(11.40 hodin)
(pokračuje Jaroslav Bžoch)
Neexistence dvoustranné bilaterální smlouvy tvoří určitý limit vzájemné spolupráce mezi oběma státy v oblasti vydávání. Mezinárodní závazky ke vzájemnému vydávání v návrhu smlouvy jsou omezeny jen na určité druhy trestné činnosti a vyplývají z jiných mezinárodních smluv, jejichž smluvními stranami je Česká republika i Austrálie, jako je například Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými psychotropními látkami z roku 1988.
Sjednávaná smlouva vytvoří právní podmínky vzájemného vydávání osob a umožní kvalitnější a efektivnější způsob vedení trestního stíhání příslušnými orgány obou smluvních států a rovněž následný výkon rozhodnutí v trestní oblasti. Pravidla smlouvy budou aplikovat soudy, státní zastupitelství, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí a na realizaci žádostí o vydání se budou podílet i orgány Policie České republiky.
Tímto vás žádám o přidělení této smlouvy k projednání zahraničnímu výboru.
A jak již uváděl pan ministr, tato smlouva je velmi důležitá z toho hlediska, že i dnes se stává, že někteří zde odsouzení trestanci se schovávají před vydáním například v Austrálii. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do níž nevidím nikoho přihlášeného. Ptám se, zda má někdo zájem o vystoupení v rozpravě? Nikoli, tak ji končím.
Závěrečná slova, pane předkladateli i pane zpravodaji, předpokládám nebudete chtít využít? (Ne.)
Můžeme hlasovat o návrhu na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nikoho nevidím.
Zahajuji hlasování o předložení tohoto tisku k projednání zahraničnímu výboru.
(Kdo je pro?) Je někdo proti?
Hlasování číslo 97, přihlášeno 150 poslankyň a poslanců, pro 127, proti žádný. Návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu.
Žádný další návrh, který by se měl hlasovat, nepadl, proto končím projednávání tohoto bodu a děkuji jak panu ministrovi, tak panu zpravodaji za přednesení.
Konstatuji, že pan ministr Zbyněk Stanjura bude hlasovat s náhradní kartou číslo 29.
Otevírám projednávání bodu číslo
70.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
s ratifikací Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou
a Brazilskou federativní republikou, podepsaná v Brasílii 9. prosince 2020
/sněmovní tisk 157/ - prvé čtení
Předložený návrh uvede místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí pan Marian Jurečka, který už se ujímá slova.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych uvedl další tisk, kterým je taktéž smlouva, kterou bychom řešili vztahy mezi Českou republikou a Brazilskou federativní republikou, a to je smlouva o sociálním zabezpečení. Principem smlouvy je opravdu stanovit transparentní pravidla tak, aby občané obou těchto zemí v případě pobytu v druhé zemi, kde budou vykonávat nějakou část své pracovní činnosti, měli jasná, předvídatelná pravidla, aby tato doba se jim, tak jak smlouva stanovuje, mohla započítávat také i do doby, která je důležitá pro to, aby měli vůbec nárok na důchod, zároveň stanovuje jasná, transparentní pravidla pro firmy, pro zaměstnavatele, takže je opravdu důvod, abychom tuto smlouvu také ratifikovali.
Mimochodem, jednání k této smlouvě byla vyvolána na základě iniciativy České republiky, české strany. Důvodů je celá řada. Jednak Brazílie patří do jedné z největších ekonomik světa, je tady více než 200 milionů obyvatel. Zároveň nás pojí i tradiční historické dobré vztahy, je tam například stopa Jana Antonína Bati. Je tady také stopa jednoho z významných brazilských prezidentů, který měl své kořeny také v České republice jako Jihočech - prezident Kubitschek - takže jsou tady jasné i historické provazby, kdy se ukazovalo, že naše vzájemné vztahy v oblasti ekonomiky, obchodní výměny, měly potenciál a mají potenciál i do budoucna. Smlouva neklade nějaké významné nároky a zátěž na český státní rozpočet ani dnes, ani do budoucna, takže bych chtěl poprosit, abychom tady podpořili ratifikaci této smlouvy i na půdě Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, pane ministře. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, a prosím, aby se nyní ujala slova zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Barbora Urbanová.
Poslankyně Barbora Urbanová: Děkuji za slovo. Dobrý den, kolegyně, kolegové. Jenom to shrnu, protože jsme v prvním čtení. Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Brazílií byla podepsána 9. prosince 2020. Jde o smlouvu prezidentského charakteru, jež je před ratifikací předkládána k vyslovení souhlasu oběma komorám Parlamentu České republiky.
Jak asi všichni víte, koordinace národních systémů sociálního zabezpečení prostřednictvím mezinárodních smluv je jedním z významných způsobů pro usnadnění ekonomické spolupráce. Smlouvy o sociálním zabezpečení respektují existující národní sociální systémy, nezasahují do jejich vlastní podstaty, ale stanoví přesná pravidla pro koordinaci. Jejich cílem je odstranit kolize vznikající při aplikaci národních zákonů a vytvořit prostor pro snadnější pohyb pracovníků, podnikání a poskytování služeb. Mezi Českou republikou a Brazílií samozřejmě již existuje několik mezinárodních smluv podporujících ekonomickou spolupráci, ale žádná zatím neupravuje problematiku sociálního zabezpečení. Proto je tato smlouva vhodná k doplnění společného právního rámce.
Co do věcného obsahu se smlouva vedle příslušnosti k účasti migrujícího pracovníka na sociálním pojištění v tom kterém státě vztahuje pouze na oblast důchodového pojištění. Tak je tomu prakticky ve všech případech smluv sjednávaných se vzdálenějšími státy a se státy s menší vzájemnou migrací pracovníků.
Smlouva bude mít zanedbatelný vliv na státní rozpočet. Formálně i obsahově odpovídá českým i evropským standardům. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já vám také děkuji za přednesení zpravodajské zprávy.
Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. Nemám do ní zatím žádného přihlášeného. Jelikož nikdo nemá zájem vystoupit v obecné rozpravě, obecnou rozpravu končím.
Chci se zeptat, zda mají předkladatel či zpravodajka zájem o závěrečná slova? Není tomu tak, proto se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nikoho takového nevidím.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 98, přihlášeno 153 přítomných, pro 132, proti žádný. Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Žádný další návrh na přikázání výboru či cokoli dalšího nezaznělo, končím tedy projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce.
Tímto jsme vyčerpali pevně zařazené body v bloku smluv a dostáváme se tedy k bodu číslo
7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle
při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 174/ - prvé čtení
Je navrženo projednání podle § 90 odst. 2. Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v obecné rozpravě ve středu 6. dubna na 16. schůzi Poslanecké sněmovny. Připomínám, že na projednávání tohoto tisku podle § 90 odst. 2 bylo už vzneseno veto, a to dvěma poslaneckými kluby ANO 2011 a SPD.
Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele pan ministr zemědělství Zdeněk Nekula, který tak již učinil, a také zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Petr Bendl.
Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se již přihlásil pan poslanec Josef Kott, zatím jako jediný přihlášený, proto prosím, abychom pokračovali. ***
