(11.50 hodin)
(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)
Nicméně tady mám ještě informaci, že při přerušení tohoto bodu na 16. schůzi byla přerušena faktická poznámka paní poslankyně Margity Balaštíkové, byla přerušena v průběhu své faktické poznámky. Nevím, jestli chce pokračovat? Nemá zájem.
Tak prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Milé kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, pane ministře, já jsem během projednávání novely tohoto zákona dostal dva podněty, které v podstatě ukazují na to, že norma tak, jak je připravena, není úplně v pořádku a že je zapotřebí připravit pozměňovací návrhy, které do jisté míry buďto podnikatelské prostředí narovnají, anebo to necháme ve stavu, v jakém to je dnes. Ale hlavně jde o to, nevyndat ze zákona o významné tržní síle nadnárodní řetězce, které v podstatě ty nekalé praktiky výrazně porušují.
Takže já si dovolím vám zde přednést dvě reakce. Ta první mluví o tom, co je ve stávajícím zákoně špatně, a druhá mluví o tom, co se dotyčný pisatel domnívá, že odpadne ochrana některých dodavatelů v rámci obchodních řetězců a, jak jsem již říkal, budou dále moci probíhat nekalé obchodní praktiky. (V sále je obrovský hluk a velmi špatná slyšitelnost.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane poslanče, já se omlouvám, že vstupuji do vaší řeči, ale chci požádat kolegyně a kolegy o ztišení, a to ve všech částech sálu. Děkuji mnohokrát a pokračujte, prosím.
Poslanec Josef Kott: Já vám taky děkuji, paní předsedkyně.
Takže za prvé je zásadní navrhované znění § 3, pásma významné tržní síly ve spojení s navrhovaným zněním § 3a, to znamená výpočet ročního obratu.
Pokud novela projde, zcela nepochybně to zhorší postavení některých subjektů, u kterých se vychází z nesprávného předpokladu, že tyto subjekty mají vyjednávací sílu, v důsledku které si mohou vyjednat takové podmínky, ve kterých nekalé obchodní praktiky nebudou vůči nim uplatňovány. Toto však neplatí v nadnárodních podmínkách České republiky, kdy například ani velký potravinářský podnik není schopen se ubránit nekalým obchodním praktikám ve vztahu k obchodnímu řetězci. Pokud by totiž tyto, byť i velké podniky, disponovaly vyjednávací silou, o které předpokládá směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č. 219/633 ze dne 17. dubna 2019, o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinářském řetězci, že její podniky určité velikosti disponují, samy by si i bez existence zákona, který by je ochraňoval, takovéto podmínky určitě dávno vyjednaly.
Směrnice představuje pouze minimální stupeň harmonizace, neboť jde o konsenzus členských států Evropské unie, na jedné straně těch, které v národních podmínkách žádné nekalé obchodní praktiky neregistrují a žádnou registraci nepotřebují, a na druhé straně těch, které pociťují enormní dopad nekalých obchodních praktik, zejména u výrobců potravin. Jsou to země, jako je Česká republika, Slovensko, Polsko, Chorvatsko, Slovinsko, Rumunsko a další.
Národní právní úprava by tedy měla být taková, aby se vztahovala na všechny podniky, kde k nekalým obchodním praktikám dochází. Může být tedy přísnější a vztahovat se na subjekty bez ohledu na dosažení obratu, to je, že i velké však nejsou schopny obchodních vztahů bez nekalých obchodních praktik dosáhnout. Preferuje se totiž zákonná úprava, která bude dopadat na všechny subjekty bez ohledu na jejich velikost, to je na všechny subjekty působící v potravinářském sektoru.
Z těchto popsaných důvodů také hrozí, že pokud se bude navrhovaná úprava vztahovat jen na vztahy mezi velkými odběrateli a malými a středními dodavateli, výsledkem bude, že velký odběratel bude chtít spolupracovat výlučně s velkými dodavateli, čímž se samozřejmě vyhne regulaci. Tím může dojít k destrukci malých a středních dodavatelů potravin, se kterými by vzhledem k regulaci výhradně na základě obratu maloobchod mohl přestat spolupracovat. Právní úprava by tak měla opačný efekt, jejímž cílem je ochrana středních, malých prvovýrobců a zpracovatelů potravin. Jistě všichni víte, že jsme se zde snažili vytvořit podmínky pro to, aby se do velkých supermarketů dostaly regionální potraviny, regionální výrobky, a tímto, jak jsem to zde již popsal, bychom tomu určitě nepomohli a domnívám se, že by mohlo dojít k tomu, že tyto regionální potraviny se z naší sítě vůbec nedostanou, nebo tam budou ve velice omezené míře, a určitě ne za tržní podmínky. (Hluk v sále neutichá.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Opět vás přeruším, pane poslanče, a požádám kolegy a kolegyně o to, aby své rozhovory přesunuli do předsálí. Poprosím o to například zejména před řečnickým pultem. Není možné v takovémto ruchu vystupovat. Děkuji a prosím pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Josef Kott: Děkuji, paní předsedkyně.
Pokud není naplněn předpoklad, že podniky mají z důvodu svého obratu dostatečnou vyjednávací sílu, nemohou být ani převzaty do § 3 návrhu zákona, to jsou obraty, na základě kterých bude jednoznačně určeno, kteří odběratelé mají významnou tržní sílu. Při takovém nastavení zákazu nekalých obchodních praktik se u významné části podniků, které dnes dosavadním zákonem č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských výrobků, mohly být postiženy, stalo, že se tak do stávajícího návrhu vlastně dostalo to, že postiženy nebudou. Jde samozřejmě o nadnárodní obchodní řetězce, které zmíněné obchodní praktiky téměř výhradně používají.
Taková druhá věc je, že návrh zákona v podobě, v jaké je předkládán, také znamená, že některé subjekty se dostanou do pozice s významnou tržní silou, a to opět z důvodu dosažení určité výše obratu, který se bude vypočítávat bez ohledu na to, zda je tento generován jen z potravinářského, zemědělského či jiného sektoru.
Ani toto zcela jistě není účelem směrnice, aby se do pozice odběratele s významnou tržní silou dostávaly subjekty, které jsou součástí velkých koncernů, jejichž individuální obrat je malý a generovaný z potravinářské produkce, ale výrazně naroste započítáním obratu propojených podniků, jejichž obrat je generován na zcela nesouvisejících trzích a naprosto nesourodých činnostech.
Ti, kteří se o to zajímají, tak vědí, že zemědělská činnost díky tomu, že to není činnost ve fabrice, se roztříštila na různá portfolia, takže zemědělské podniky si vystavěly bioplynové stanice, mají různé přidružené výroby, kde stabilizovaly sektor, a v dobách, které nejsou pro zemědělství úplně dobré, tak v podstatě zemědělskou činnost kolikrát z těchto odvětví dotují a v podstatě zachovávají zemědělskou činnost jako takovou. ***
