(17.30 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Ačkoliv nelze vládnímu návrhu vyčítat pokus o odstranění rigidity a snahu uspořit veřejné prostředky, nelze přehlédnout, že navrhované změny spojené s redukcí objemu prostředků na platy využitelných na fond kulturních a sociálních potřeb budou mít nezanedbatelné negativní dopady na financování řady aktivit, které svou povahou naplňují smysl kulturního, sociálního, sportovního, zdravotního či podobného vyžití a rozvoje zaměstnanců. To je paradoxně v rozporu s cílem, kterého vláda zamýšlela návrhem dosáhnout, vyjádřeného v důvodové zprávě. Z těchto důvodů se navrhuje zrušit příslušné části daňového balíčku novelizace zákona o státním podniku, zákona o vysokých školách, velkých a malých rozpočtových pravidlech, zákona o akciové společnosti, Českých drah, státní organizaci Správy železnic a tak dále tak, aby stávající parametry fungování fondu kulturních a sociálních potřeb zůstaly zachovány. Společně s tím dochází pozměňovacím návrhem ke zrušení ustanovení konsolidačního balíčku, který ruší současnou vyhlášku o fondu kulturních a sociálních potřeb a její novelizaci.
Poslední pozměňovací návrh poslance Andreje Babiše, poslankyně Aleny Schillerové a většiny dalších poslanců za hnutí ANO, jehož číslo doplním v podrobné rozpravě, si dovolím odůvodnit. Vláda navrhla prostřednictvím sněmovního tisku číslo 488 zrušit u zaměstnaneckých benefitů osvobození od daně z příjmu. Zrušení osvobození by se tak dotklo benefitů poskytovaných zaměstnancům na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, zařízení péče o děti předškolního věku, včetně mateřské školy, podle školského zákona, knihoven zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce, příspěvku na tištěné knihy. V reakci na předložený návrh deklarovala řada zaměstnavatelů, že svým zaměstnancům přestane benefity zcela poskytovat. Tyto volnočasové benefity, jako je například příspěvek na sport nebo jazykové kurzy, přitom svým zaměstnancům nabízí většina firem v Česku. Změnu nadále kritizují zaměstnavatelé i firmy, které s benefity obchodují. Podle Asociace malých a středních podniků by mohlo dojít až u 94 % malých a středních podniků k tomu, že benefity výrazně omezí nebo zcela zruší. Takové dopady by výrazně pocítili i všichni zaměstnanci. Pozitivní rozpočtový dopad, který očekává vláda, přitom nemusí být vůbec naplněn. Zaměstnanecké benefity a jejich využití zaměstnanci přináší naopak finanční prostředky do řady oborů, jako jsou ubytovací služby, fitness centra, lékárny nebo knihkupectví.
Vládní návrh byl následně upraven komplexním pozměňovacím návrhem přijatým na rozpočtovém výboru. Na základě pozměňovacího návrhu se do zákona o dani z příjmu navrací osvobození zaměstnaneckých benefitů podle § 6 odst. 9 písm. d), jehož vypuštění bez náhrady bylo navrhováno v původní podobě vládního návrhu zákona. Osvobození příslušných nepeněžitých příjmů na straně zaměstnance se však nově navrhuje omezit zavedením celkového ročního limitu ve výši poloviny průměrné mzdy, kterou se podle § 21g odst. 2 zákona o dani z příjmu pro účely zákona o dani z příjmu rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Za průměrnou mzdu se podle ustanovení § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Pro rok 2023 se vychází z nařízení vlády č. 290/2022 Sb. Průměrná mzda pro rok 2023 činí 40 324 korun jako součin všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021 38 294 korun a přepočítacího koeficientu za rok 2021 1,0530 zaokrouhlený na celé koruny nahoru. Celkový roční limit daňového osvobození na veškerá nepeněžitá plnění definovaná v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o dani z příjmů, včetně příspěvku na rekreaci a zájezd, by tak pro 2023 představoval částku 20 162 korun. Příjem zaměstnance v podobě nepeněžitého plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d zákona o dani z příjmů nad stanovený limit by měl podle komplexního návrhu podléhat dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d zákona o dani z příjmu.
Předložený pozměňovací návrh cílí na zrušení tohoto omezení osvobození zaměstnaneckých benefitů o dani z příjmu a zachovává stávající stav, kdy jsou benefity poskytovány zaměstnancům bez omezení. Návrhem současně není dotčena vládou navržená úprava zdanění nadlimitních manažerských stravenek. Tam souhlasíme s tím, ať se tato úprava samozřejmě zruší.
Takže jsem představila všechny pozměňovací návrhy, kde jsem buď autorkou nebo spoluautorkou. Děkuji za pozornost a věřím, že jim budete všichni věnovat pozornost. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Mám tu dvě faktické poznámky. První se přihlásil pan poslanec Bělica, který tady ovšem není, takže poprosím druhého pana poslance Oklešťka - prosím.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já mám faktickou poznámku k panu ministru financí, protože vlastně vláda předložila prostřednictvím poslanců komplexní pozměňovací návrh. Ten komplexní pozměňovací návrh byl nahrán - jak tady zmínili mí předřečníci, ale já už jsem se nedostal k mikrofonu - pouze v garančním výboru, to znamená ve výboru rozpočtovém, ale byl projednáván a přikázán do dalších výborů, včetně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde jsme si tu materii vzali sami.
Mně přijde, že nebyl zřejmě tento materiál úplně legitimně projednáván, protože když si vezmu, že byl předložen až na místě samém předkladatelem, panem zpravodajem Havránkem, tak jak se měli poslanci, kteří jsou v těch výborech, k tomuto materiálu vyjádřit? Minimálně my poslanci, kteří jsme byli z řad opozice, jsme se ty skutečnosti dověděli až na místě, protože v systému nikde nic nebylo, anebo jsem možná špatně viděl. Rád bych ale věděl, jak se k tomu postavíme, už i z toho důvodu, že bych chtěl předejít do budoucna nějakým tahanicím nebo i třeba znevěrohodnění těchto materiálů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času a dále je přihlášen s faktickou poznámkou pan ministr. Pane ministře, prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Za prvé, paní místopředsedkyně, faktická připomínka má reagovat na vystoupení poslanců v rozpravě. To pan poslanec neučinil, protože zatím vystoupila pouze paní předsedkyně Schillerová, takže zneužití faktické připomínky, říkám to naprosto v klidu.
Za druhé, nezavádějme tady nová pravidla. To bylo jednání před druhým čtením. Každý výbor má jiný termín, jinou lhůtu pro předložení. Nevím, na co si stěžujete. Já si nepamatuji, že by návrh, který poslanec, člen výboru, podá ve svém výboru, souběžně podával na jiný výbor, kde členem není. To nikdy nebylo, jednací řád nic takového nechce, tak nevím, na co si vlastně stěžujete. My se nebavíme o jednání mezi druhým a třetím čtením, bavíme se o jednání mezi prvním a druhým čtením. Můžete mi říct, z čeho vycházíte v té svojí kritice nebo požadavcích, z jakého článku jednacího řádu? To by mě opravdu zajímalo, protože nic takového to není. To je vymyšlená argumentace. Nikdy se nic takového nedělo. ***