(17.00 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Dnes je ten stejný lídr předsedou naší vlády, která má podporu 108 poslanců, což jí dává silný politický mandát. Bohužel, jak se ukázalo, Petr Fiala zcela zapomněl na své předvolební sliby o snižování výdajů státního rozpočtu, kapituloval na ideu malého a efektivního státu a zcela se zpronevěřil myšlence nezvyšování daní. Petr Fiala spolu se svou pravou rukou Zbyňkem Stanjurou připravil razantní a zásadní zvyšování téměř všech daní, které daňový systém v České republice v současnosti má, a podotýkám, je to v novodobé historii nejvyšší zvyšování daní. To vše za situace, kdy reálné mzdy občanů České republiky klesají již posedmé v řadě. Čeští občané čelí bezprecedentnímu poklesu reálných mezd, a to nejen v kontextu novodobé historie samostatné České republiky, ale i v porovnání s ostatními členskými zeměmi Evropské unie a vyspělého světa.
Dopad tohoto dramatického navyšování daní na české občany a firmy bude výrazný, bude dlouhodobý. Ministerstvo financí samo přiznává, že daňový balíček sníží příští rok hospodářský růst o 0,4 procentního bodu a stejně tak si ze statistik Ministerstva financí můžete nastudovat, že pokles reálných mezd byl a bude v České republice tak významný, že ani v roce 2026 nebudeme dosahovat úrovně reálné mzdy roku 2019. V tomto se zcela nejvíce provinil ministr financí Zbyněk Stanjura, který nemá být jen ministrem rozpočtu vnímajícím svůj rezort jen přes jedno jediné, i když mimořádně důležité číslo, hovořící o schodku státního rozpočtu. Úloha ministra financí je výrazně širší a komplexnější. Ministr financí musí vnímat ekonomickou pozici České republiky, musí aktivně vytvářet hospodářskou politiku. V tom bohužel ministr financí trestuhodně selhává. Z problematiky zadlužení se stalo v České republice v jistých kruzích zcela dominantní téma, dokonce takzvanou v uvozovkách řeckou hrozbou. Tímto tématem pětikoalice vyhrála volby, a to v situaci, kdy byla Česká republika jednou z nejméně zadlužených zemí v EU. Nemohu nepřipomenout, že hnutí ANO převzalo po pravicových vládách veřejné finance s vyšším zadlužením v poměru k HDP, než jej údajné pravici v prosinci 2021 odevzdávalo.
Hnutí ANO zcela zásadně a jednoznačně nesouhlasí s nastavenou politikou tohoto daňového balíčku, který nyní ve druhém čtení projednáváme. My ho odmítáme en bloc a myslíme si, že přišel ve zcela nesprávnou dobu a jeho konstrukce je chybná. Ostatně se zde shodujeme s úředníky z Ministerstva financí, kteří v důvodové zprávě uvádějí, že daňový balíček způsobí - cituji - "pokles hospodářského výkonu Česka, růst nezaměstnanosti, negativní sociální dopady". Bohužel, zatímco svět již hledí dopředu a drtivá většina evropských zemí již překonala předpandemickou úroveň, Česká republika ve stylu japonského kamikadze pod taktovkou vlády Petra Fialy chystá vyšší zdanění práce, spotřeby i kapitálu. Přitom hnutí ANO nabízí zcela jasný a rozumný plán postupné konsolidace veřejných financí, založený na efektivním výběru daní, postupné digitalizaci spojené se snižováním výdajů státního rozpočtu, predikovatelném nárůstu daní z neřestí a výrazné podpoře hospodářského růstu. Nedostatečný hospodářský růst, respektive letošní pokles ekonomiky, vnímáme jako dnešní zcela zásadní problém. Tady nemluvím o dlouhodobém trendu, kdy Evropa nestíhá hospodářský růst Severní Ameriky či Asie. Tady hovořím i o problému, že Česká republika nestíhá růst alespoň takovým tempem, jakým roste i tak pomalu rostoucí Evropa.
Bohužel, za vlády Petra Fialy platí, že ekonomický život se odehrává jinde než v České republice. A nebyla by to vláda Petra Fialy, kdyby po dvou letech vládnutí nevyslala v uvozovkách zcela zásadní signál a nevytvořila pracovní skupinu s úkolem řešení problému nedostatečného ekonomického růstu. To, že opozice volá po skutečném řešení tohoto problému již měsíce, jako by se vytratilo. Samotný hospodářský růst přitom může generovat vysoké zisky firmám, které ovlivňují růst příjmů domácností, a to ve svém důsledku konečném zásadním způsobem zvyšuje příjmy veřejných rozpočtů. Naopak pokles HDP snižuje současné i budoucí příjmy státu, a tím pádem samozřejmě snižuje i samotnou schopnost státu nést v budoucnu své vlastní zadlužení.
Naše konsolidace je současně založena na efektivním výběru dnes existujících daní, a ne na zbytečném zvyšování sazeb daní, které ve svém důsledku jen zpomalí hospodářský růst, a tím pádem i budoucí příjmy státního rozpočtu. Toto rovněž zdůrazňuje v pondělí zveřejněná zpráva NKÚ. Výslovně uvádí, že další možností pro získání dodatečných příjmů do státního rozpočtu je snížení daňových úniků spojených s výběrem DPH. Zpráva konstatuje, že Česká republika má oproti průměru zemí EU vyšší mezeru výběru DPH. Sice se nám podařilo postupně zásadně snížit úroveň šedé ekonomiky, zejména díky politice hnutí ANO ve dvou vládách, ale ještě stále tady máme prostor ke zlepšení. Tento prostor se samozřejmě s nástupem pětikoalice a se zrušením EET výrazně zvýšil. Stát by proto měl skutečně v tuto chvíli pracovat na efektivitě výběru dnes již existujících daní předtím, než bude domácnostem a firmám daně dramaticky zvyšovat. To bohužel tandem Petr Fiala a Zbyněk Stanjura vůbec nechápe.
Chybou dnes projednávaného návrhu je, že zcela kapituloval na jakékoliv úspory na výdajové straně státního rozpočtu. To jsou přesně ty úspory, po kterých volá ekonomická veřejnost, to je přesně ten typ úspor, po kterých voláme my jako opozice. Bohužel, pětikoalice se svými poradci tyto výzvy neposlouchá, ale hlavně, zpronevěřuje se svým vlastním slibům.
My dnes, vědomi si momentální síly pětikoalice a její stoosmičky, předkládáme sice řadu pozměňovacích návrhů na ty nejzásadnější a nejkřiklavější chyby, které plánuje pětikoalice prosadit na úkor českých občanů a českých firem, nicméně jsme si vědomi, že naděje na úspěch je minimální. Já ale věřím, že poslanci pětikoalice budou snad aspoň naslouchat, ochotni diskutovat a uvědomí si, že zvyšování daní českým občanům a firmám v takto kritickém období je podle našeho nejhlubšího přesvědčení zcela nezodpovědné. Jsme samozřejmě principiálně proti většině těch návrhů, jsme proti zvyšování daně z nemovitých věcí na téměř dvojnásobek v situaci, kdy 80 % našich obyvatel bydlí ve vlastní bydlení. Česká republika má dlouhodobě jednu z nejvyšších měr inflace ze zemí Evropské unie. Nechci se tady na tomto místě vracet už k tomu, protože jsem to tady řekla já i mí kolegové x-krát, kdo pozdě zastropoval ceny elektrické energie, a to ještě na vysoké úrovni. Nechci se zde vracet k tomu, kdo českým občanům a českým firmám nebyl schopen pomoci tak, jak to bylo běžné v okolních státech, to tady dnes již nechci řešit. Bohužel, toto rozlité mléko už prostě nejde vrátit zpět. Budu tedy pragmatická a budu se věnovat jenom budoucnosti, kde plán vlády zatěžovat domácnosti a firmy takovým navýšením nákladům na bydlení rozhodně neodpovídá současné ekonomické realitě naší země. ***
