(20.50 hodin)
(pokračuje Tomáš Kohoutek)
Dále pak v zákoně č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předpokládá s účinností od 1. ledna 2024, že návrhy právních předpisů a dokumenty související s těmito návrhy budou Poslanecké sněmovně až na výjimky předkládány výlučně elektronicky prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů, tedy eLegislativa. Naopak v případě ostatních dokumentů, respektive podkladů pro jednání Sněmovny a jejích orgánů, se nadále počítá s předkládáním v obou podobách, listinné i elektronické. S ohledem na stejnou právní validitu obou podob dokumentů se předkládání v obou podobách nejeví být hospodárným, a to jak z pohledu předkladatelů, tak i příjemce.
Poslaneckou sněmovnou iniciovaný zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, vytvořil situaci, kdy v základních registrech lze vést o subjektech údajů i údaje, které zejména s ohledem na svůj původ nemohou být referenčními, to je státem garantovanými údaji, například telefonní číslo či adresa elektronické pošty subjektů údajů, za jehož aktuálnost může odpovídat toliko subjekt údajů, nikoliv však orgán veřejné moci. Tyto údaje a jejich změny však doposud nemohou být obsahem výpisu ze základních registrů, které se za určitých podmínek, zpravidla dojde-li ke změně údajů, zasílají subjektům údajů. Rovněž není jejich existence ve všech případech zohledněna v rozsahu kompetencí takzvaných editorů, to jest orgánů veřejné moci, které zapisují údaje do základních registrů.
Dále pak v zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech, se stanoví rozsah kompetencí editorů. V případě provozních, eventuálně i dalších takzvaných sekundárních údajů, to jest údajů, jejichž vedení v základních registrech není smyslem existence základních registrů, avšak je potřebné z hlediska využívání referenčních a ostatních takzvaných primárních údajů, zprávy základních registrů a podobně, však určení, kdo je editor, částečně absentuje. V takových situacích se toliko dovozuje, že editorem je z povahy věci příslušný správce základního registru. Skutečnost, že v některých případech je editor uvedený výslovně, však toto dovozování komplikuje.
Realizace elektronického systému tvorby právních předpisů, tedy eLegislativa, je založena na práci s úplným zněním právního předpisu, využívání systému eLegislativa pro všechny změny právních předpisů a pokrytí legislativního procesu v kombinaci vzájemně integrovaných informačních systémů Úřadu vlády České republiky, Poslanecké sněmovny, Senátu a systému eLegislativy představuje velmi náročný a komplexní úkol. Tento úkol zahrnuje jednak samotnou technickou realizaci projektu, dále jeho ověření v dostatečně dlouhém ověřovacím provozu, uzpůsobení legislativních pravidel vlády nové podobě nástrojů a postupů elektronického legislativního procesu, proškolení řádově až tisíců jeho budoucích uživatelů a přizpůsobení vnitřního fungování jednotlivých úřadů a dalších orgánů státu nové podobě legislativního procesu.
Systém eLegislativa je současně od počátku konstruován tak, že do plného provozu může vstoupit pouze jako jeden celek, což neumožňuje jeho postupné zavádění do jednotlivých stadií legislativního procesu. Cílem navrhovaného zákona je tak legislativně vyřešit shora zmíněné problematické situace, kdy navrhované změny mají společné to, že se jimi prohlubuje elektronizace příslušných oblastí, a proto jsou realizovány v rámci jednoho legislativního počinu. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, a nyní tedy do rozpravy už nikoho dalšího přihlášeného nevidím. Pokud tomu tak skutečně je i nadále, končím obecnou rozpravu.
Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Ani od pana zpravodaje není zájem? Pan zpravodaj také nemá zájem.
Nebyla vznesena námitka, tudíž nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu.
Než přijdou kolegové a kolegyně z předsálí, které tímto přivolávám, ještě načtu omluvy. Pan poslanec Kettner od 19.24 hodin z pracovních důvodů se omlouvá, paní poslankyně Věra Kovářová od 19.25 hodin ze zdravotních důvodů a pan poslanec Jan Kubík od 20 hodin z rodinných důvodů.
Přednesu návrh usnesení, o němž budeme hlasovat: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 521 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení." Všichni víme, o čem budeme hlasovat. (Z pléna zájem o odhlášení.)
Je tady zájem o odhlášení, takže vás prosím, abyste se opět přihlásili svými identifikačními kartami.
Jakmile se počet přihlášených ustálí, přikročíme k hlasování. Počet přihlášených se ustálil.
Zahajuji tedy hlasování o předneseném návrhu usnesení. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 35, je přihlášeno 122 přítomných, pro 121, proti nikdo. Návrh byl tedy přijat.
Návrh usnesení máme schválený, z tohoto důvodu zahajuji podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy ani z místa nevidím, že by se nikdo hlásil, takže končím podrobnou rozpravu.
Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Pane předkladateli, pane ministře Rakušane? Není zájem. Pane zpravodaji? Taktéž není zájem.
Nebyly tedy předneseny žádné návrhy, které bychom měli hlasovat.
Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s elektronizací vybraných agend podle sněmovního tisku 521."
Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 36, je přihlášeno 127 přítomných, pro 126, proti nikdo. Návrh tedy byl schválen. (Hluk v jednacím sále.)
Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a končím tímto projednávání tohoto bodu. Děkuji jak panu předkladateli, tak panu zpravodaji.
A přikročíme k bodu číslo
14.
Vládní návrh zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
/sněmovní tisk 517/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Zbyněk Stanjura, kterého prosím, aby se ujal slova, a vás ostatní prosím, abyste se ztišili, případně přesuňte své rozhovory do předsálí. Prosím, máte slovo.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Dobrý večer. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který budeme projednávat ihned po skončení tohoto tisku. Tento návrh transponuje novelu takzvané motorové směrnice, řešící na úrovni Evropské unie povinnosti pojištění při provozu motorových vozidel a odškodňování obětí dopravních nehod. Vzhledem k tomu, že stávající zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla byl přijat před více než dvaceti lety a byl mnohokrát novelizován, a vzhledem k rozsahu změn, které přináší transponovaná směrnice, jsme se rozhodli zpracovat problematiku pojištění odpovědnosti z vozidla ve zcela novém zákoně. Já bych zdůraznil ve svém úvodním slově hlavní změny, který tento návrh zákona přináší. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Omlouvám se, pane ministře, ale je tady příliš velký hluk. Prosím tedy, kolegyně a kolegové, o ztišení. Prosím, pokračujte.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Takže hlavní změny: Rozšíření okruhu vozidel podléhající povinnosti pojištění odpovědnosti; vozidlem se bude nově rozumět to vozidlo, jehož maximální konstrukční rychlost je vyšší než 25 kilometrů za hodinu, respektive je vyšší než 14 kilometrů za hodinu, pokud provozní hmotnost je větší než 25 kilogramů.
Nově se vymezuje provoz vozidla. Provozem se bude rozumět jakékoliv použití vozidla odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku, a to bez ohledu na vlastnosti vozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je vozidlo použito, a bez ohledu na to, zda stojí, nebo je v pohybu.
Dále návrh zákona přináší rozšíření výjimek z povinnosti pojištění odpovědnosti včetně alternativního pojištění odpovědnosti při motoristických závodech nebo soutěžích a zvyšuje se minimální pojistný limit ze současných 35 milionů na 50 milionů korun. ***