(19.20 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
A budeme tedy hlasovat o celém návrhu pořadu 67. schůze Poslanecké sněmovny tak, jak byl písemně předložen.
Já zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 3, přihlášeno 136, pro bylo 80, proti 56. A výsledek: přijato. Konstatuji tedy, že pořad schůze byl schválen.
A nyní přistoupíme k jedinému bodu pořadu, bodu číslo 1, kterým je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155... Já se omlouvám. Ano, prosím, pane poslanče.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl jenom zmínit, že mně nefunguje hlasovací zařízení. Nezpochybňuji hlasování, ale poprosil bych obsluhu, kdyby se mi na to podívali. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ale pane poslanče, pokud nefunguje hlasování, musí se hlasovat znovu. Musí se opakovat, musí se opakovat hlasování. Takže já bych poprosil zkontrolovat, jestli skutečně nefunguje. (Kontrola hlasovacího zařízení.) Je to v pořádku? Ano. Tak já vás s dovolením odhlásím všechny opět a prosím, abyste se přihlásili. (V sále je velmi hlučno.)
A opakuji, že budeme tedy ještě jednou hlasovat o celém návrhu pořadu 67. schůze Poslanecké sněmovny tak, jak byl písemně předložen.
Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 4, přihlášeno 139, pro 82, proti 57. Výsledek: přijato.
A nyní ještě jednou, jsme u bodu číslo
1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 458/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Marian Jurečka. Já vás prosím, pane ministře, abyste se ujal slova. A prosím všechny v sále, aby se ztišili, případně aby si vyřídili všechny věci před sálem, abychom všichni mohli slyšet pana vicepremiéra. (Bez odezvy.) Ještě jednou, prosím všechny... Ještě prosím o strpení, pane vicepremiére. Máte slovo.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já jsem rád, že po více jak sedmi hodinách se konečně naše jednání dostává po mnoha dlouhých projevech k tomu, abychom mohli začít věcně projednávat tento konkrétní návrh novely zákona o důchodovém pojištění, tedy zákona č. 155/1995 Sb., sněmovní tisk 458, první čtení.
Tento návrh je vlastně návrhem, který je důležitým prvkem celkové důchodové reformy, ale je tady předřazen z toho důvodu, abychom tímto návrhem řešili tu specifickou situaci, která díky ne úplně dokonalé současné platné legislativě vytváří prostředí, kdy v letech, kdy dojde k mimořádné valorizaci důchodů, vzniká takový specifický stav, kdy se následně potom stává výhodnějším odcházet do předčasného důchodu, a je to neférové vůči všem těm, kteří takovou možnost v tom daném roce, ani předtím, ani potom, nikdy neměli a mít nebudou.
Také zároveň tady reagujeme na druhou oblast, kterou řešíme, oblast jak mimořádné, tak řádné valorizace. Ten návrh je návrhem, který znamená, pokud jde o valorizace, že důchody v budoucnu ať už současným, nebo budoucím starobním důchodcům porostou. Připomínám, za poslední rok a půl nám ty důchody v České republice vzrostly o 30 %. Překonaly rekordní hranici průměrné výše důchodů - částku 20 000 korun. A i do budoucna bude platit to, že vždycky k 1. lednu každého kalendářního roku dojde k řádné valorizaci, která bude plně pokrývat ten předchozí inflační nárůst, a budou se tedy důchody valorizovat plně o inflaci. Zároveň upravujeme tady parametr, kdy budeme valorizovat důchody o jednu třetinu růstu reálných mezd, což je parametr, který tady byl opravdu historicky velmi, velmi dlouho, až do roku 2018, a kombinace těchto dvou parametrů zabezpečovala i před rokem 2018 garanci slušných, dobrých, důstojných důchodů, které také dokázaly reagovat na vývoj situace, ať už z pohledu právě případné inflace, nebo změn v rámci vývoje růstu reálných mezd.
Zároveň ale také upravujeme ty části, které se týkají mimořádné valorizace. Protože až teď zkušenost za loňský a letošní rok ukazuje, že současný princip mimořádné valorizace, která nastává v průběhu roku mezi těmi řádnými valorizacemi, v okamžiku, kdy meziměsíčně vzroste inflace o více jak 5 %, tak dnes se spouští ten mechanismus té mimořádné valorizace, která nevalorizuje tu základní výměru, ale valorizuje tu zásluhovou složku, ale následně ji takto valorizací, tu zásluhovou složku, zvýší již trvale, a to znamená, že důchody, které jsou nadprůměrné a vyšší, jsou vlastně trvale do konce života těch, kteří tyto důchody pobírají, vlastně zvýšeny více než důchody důchodců starobních, kteří mají podprůměrné a nízké důchody. Tedy mimořádná valorizace ve svém principu i v tom, jak se to chovalo v loňském, ale i v letošním roce, znamená, že se rozevírají nůžky mezi nadprůměrnými a vysokými důchody a těmi, kteří pobírají podprůměrné a nízké důchody. A to není v pořádku. Není to fér.
Proto nastavujeme princip, který tuto mimořádnou valorizaci s těmito parametry nahradí takzvaným mimořádným příspěvkem k důchodu, o který nebude muset nikdo žádat a který bude automaticky vyplacen, pokud ta meziměsíční inflace, tak jako nyní, vzroste o víc jak 5 %, a bude to příspěvek, který bude těm lidem po zbytek těch měsíců toho konkrétního roku pomáhat zvládat situaci a vykrytí dopadu inflace. A pak přijde 1. leden, kde se vždy valorizují důchody o inflaci těch předchozích dvanácti měsíců, a zvýší se samozřejmě i také ta základní výměra na hodnotu 20 % podle výše průměrné mzdy. Tento mechanismus opravdu je schopen garantovat změny, které jsou férové, které jsou předvídatelné, které pokrývají a zajišťují dobrou životní úroveň, a zajišťují nejen pro současné starobní důchodce, ale i pro všechny ty budoucí, kteří přijdou teprve do svého důchodového věku.
Pak se podíváme ještě na tu oblast, která se týká úpravy podmínek pro předčasné starobní důchody. Tady ty podmínky upravujeme a také říkám otevřeně, že je o něco zpřísňujeme. Protože si myslím, že institut předčasného starobního důchodu nemá být nástrojem, který je využíván proto, že je to v nějaký moment výhodnější, ale že to je nástroj, který je využíván, protože daný člověk je v situaci, kdy potřebuje odejít do předčasného starobního důchodu, protože třeba už nestačí na náročnost své profese, svého povolání. ***
