy za prvé dochází ke snahám o zajištění obnovy dodávek elektrické energie formou řídících činností provozovatele přenosové sítě a provozovatelů distribuční sítě, v druhém sledu zajištění nouzových dodávek elektrické energie formou náhradních zdrojů elektrické energie. Pro tento účel disponuje Ministerstvo průmyslu a obchodu pohotovostními zásobami. V rámci obnovy napájení je prioritou obnovit vlastní spotřebu jaderných elektráren, dále vlastní spotřebu systémových elektráren a dále aglomerací se zaměřením na chráněné zákazníky. V této souvislosti provozovatel přenosové soustavy vyhlašuje již zmíněný stav nouze v elektroenergetice a postupuje v souladu s příslušnými právními předpisy a havarijním plánem provozovatele přenosové soustavy.
Uvedené přípravy a opatření se týkají i možnosti zasažení naší republiky právě zmíněnou geomagnetickou bouří. Nicméně dle vědeckých poznatků je Česká republika z celoevropského hlediska ohrožena geomagneticky indukovanými proudy s relativně malou pravděpodobností a intenzitou. Vzhledem ke konfiguraci našeho systému z modelových výpočtů vyplývá, že v takovém případě by byly uzly na jižním okraji našeho systému daleko od severojižních propojení.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já jsem nechal ještě chvíli, abyste to mohl doříct. Poprosím pana poslance.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Já tedy se obávám, že ta událost v tom roku 1859 byla natolik intenzivní, a nakonec to mám nastudované i z literatury, že by došlo k poškození v podstatě všech transformátorů a vyhoření všech transformátorů na severní polokouli, takže ten účinek by byl skutečně těžký a silný a ten výpadek toho elektrického proudu na velké ploše by byl masivní. Takže já úplně, samozřejmě vy jste říkal, že jsou na to nějaké plány, ale nejsem si jistý, jestli ty plány zahrnují i až takový impakt silný, který by vedl k výpadku. Já bych tady chtěl jenom zmínit to, jestli nějakým způsobem ty transformátory jsou zabezpečeny před přepětím, které by vzniklo. A nemusí to být jenom ta bouře, může to být i elektromagnetický impulz z jiného zdroje.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan ministr bude ještě reagovat.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Chci říct, že samozřejmě transformátory proti určité míře přepětí zajištěny jsou, ovšem taková anomálie může samozřejmě způsobit přepětí, na které ani ta záloha není konfigurována. Je však potřeba uvést jednu věc, a sice že možnost extrémní bouře, která by způsobila vážné provozní problémy s následky rozsáhlých výpadků podle expertních odhadů, lze očekávat v řádu stovek let. Vy jste sám uvedl, kdy proběhla ta poslední událost. Nicméně podle dostupných poznatků provozní problémy vzniklé v jejím důsledku by neměly způsobit vážné poškození transformátorů. Pravděpodobnost takovéto události lze srovnat s pravděpodobností katastrofálních povodní v roce 2002 v Praze. Ale přesto, jak jsem již uvedl, příprava na možnou krizovou situaci s touto možností také počítá.
Já vás chci, pane poslanče, ubezpečit, že přestože přírodním katastrofám lze těžko předcházet, my žádnou variantu nepodceňujeme a připravujeme scénáře takových situací včetně případných simulací tak, abychom se co nejlépe připravili, že pokud by nastala reálná událost, tak aby následky byly co nejmenší. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím dalšího interpelujícího, pana poslance Kotta, který bude interpelovat pana vicepremiéra Bartoše.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Děkuji, pane vicepremiére, že jste dorazil na interpelaci. Byť se bude zdát, že ta interpelace by úplně rezortně neměla směřovat k vám, vycházím z toho, co dneska proběhlo na ČTK a v Radiožurnálu, kde se vyjadřujete o tom, jak koalice má souhlasit nebo nesouhlasit se sdružením zdanění dotací pro zemědělce, a kde říkáte, že tím, kdyby se to přijalo, tak tento návrh významně poškodí ty malé a nahraje těm velkým. Já se domnívám, že je to stejná demagogie jako mluvit o tom, že poslanecký klub o čtyřech poslancích by měl mít stejný rozpočet jako klub o 71 poslancích. Nicméně v zemědělství se pohybuju poměrně dlouho, a co je skutečně nejhorší, a věřte mi, že jsem se tady na tom dneska shodl i s panem premiérem, je rozdělovat podniky na malé a na velké, protože to je problém, který vráží mezi podnikatele v zemědělství velký klín, a já bych byl velice rád, abychom společně řešili to, jestli ti zemědělci jsou dobří, anebo špatní, a ty dobré bych podporoval z logiky věci a ti špatní - bohužel, jestli to dělá nedobře, musí s podnikáním skončit anebo ho změnit. A čemu už vůbec nerozumím, proč vlastně tato rétorika je používaná i na půdě Evropského parlamentu.
Takže znovu říkám, kdybych dneska neslyšel v médiích vaše vyjádření k této problematice, určitě bych tuto otázku nepokládal. Ale byl bych rád, kdybyste nám vysvětlil, z čeho vychází ta vaše úvaha, že na to doplatí malí a ti velcí na tom vydělají. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana vicepremiéra.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, kolegové, kolegyně, jenom kdybych vzal ten příklad, a teď jenom zareaguji na tu první část, pak půjdu k meritu věci. Samozřejmě, co do počtu poslanců a asistentů větší klub disponuje velkými prostředky. Kdybych se na to podíval optikou, jaké jsou kladeny nároky na jednoho poslance a na ten klub, tak vlastně ve věci třeba expertovného nebo odborné přípravy by dávalo smysl, aby třeba prostředky na odbornou práci byly stejné, protože ať jsou ti poslanci 4, 10, 15, 21, tak ve finále musí vyhodnocovat v rámci svých kapacit ty stejné programy, ale to jenom reakce na tu první věc.
My jsme, a ať už to bylo v souvislosti s demonstracemi zemědělců, které byly v České republice, ať už ty, co byly na hranicích nebo i v zahraničí v těch velkých městech, z logiky věci jsou na stole různé přístupy, jak tu situaci, která je různá v zemích, je někdy způsobená i třeba špatným nastavením importní politiky - evropský prostor versus zbytek světa - skutečně přistupovat k tomu jako ke komplexnímu dotazu.
A ta moje citace - ona je starší, i když byla dneska v ČTK. Vychází z toho, že na stůl se dostalo několik návrhů, kterými lze českému zemědělství pomoci. Vy jste komentoval jeden z nich. Jiný návrh, který byl ve veřejném prostoru, je podpora zaměstnanosti na venkově prostřednictvím slevy na sociálním pojištění, což třeba také zaznělo, což je věc, kterou by případně musela asi notifikovat Komise, věc vhodná pouze, pokud by se vztahovala na OSVČ, malé farmy. Jde o necílenou podporu, ovšem měla by podpořit venkov obecně. Debatou bylo i to řekněme osvobození daní u provozních dotací. Ono to trošku je zkresleno v tom veřejném prostoru, že by se dotace danily, tak u těch provozních dotací, já si myslím, že pokud bychom někam chtěli mířit, tak bychom se měli zaměřit na druhý pilíř dotací, primárně na segment firem od 500 do 2 500. Podle nás by mohl být ten cílový segment i užší. Tak asi i evropská politika, a byť je to potom dáno strukturou zemědělství každé té jedné země, je obecně i v jiných oblastech nastavená na podporu středního a malého podnikání versus poměrně již velké firmy, které prostě mají ten ekonomický model výrazně jiný. Všechny tyhle věci jsou předmětem jednání na úrovni K5 i odborných skupin. ***
