Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(12.30 hodin)
(pokračuje Michal Ratiborský)
Může se jednat zejména o příjmy z provádění stavebních, montážních, výzkumných a jiných činností, z využívání patentů a jiných průmyslových práv, z technické znalosti a zkušeností, z úroků, z výrobní a technické kooperace a z jiných zdrojů. Dvojí zdanění postihuje také například příjmy z využívání autorských práv k dílům literárním, uměleckým a vědeckým, penze, příjmy ze zaměstnání a příjmy a výkony výkonných umělců a sportovců. Cílem sjednání smlouvy je tak především rozvoj vzájemně výhodných hospodářských vztahů mezi Rwandou a Českou republikou.
Rwanda je jednou z nejrychleji rostoucích afrických ekonomik a přestože je stále klasifikována jako chudá země, nabízí jedno z nejpříznivějších obchodních prostředí na kontinentu a chce být pro investory branou do východní Afriky. Růst HDP ve Rwandě byl v roce 2022 7,4 %. Ve vnitrozemské Rwandě, kam se většina zboží dováží ze zahraničí, vzrostly z důvodu zvyšování cen paliv ceny základních produktů včetně potravin. Země byla doposud velmi závislá na ruských dovozech obilovin a hnojiv. Například 64 % všech obilovin ve Rwandě pochází z Ruska. Důsledky ruské invaze na Ukrajinu se Rwandy silně dotkly. Zemědělství a těžařský průmysl jsou hlavními průmyslovými sektory. Čaj, káva a wolfram jsou současně hlavními vývozními artikly. Rwanda je uváděna jako jedna ze zemí, které jsou ohroženy klimatickými výkyvy a podstatné investice jsou věnovány na zmírnění dopadů extrémního počasí. Postižena je hlavně východní část země.
Růst rwandské ekonomiky je poháněn především sektorem služeb, a to v důsledku oživení obchodu a dopravní činnosti, telekomunikací a finančních služeb. Předpokládá se, že zemědělství, druhý největší ekonomický sektor ve Rwandě, mírně poroste, což bude způsobeno expanzí sektorů zaměřených na export, zejména u kávy a čaje.
Po pandemii covid-19 byly znovu nastartovány velké investiční projekty, jako například výstavba mezinárodního letiště Bugesera, investor je Katar, či stadionů Amahoro a Nyagatare. Na jaře 2023 byla podepsána dohoda o zamezení dvojího zdanění mezi Rwandou a Českou republikou. Hlavní položkou českého vývozu do Rwandy jsou stroje a dopravní prostředky, tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu, průmyslové a spotřební zboží, chemikálie a příbuzné výrobky a suroviny nepoživatelné s výjimkou paliv. Rwanda se tak otevírá příležitostem pro český export například v oblasti zdravotnictví, protože díky zlepšení situace ve zdravotnictví je hlavní prioritou vlády. Podíl veřejných výdajů do zdravotnictví je na úrovni 15 %. Ve Rwandě má 75 %, populace zdravotní pojištění a v rámci plánů se mají roční výdaje na jednoho pojištěnce navýšit z 36 amerických dolarů v roce 2018 na 60 amerických dolarů v roce 2024. V rámci vládní rozvojové strategie se tak počítá s dalším zlepšováním kvality zdravotní péče a investic do zřízení nemocnic. Vláda má zájem o vzdělávání doktorů a zdravotnického personálu ve Rwandě českými odborníky či předávání know-how biomedicínském inženýrství.
V oblasti zemědělství a potravinářství. Zemědělství zaměstnává téměř 90 % pracovní síly, avšak na HDP se podílí jen něco více než jednou třetinou. Zemědělské vývozy jsou však jedním z důležitých zdrojů deviz. Strategií vlády je tedy zvýšení produktivity zemědělství pomocí investičních programů směřujících jak k dosažení vyšší intenzifikace pěstování základních vývozních komodit - káva a čaj, pomocí aplikace hnojiv a využití strojového zařízení, tak k vyššímu podílu zpracování zemědělské produkce. To představuje příležitost pro dodavatele technologií pro potravinářský průmysl. Například 90 % balicího materiálu se do Rwandy dováží. Příležitost pro české exportéry je také v mléčné výrobě a zařízení na zpracování mléka, sladkovodním rybníkářství, chovu dobytka a drůbeže, inseminaci dobytka a výrobě piva. Zemědělství je hlavní ekonomickou činností pro obyvatele Rwandy, které poskytuje zaměstnání asi 86 procentům celkové populace.
V oblasti těžebních a ropných technologií. Těžební sektor je významným zdrojem příjmů z vývozu. Na druhém místě po cestovním ruchu a před zemědělstvím. Jedná se o hlavní průmyslový obor. Rwanda je jedním z největších světových producentů cínu, tantalu, wolframu a vyváží také zlato a drahé kameny, Rwanda má také řadu minerálů, jako jsou křemičité písky, kaolin, vermikulit, diatomit, vápence, mastek, sádra a pucolán. Těžba v malém měřítku představuje přibližně 80 % nerostné produkce země. Vláda se snaží sektor formalizovat, zvýšit zpracování nerostů v zemi a přivést mezinárodní investory. Rwanda se také profiluje jako ICT a významný hub regionu. Jako jediná země z východní Afriky získala licenci na výrobu vakcín, mimo jiné také vakcíny Moderna na covid-19 v rámci projektu KENAP. Investuje do vybudování centra nukleární medicíny, je centrem pro čtvrtou průmyslovou revoluci. Buduje vesmírnou agenturu a národní poštovní agentura se přeorientovává na požadavky e-commerce a s ním spojené logistiky.
Vláda buduje Kigali Innovation City, v kterém již sídlí významné univerzity a výzkumná centra, African Institute for Matematica Science je africkým centrem excelence. Všechny tyto instituce mají zájem o vědeckou spolupráci s českými centry a potřebují trénink a výměnu know how. Děkuji za pozornost. (Tleskají poslanci ANO.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, ještě má někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě? Nevidím nikoho, tím tedy končím obecnou rozpravu.
Máme zájem o závěrečná slova? Nemáme. )
Tak budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Je někdo, kdo má návrh jiný? Nevidím zde. Já jsem mezitím přivolal kolegy a kolegyně. Ještě chviličku počkáme.
Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Zahajuji hlasování, táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 204, 122 bylo přihlášeno, pro bylo 104, proti byli 3. Výsledek: přijato.
Konstatuji, že vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru a já děkuji za spolupráci v rámci tohoto bodu.
Jsme u bodu číslo
123.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Smlouva o vzájemné právní pomoci ve věcech trestních
mezi Českou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou
(Hanoj, 21. 4. 2023)
/sněmovní tisk 485/ - prvé čtení
Opět návrh uvede ministr Šalomoun.
Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych krátce uvedl ten vládní návrh, kterým se Parlamentu předkládá k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva o vzájemné právní pomoci ve věcech trestních mezi Českou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou, která byla podepsána v Hanoji 21. dubna 2023. Smyslem té smlouvy je umožnit kvalitnější a efektivnější způsob vedení trestního řízení příslušnými orgány obou smluvních stran. Aktuálně ta vzájemná právní pomoc v trestních věcech mezi Českou republikou a Vietnamem je realizována na základě smlouvy mezi Českou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních ze dne 12. 10. 1982. Jak už ten název vlastně vypovídá, ta smlouva jako širší a dopadá i na spolupráci v občanských věcech, nicméně se ukazuje z dosavadní praxe, že text té stávající smlouvy často obsahuje nepřesné nebo nějak široce vymezené pojmy, což vede v rámci spolupráce k nějakým interpretačním problémům.
Navíc vzhledem k tomu, že to je historická smlouva, tak ona neupravuje některé moderní formy mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech, jako je například výslech prostřednictvím videokonference, anebo zajištění výnosu trestné činnosti. A vlastně na to ta stávající, na to ta smlouva předkládaná reaguje a výslovně tam právě budou upraveny podmínky pro vyžádání a poskytování některých těch zvláštních typů právní pomoci, včetně spolupráce při identifikaci a zjišťování a konfiskaci výnosů z trestné činnosti. Nebo jak jsem už uváděl, provádění toho výslechu prostřednictvím videokonference.
Naproti tomu je výslovně vyloučena oblast vydávání osob k trestnímu stíhání či výkonu trestu, tak zvaná extradice, předávání trestního řízení a předávání odsouzených k dalšímu výkonu trestu odnětí svobody v domovském státu. ***