Co si vyčítám, a to musím objektivně říct, kde jsme měli být důslednější, tak byl trh práce. Ano, měli jsme koaličního partnera, byli to sociální demokraté, a bojovali jsme nechci říct se sociální demokraty, ale přeli jsme se. Uvědomme si to, že jsme proti sobě velmi často měli ještě odbory a nebyli jsme schopni důsledněji prosadit to, aby zde ten trh práce byl flexibilnější s ohledem na pracovní příležitosti zahraničních pracovníků - rychlejší příchod, rychlejší vyřizování všech víz z Ukrajiny a tak dál, to je věc, která se ještě musí dávat dohromady. Ale tahle vláda pro to nedělá už vůbec nic a já jenom říkám, že i to je nesmírně důležité.

A proč to celé říkám? Protože díky tomu jsme udrželi i pro další roky nějaký přiměřený růst hrubého domácího produktu, což se projevilo rovněž v roce minulém. Mimo jiné se to projevilo i tím, že se docela slušně vybírají daně v tomto roce za zisky v roce minulém, a já se vás jenom ptám: Myslíte si, členové pětikoalice, že kdybychom nepodpořili v době covidové podnikatele, že byste se dnes mohli chlubit tím, že jste v roce 2022 vybrali - za rok 2022, myslím v roce 2023 - slušně daně z příjmů, ať už právnických osob, nebo živnostníků? Garantuji vám, že nikoliv. Ale to jenom dávám do kontextu toho, co mi dnes chybí, a to je současná struktura hrubého domácího produktu, to je to, co by nás všechny, a vás zejména, mělo děsit. Vždyť se podívejme, z čeho se hrubý domácí produkt dneska sestává, kde jsou ty hlavní složky, co je tahounem hrubého domácího produktu, růstu? Spotřeba státu, investice státu. Naopak klesá spotřeba spotřebitelů a klesají investice spotřebitelů díky úrokovým sazbám a klesají investice nebo nerostou tak, jak bychom si představovali, investice firem. Když se podívám na rozdíl mezi exporty a importy, tak tam to není úplně zcela vypovídající, protože tam je to rovněž dáno tím, jaká je hladina importu, ale to, co je podstatné, je to, že s tímhle tím hrubým domácím produktem, s touto strukturou, do budoucna neuspějeme a začne nás všechny dohánět to, co dohání mimo jiné už vás v roce 2023 a v roce 2024. A to je co? No, to je příjem. Prostě ty příjmy nebudou takové, a když příjmy nebudou takové, jako jsme si řekli, tak to s těmi výdaji potom už nedoženeme, to už budeme šetřit, šetřit, šetřit, ale jednou to skončí. To znamená, my nutně potřebujeme, abychom zde měli určité příjmy, a ty zde budeme mít tehdy, když zavčasu podpoříme růst hrubého domácího produktu. A jsme zpátky u těch investic, jsme zpátky u inovací a jsme u toho, co vy dneska jste zcela zazdili. A já za chvíli ukážu i příklad toho, v čem jste to zazdili.

To úplně nejhorší, co může nastat, je, že se jde z extrému do extrému. Jedna skupina říká, že se bude jenom škrtat, škrtat, škrtat. Ano, tím zabijeme budoucí příjem. Další říká - je to zvyšování daní, to je ten socialistický přístup. A další říká zase jenom: utrácet, utrácet a pouze inovace, investice. Ani to není úplně nejzdravější, musí to být vybalancováno. To znamená, logicky něco se škrtnout musí, připusťme, že některé daně, třeba z té neřesti, by byla diskuse, že by se mohly lehce zvýšit, ale výdaje na investice jsou nezbytně nutné, čili je třeba to vyvážit, o nic jiného nejde. A vy jako vláda si musíte vybrat, jak budete prezentovat svou hospodářskou politiku, i když já tvrdím, že to není žádná hospodářská, že je to pouze účetní politika. Takže buď tedy budete škrtat, ano, budete podle vás rychleji snižovat schodek. My budeme argumentovat, tvrdit, že je třeba rovněž udržet investice, inovace, ale je to legitimní diskuse. Ale pokud budete tvrdě škrtat a chcete rychle snižovat ten schodek, třeba na úrovni 90 až 140 miliard, což jste si vysnili, tak pak nemůžete investovat a inovovat, to nejde současně. Anebo tedy budete investovat a budete inovovat, což je mimo jiné i naše cesta, ale pak musíte přiznat, že budete mít o něco vyšší schodek, obojí dohromady nejde. Vy máte snahu ukazovat, že budete snižovat schodky docela zásadním způsobem, ale současně, že budete investovat, že budete dávat úřadům to, co potřebují, a tak dále. To dohromady prostě nejde, nemůžete současně přidávat plyn a nemůžete současně brzdit. Ale vy jste to vyřešili šalamounsky, a to tak, že šetříte na první pohled, snížíte si ten schodek, a co uděláte? Necháte úřady, aby si to nahradily úvěry.

Takže kdybych měl tuhletu úvodní část zrekapitulovat, v čem se úplně zásadně odlišujeme, je v tom, že my bychom v tom takzvaném restartu hospodářství, na kterém se snad shodneme, že musíme udělat, vsadili na privátní sektor. A já tvrdím, že neudělá restart žádná vláda na světě. Ta vláda to může řídit v tom slova smyslu, že vytvoří prostředí pro privátní sektor, což jsou zaměstnavatelé, což jsou zaměstnanci, těm se to odšpuntuje tak, aby mohli vytvářet dále hodnoty, aby byli motivováni k výkonnosti, a v čase se toto dá dohrát. To je pro nás mantra. Vy sázíte na veřejný sektor, vy tvrdíte, že restart ekonomiky, toho hospodářství, udělá stát. A já tvrdím, že ho neudělá ten stát.

Dokonce vy jste v situaci, že jdete proti podnikatelskému sektoru. Já jsem tu kdysi řekl, že zde snad nebyla vláda za posledních třicet let, která by šla takhle proti podnikatelům. Já vím, že to neradi slyšíte, ale pojďme si to aspoň připomenout trochu. Vzpomínáte si, jak jste zahájili tažení proti maržím podnikatelů někdy na podzim minulého roku nebo v průběhu minulého roku? Točený salám, že má 200 %, 300 %, divili jste se - nějaký řezník, já nevím, kdo to byl - aniž byste se zamysleli nad tím, že třeba na něčem jiném prodělává. Ale hlavně, to je jeho věc, on je v konkurenčním prostředí, a když bude mít drahý salám, tak ho asi nikdo nebude kupovat. Pak jste vsadili na systém přerozdělování. Místo abyste zavčasu zastropovali ceny třeba u výrobců, nechali jste je vydělat neskutečné peníze, protože jste podlehli lobbingu, myslím tím u výrobců energií, vybrali jste relativně velké zdroje z těch daní a pak je přerozdělujete státním mechanismem, kdy si řeknete: Tomu dám, tomu dám méně, tomu dám více. Neskutečnou moc jste natáhli do rukou státu. Zvyšujete daně jak na běžícím pásu, což je protipodnikatelské opatření, to už se nedá ani spočítat. Pomíjím to, že jste říkali, že nebudete zvyšovat daně, pomíjím, že jste to říkali ještě na podzim roku 2022 - daň z příjmů právnických osob, zvyšování odvodů pro živnostníky, daň z nemovitostí a tak dále.

A ve finále, tím jste tomu dali korunu, byl pan premiér někdy před čtrnácti dny na Zemi živitelce, což z mého pohledu bylo snad jeho nejhorší vůbec prohlášení, které udělal za dobu, co je premiérem, kdy se opřel do podnikatelů řka, že mají vysoké zisky a že by to měli přehodnotit. Pomíjím absurditu toho, co řekl. Ano, já jsem řekl, že to řekl jako kovaný komunista. Já jsem neřekl, abychom si rozuměli, že pan premiér je komunista, jsem přesvědčen, že není, ale že to řekl jako kovaný komunista, za tím si tady stojím. Pomíjím to, že důvod toho, proč se zvyšovaly ceny, bylo to, že vláda nezvládla energetickou krizi, že firmy nevěděly, co bude za týden, za měsíc, a že pochopitelně překlopily vysoký růst cen vstupů, zejména energií, logicky do svých kalkulací. Tím spíše, to snad každý ví, kdo kdy nakoukl do firemního sektoru, že průmyslové firmy nebo zemědělské firmy nebo potravinářské a tak dále plánují na několik měsíců, někdy třeba na rok dopředu, to znamená, že ty kontrakty, které se připravují, se zasmluvňují s nějakým předstihem, a musím tam dát nějaké číslo čili nějakou hodnotu zboží, kterou budu prodávat nikoliv dnes, ale třeba za půl roku, za rok. Čili odhadovali, jak se to bude vyvíjet. Současně snad každý ví, že ty firmy musí fungovat jakožto řádní hospodáři, to znamená, management si nemůže dělat, co chce, jinak by ho zavřeli. Ale to, co je nejdůležitější, je to, že snad se shodneme, že jsme tady v tržním prostředí, a je úplně jedno, jestli vyrábím kalhoty, jestli vyrábím zemědělské produkty nebo cokoliv jiného - pokud nebudu mít zboží kvalitní, pokud ho nebudu mít za rozumné ceny, tak ho logicky ode mě nikdo nebude kupovat. Jestli si chceme vykládat to, že ti, kteří kupují toto zboží, nemají na výběr - no, tak jsme spadli z Marsu. Vždyť jsme na otevřeném evropském trhu a ti, kteří nakonec to zboží prodávají ke koncovým zákazníkům, samozřejmě mají gigantický výběr a využívají toho. Jednou to vezmou z Polska, jednou z Německa, jednou z České republiky, to snad je zcela zjevné. Ale zajímavý je ještě ten další aspekt, a to je to, že přece pokud někdo vydělá peníze, tak je taky daní. To znamená, tady snad by stát měl být spokojen, když někdo vydělá peníze, protože získá více na daních. Čili bylo to naprosto šílené a je pravda, že za to pan premiér sklidil neskutečný negativní ohlas u podnikatelské branže, až posměch. Já jsem tam potom chodil po Zemi živitelce a všichni si drželi hlavu v rukou. ***