(12.10 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
Nyní přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Já vám přednesu usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 238.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 85, bylo přihlášeno 136 poslanců, pro hlasovalo 135, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas. Tím jsme se vypořádali s tiskem 238 a já končím projednávání bodu číslo 94.
Budeme pokračovat bodem číslo
93.
Návrh poslanců Patrika Nachera, Heleny Válkové, Roberta Králíčka,
Jaroslava Bžocha, Kamala Farhana, Marka Nováka, Josefa Kotta a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 48/ - třetí čtení
A já poprosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele poslanec Patrik Nacher, případně někdo z dalších navrhovatelů, a zpravodaj garančního výboru, tedy ústavně-právního výboru, pan poslanec Aleš Dufek.
Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 48/4, který byl doručen dne 11. ledna 2023. Garanční výbor se tímto návrhem zákona nezabýval, neboť tak rozhodla Poslanecká sněmovna ve druhém čtení.
Nyní se táži navrhovatele, tedy jestli to dobře chápu, pana poslance Nachera, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? (Ne.) Nemá zájem.
Tak otevírám rozpravu, a teď už má zájem, výborně. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem nějak nechtěl zneužívat slova předkladatele, ale teď jenom stručně popíšu, o co jde, nebo nejprve bych chtěl poděkovat, že jsme vůbec v tom třetím čtení, ač to jedna z věcí, kterou jsme tady předložili hned po volbách vlastně z opozičních lavic, a vládní většina to pustila do druhého a do třetího čtení, takže za to bych chtěl poděkovat.
Ono jde v zásadě o drobnou změnu občanského soudního řádu, kde v § 250c se v zásadě zpřísňuje nebo bych řekl precizuje to, aby soudy vyzvaly specializované mimosoudní orgány řekněme k spolupráci. Původní paragraf je, že stejnopis žaloby soud doručí správnímu orgánu, to je on, který o sporu nebo o jiné právní věci rozhodl, a umožní mu se k žalobě písemně vyjádřit. Praxe byla, že umožní mu se vyjádřit, že to dopadlo tak, že často ty mimosoudní orgány o tom vůbec nevěděly, o tom, že prohraná strana se potom obrátila na soud a už nežaluje správní orgán, ale žaluje toho spotřebitele. Když jsme to probírali na ÚPV a potom na podvýboru pro ochranu spotřebitele, tak nám třeba řekli, že z ČTÚ za tu celou dobu, a měli tam tisíce případů, o tom soudním řízení vědí pouze o jednom jediném případu. A my to zpřesňujeme tím, že soud vyzve, vyzve ho, vyzve ten správní orgán, aby soudu v určité lhůtě oznámil, zda v řízení bude uplatňovat práva podle věty druhé, to znamená, vyzve ho, proaktivně ho vyzve, vyzve ten mimosoudní orgán.
Jinými slovy, dámy a pánové, cílem toho návrhu je posílit procesní postavení specializovaných orgánů, což jsou specializované mimosoudní orgány, které v oblasti ochrany spotřebitele řeší specializovaně věci, které u soudů, taková je moje zkušenost, jdou příliš po povrchu - finanční arbitr, ČTÚ, ERÚ a tak dále, dokonce tam spadá i Katastr nemovitostí, jak jsme zjistili ve velmi podrobné debatě na ústavně-právním výboru.
Princip je takový, že v části páté občanského soudního řádu byly částečně převedeny na správní orgány, to znamená na finančního arbitra, ČTÚ a podobně, právě některé úzké specializace, agendy, typicky u finančního arbitra jsou to různé finanční služby, které využívají spotřebitelé, a je nějaký předpoklad - a z toho já vycházím a jsem rád, že to probíráme ve třetím čtení, a doufám, že to projde - že když se spotřebitel obrátí na mimosoudní orgán, který je specializovaný v té oblasti, očekává, že dostane řekněme kompetentnější rozhodnutí než od obyčejného soudu, který řeší všechny věci od Šumavy k Tatrám, za prvé. Za druhé jsou tam nějaké lhůty a za třetí je to bezplatně. To znamená, proto lidé v rámci takzvané - já bych to nazval iracionální apatie, která se používá u hromadných žalob, se neobrací, nejdou k soudu, trvá to dlouho, je to drahé, zatímco k těm mimosoudním orgánům ano. Často výsledkem je, že když mimosoudní orgán rozhodne ve prospěch spotřebitele, ta společnost, ta firma se obrátí potom na soud, ale žaluje už spotřebitele, ne mimosoudní správní orgán, a spotřebitel je najednou před soudem sám. A když soud neosloví proaktivně mimosoudní orgán, já jsem dával vždycky příklad finančního arbitra, v té chvíli spotřebitel se musí hájit sám tím, že přečte, nevím, to rozhodnutí, usnesení, důvodovou zprávu a podobně. Je větší předpoklad, a tady bych chtěl podtrhnout jednu věc, že mimosoudní orgán jakožto specializovaný orgán bude hájit svoje rozhodnutí neskonale lépe, efektivněji a kompetentněji než spotřebitel, který není odborník.
A chtěl bych tady podtrhnout jednu věc, o které jsme se tady bavili docela dlouho - nevidím tady kolegu Karla Haase - ta změna je neutrální, to bych chtěl upozornit. Já to sice popisuji, že to je prospotřebitelské, protože moje zkušenost je, že většinou končí před soudem ty spory, kde spotřebitel vyhrává před mimosoudním orgánem, ale úkolem mimosoudního orgánu před soudem je hájit své rozhodnutí, takže někdy to může být i opačně a někdy to je třeba 50 na 50, takže ta změna je neutrální. Není to tak, že tam před soud jde správní orgán hájit spotřebitele, to bych tady chtěl podtrhnout, protože v důvodové zprávě to není úplně přesně popsáno.
Tolik tedy sukus debaty o této normě, o tisku číslo 48. Je tam jeden pozměňovací návrh pana zpravodaje, který to posouvá, protože to už tady nějakou dobu projednáváme, a jinak vám děkuji za podporu.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Dále se do rozpravy hlásí paní poslankyně Válková, tak ji pozvu k řečnickému pultu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Ani já nebudu příliš zacházet do podrobností. My jsme si to na ústavně-právním výboru projednali dostatečně zevrubně a já bych se jenom zastavila u několika věcí, které tady ještě nezazněly.
Myslím si, že je důležité hlavně si uvědomit, že tímto pozměňovacím návrhem, respektive tímto novelizačním bodem, touto novelizací my umožňujeme, aby správní orgán i lépe účastníkům řízení vysvětlil z hlediska své odborné kompetence důvody, které ho vedly k tomu či onomu odbornému stanovisku a například ke zrušení nebo k jinému rozhodnutí, čímž si myslím, že to částečně i posiluje právní jistotu a důvěru v soudní řízení jako takové. To si myslím, že tady nezaznělo, a i proto se například posiluje postavení správního orgánu nejenom pro řízení řádná, ale i pro řízení o mimořádných opravných prostředcích. A také soudu se ukládá povinnost, což by vlastně nemuselo být, to by mělo být automatické, ale tady je to výslovně uložené, že se musí ve svém odůvodnění rozsudku vypořádat i s důvody pro zrušení rozhodnutí, které přijal. ***
