(17.20 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Další pozměňovací návrh, který představím, je pozměňovací návrh pod číslem 3120. Je to pozměňovací návrh poslankyně Aleny Schillerové, poslanců Jaroslava Faltýnka, Petra Sadovského, Ladislava Oklešťka, Aleše Juchelky a Karla Raise. Tady je odůvodnění, tady si dovolím navrhnout odsunutí účinnosti. To odůvodnění je podrobnější, dovolte, abych vás s tím seznámila. Zaměstnavatelé by měli být od 1. 7. 2024 zatíženi dalšími významnými změnami u dohod z prací konaných mimo pracovní poměr, nárok na dovolenou, příplatky za víkendy a svátky. To by v kombinaci s povinností hlídat a hlásit souběhy DPP mohlo znamenat hromadný přechod od institutu dohod k švarcsystému či šedé ekonomice. Registr dohod nezbytný pro fungování této nové povinnosti neexistuje. Existují pochybnosti o kapacitě České správy sociálního zabezpečení ho včas vybudovat, otestovat a provést příslušnou osvětu zaměstnavatelů. Jedná se o administrativně velmi přísné opatření, znamená nárůst povinností nejen u zaměstnavatele, ale i u zaměstnance, ale také u České správy sociálního zabezpečení. Zásadním způsobem je podlomena právní jistota při vzniku pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatel, přestože ví, na jaký rozsah práce a za jakou odměnu uzavírá danou dohodu o provedení práce se zaměstnancem, není schopen jakkoli ovlivnit, zda vznikne pojistný vztah, či nikoliv. Zaměstnavateli vzniká pojistná povinnost až zpětně, a to mnohdy v době, kdy už právní vztah založený dohodou o provedení práce nebude existovat. Režim postihne rovněž práce jednorázové a práce, které budou trvat velmi krátkou dobu. V praxi může dojít k upozadění řádných pracovněprávních vztahů a k preferenci smluvních typů dle občanského zákoníku, a bohužel i takzvané práce načerno. Objevují se problémy i z hlediska samotného výkladu, například hlášení zaměstnance na Českou správu sociálního zabezpečení do 8 kalendářních dní ode dne nástupu do zaměstnání, § 94. V případě například sezonních zemědělských brigád je den nástupu jasný, ale od jakého data se bude postupovat například v případě činnosti zpracování odborného posudku? Není také zcela jasný postup, pokud zaměstnanec překročí částku 40 % průměrné mzdy u více zaměstnavatelů. Nejsou objasněny konkrétní situace v praxi, kdy je zaměstnanec povinen hlásit všem zaměstnavatelům nové zaměstnání na DPP, ani možnost zaměstnavatele nahlížet do registru DPP. Z tohoto důvodu se navrhuje tímto pozměňovacím návrhem, aby došlo alespoň k odložení účinnosti navrhované úpravy do 1. 1. 2025, aby se adresáti nové právní úpravy na ni mohli připravit a došlo alespoň ke zmírnění některých z výše popisovaných problémů.
Další pozměňovací návrh je v systému vložen pod číslem 3121. Je to pozměňovací návrh poslankyně Aleny Schillerové, poslanců Richarda Brabce, Jaroslava Faltýnka, Aleše Juchelky, Kláry Dostálové, Táni Malé a tak dále - zase jich je tam absolutní většina - a je to pozměňovací návrh, který odůvodním následovně. Vládní návrh zákona nebo daňového balíčku počítá mimo jiné se zrušením slevy na studenta. S tím nelze souhlasit. Jak upozorňovaly již v mezirezortním připomínkovém řízení Českomoravská konfederace odborových svazů, Sdružení místních samospráv České republiky, sleva na studenta je významnou formou podpory získávání pracovních zkušeností a praxe studentů během studia, která jim následně pomáhá při vstupu na pracovní trh po ukončení studia, jakož i užitečným nástrojem zvýšení finanční dostupnosti studia pro studenty z příjmově slabších rodin. Sleva na studenta motivuje osoby soustavně se připravující na budoucí povolání k ekonomické aktivitě, což je zvláště v prostředí nedostatku pracovních sil žádoucí. Navíc působí také sociálně, když zvyšuje čistou odměnu za práci u studentů, kteří s ohledem na dosavadní absenci kvalifikace pracují spíše v hůře ohodnocených zaměstnání. Z toho důvodu se navrhuje vypustit z vládního návrhu zákona zrušení slevy na studenta.
Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh poslance Andreje Babiše, poslankyně Aleny Schillerové. Mám tady sněmovní tisk 488, ne, to je samozřejmě špatně, ale já doplním ještě potom, až se přihlásím, číslo, protože se dívám, že mi tady vypadlo, za což se velice omlouvám - protože tady se přihlašuji vlastně za pana poslance Andreje Babiše. Takže doplním ještě to číslo, pod kterým... v podrobné doplním číslo, nestihli jsme to, omlouvám se. Je to pozměňovací návrh poslance Andreje Babiše, poslankyně Aleny Schillerové, a dovolím si ho odůvodnit. Pozměňovací návrh cílí na snížení DPH u podávání veškerých nealkoholických nápojů v rámci stravovacích služeb, jakož i na snížení DPH u čepovaného piva, jež vláda rovněž navrhuje přeřadit do základní sazby DPH. Případné přijetí vládního návrhu ve znění komplexního pozměňovacího návrhu přijatého rozpočtovým výborem by nepochybně přineslo negativní dopady na sektor stravovacích služeb, ale i na další navazující odvětví české ekonomiky. Gastronomický sektor přitom v posledních pěti letech prochází extrémně náročným obdobím v souvislosti s pandemickou situací, energetickou krizí a rostoucí inflací. Mnoho nejenom menších podniků proto i v současnosti podniká s vysokým zadlužením. Zvýšení sazby daně u podávaných nealkoholických nápojů a čepovaného piva by ve výsledku vedlo jen k dalšímu odlivu zákazníků ze sektoru stravovacích služeb a přesunu konzumace do domácností. Dle vyjádření Svazu průmyslu a dopravy přitom až čtvrtina tržeb v hospodách pochází z prodeje čepovaného piva. Přes 50 % zařízení neprodává teplé jídlo a jejich příjem je z většiny závislý na prodeji piva a dalších nápojů. Kvůli poklesu konzumace ve stravovacích službách by proto nepochybně došlo k nižšímu očekávanému přímému i nepřímému daňovému výnosu, snížení příjmu z odvodů a poklesu zaměstnanosti v oboru zejména v méně rozvinutých regionech a na venkově. Navrhuje se proto, aby čepované pivo i nealkoholické nápoje podávané ve stravovacích a v gastronomických službách byly zachovány bez snížené sazby daně a výše popisovaným negativním jevům se předešlo.
Další pozměňovací návrh Andreje Babiše, jehož číslo zase doplním v podrobné rozpravě, a poslankyně Aleny Schillerové si dovolím odůvodnit. V současné době je objem prostředků na fond kulturních a sociálních potřeb, dále též FKSP, stanoven ve výši 2 % z objemu prostředků na platy. Pravidla pro využití FKSP jsou upravena ve vyhlášce o fondu kulturních a sociálních potřeb. Vyhláška poměrně kazuisticky a podrobně stanovuje, jakým způsobem lze prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb využít. S cílem úspory veřejných prostředků a odstranění rigidity vyhláškové úhrady vláda navrhuje snížení prostředků na FKSP o polovinu ze 2 % na 1 % a polovina této částky by měla být určena na přispívání zaměstnavatele na produkty spoření na stáří. Zrušení vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb a jejích novelizujících vyhlášek - způsob čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb má být do budoucna stanoven zejména v kolektivní smlouvě, v kolektivní dohodě nebo vnitřním předpisu. ***
