(11.00 hodin)
(pokračuje Holomčík)
V případě tohoto tisku se bavíme primárně o přimíchávání biomasy. Já to zopakuju: prostě u nás je biomasa v drtivé většině dřevní hmota, štěpka a tak dále. Bavíme se o přimíchávání biomasy do teplárenských kotlů k uhlí a já v tomto směru, a vlastně celý náš klub, podporuji pozměňovací návrh pana poslance Pávka, vedený jako návrh G3. Chtěl bych vás tímto požádat o jeho podporu, protože nastavuje nějaký smysluplný strop tomu, abychom nevytvářeli přesně ten nesmyslný a nezdravý tlak na pálení dřeva a pálení biomasy, o kterém jsem tady hovořil. A já zkusím vysvětlit proč, kde vidím to riziko.
Nejprve si shrňme, jaká je realita v našich lesích a jaká je vlastně realita na trhu se dřevem. V českých lesích standardně před kůrovcovou kalamitou byl etát a byly těžby ročně na nějakých řekněme 17 až 19 milionech kubíků. V loňském roce těžby vyskočily na téměř 36 milionů kubíků, tedy téměř dvojnásobek. Samozřejmě otázka je, jak je to číslo relevantní, jestli se do něj nezapsaly nějaké pozdě zaevidované těžby z předchozího roku, ale prostě ten téměř dvojnásobný objem těžby je realita.
Další věc, se kterou se teď potýkáme, řešíme ji, je i vlastně nějaká obchodní politika českého lesnictví, a tedy zejména Státních lesů, kdy se na mě teď obrací řada zástupců dřevozpracujícího průmyslu, včetně majitelů nejmenších pil s tím, že Státní lesy exportují nemalé množství dřeva do Číny a do dalších zemí a zároveň české pily buď propouští, nebo úplně zavírají, protože prostě nemají co řezat. Je to taková absurdní situace a vlastně to souvisí dlouhodobě s tím, že Česká republika odmítá, nebo není schopná jako stát pojmout nějakou surovinovou politiku dřeva a nějak smysluplně s ním pracovat. Prostě se tváříme, a já tady na to poukazuji několik let, jako by žádné dřevo, žádný dřevozpracující průmysl nebyl. Považuju to za velmi nešťastné. A pokud bychom do - přemýšlím, jak to říct slušně - tohohle stavu prostě ještě ruku v ruce s problémy, které jsou, vytvářeli tlak na nějaké obrovské podíly spalování dřeva, dřevní štěpky, tak to vlastně může pohřbít jak dřevozpracující průmysl, nebo ho minimálně poškodit, tak to samozřejmě může mít negativní dopady na lesy a lesnictví jako takové.
A teď už se dostávám k těm čtyřem věcem, před kterými bych chtěl varovat nebo ke kterým to může vést. Pokud budeme vytvářet tlak na spalování dřeva, tak firmy, ať už teplárny, nebo třeba technologické firmy, které to budou využívat nejenom v teplárenství, ale i třeba na výrobu energie, budou muset ten objem nějak zajistit. A jak ho zajistí? No, zásoby dřeva v České republice jsou velká neznámá. My jsme tady na to měli konferenci, seminář. Předpokládají se - jsou nějaké křivky toho, jak se v návaznosti na kalamitu ty zásoby budou vyvíjet. Každopádně ta situace není dobrá, takže pokud si budou chtít zajistit permanentní přísun suroviny na pálení v kotlích, tak jedno z možných řešení je, že dřevo nebo materiál budou odněkud dovážet. A uznejte sami, že snižovat emise z teplárenství nebo z energetiky tím, že je zvýším emisemi z dopravy, tak to dřevo budeme vozit odněkud, kdoví, jaké to tam bude přinášet problémy krajině a přírodě. To je prostě špatně.
Další věc, které se obávám, je ještě větší tlak na pálení lesní hrabanky. Lesní hrabanka je materiál, který je na povrchu lesní půdy, jsou to zjednodušeně větvičky listí, prostě organické zbytky, které jsou ale velmi důležité pro biodiverzitu lesa. Velká část života je nějakým způsobem s hrabankou a s povrchem spojená, je na ní závislá. Pokud budeme tohle pálit, tak tím v lepším případě poškodíme, v horším případě vlastně zabijeme biodiverzitu v našich lesích. I mezinárodní odborné panely říkají, že úbytek biodiverzity patří mezi tři největší problémy životního prostředí v globálním měřítku.
Třetí věc, která může nastat, a ty tendence se také objevují, je tlak na zkracování doby obmýtí, to znamená na snižování, velmi zjednodušeně řečeno, věku stromů, ve kterém se můžou kácet pro hospodářské využití. Ono je to malinko jinak, ale pro představu si myslím, že to takhle stačí. To znamená, že my místo toho, abychom se snažili mít lesy pestré, ve kterých budou mladé porosty, porosty středního věku a samozřejmě i porosty vyššího věku, tak bude tlak na to, že ty staré stromy, ale i stromy třeba ve věku šedesáti let, pokud se budeme bavit o smrku a o některých jehličnanech, z lesa budou pod tlakem vytěžované, budou pálené v kotlích. A je to věc, kdy, vzhledem k tomu, že lesnictví se nepočítá na roky, ale na dekády, problém v podstatě jenom posuneme o tu dobu, o kterou zkrátíme věk, o kterou zkrátíme to obmýtí, to znamená třeba za 20 let naše děti budou řešit, že jsme dokonale zplundrovali lesy. Nechceme to.
A čtvrtá věc - ta se už netýká přímo lesů - která může nastat, se týká agrolesnictví. My jsme tady, tuším, že to byl květen 2018, s panem kolegou Jurečkou pořádali velký seminář o agrolesnictví, o kombinaci klasické zemědělské produkce a pěstování dřeva, a tam jasně zaznělo, a i výsledky z praxe to ukazují, že to je velmi zajímavá možnost, jak zlepšit stav naší krajiny, biodiverzitu v krajině, její schopnost hospodařit s vodou, ale taky, jak přinést další peníze zemědělcům. A musím říct, že od té doby - a tady bych chtěl, pan ministr zemědělství tu není, pochválit Ministerstvo zemědělství - na ten popud se k agrovlastnictví nějak přistoupilo. Ono se to všechno posouvá. Samozřejmě, vždycky je co spravit, ale myslím si, že v tomhle je ten kurz správný. A pokud budeme vytvářet enormní tlak na pálení dřeva, tak se nám ale z toho žádoucího agrolesnictví, které chceme, může stát noční můra, protože budeme na zemědělské půdě ve velkém pěstovat plantáže rychle rostoucích dřevin, japonského topolu a dalších, a dosáhneme tím toho, že v lepším případě nám tady tyto monokultury budou vytlačovat monokultury energetických plodin, v horším případě nám budou vytlačovat jiné plodiny, které používáme primárně pro potravinářství. Opět prostě vytloukání klínu klínem.
A tyhle čtyři věci jsou velká rizika. Chtěl jsem, aby tady zazněly, chtěl jsem je říct a budu je připomínat pokaždé, pokud se budeme bavit o tomto typu úvah v tomto typu návrhu, protože to skutečně vnímám jako ohrožení naší krajiny, ohrožení budoucnosti této země. A velmi bych vás proto poprosil, jestli byste mohli, stejně jako my, podpořit pozměňovací návrh pana poslance Pávka vedený jako G3, který nastavuje nějaký strop tomu, abychom neotvírali dveře k plundrování naší krajiny, k plundrování našich lesů pod záminkou pálení biomasy. Děkuju vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Radek Holomčík, nyní Leo Luzar, připraví se Martin Kolovratník. Kolega Luzar je na řadě. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***
