(10.10 hodin)
(pokračuje Pražák)
A na kolegu ještě předtím bych reagoval nebo bych podpořil pana kolegu Kotta. Nevím, kolik pan kolega Pávek má zaseto letos hektarů obilí, ale já můžu říct, to, co je u nás v regionu, naše obilí, já dneska nevím, kam s tím potom půjdu na podzim, jestli to zkrmím, nebo to dám do mlejna, anebo bude cena někde jinde taková, že to třeba se využije na nějaké jiné využití. Prostě nevím. Přistupuji k tomu tak jako k plodině a pak uvidím, jak se trh k tomu postaví. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a je zde faktická poznámka pana poslance Pávka.
Poslanec Petr Pávek: Děkuji. Já tedy velmi rychle tady zareaguji na kolegu Pražáka, vaším prostřednictvím, pane předsedo. No, ona je pravda, že spotřeba chemie je v okolních státech na západ od nás vyšší, a já dlouhodobě pozoruji ten trend, ke kterému tam docházelo. Mimo jiné pamatuji časy, kdy jsem tam jezdil třeba před 25 lety do družstev a za zemědělci, tak s velkou slávou objevili například bioplynky jako přidanou ekonomickou hodnotu. To znamená, instalovali si třeba nějakých 150 kilowatt a ta obrovská družstva, která sdružovala všechny rolníky, si to spočítala a zjistila, že když tam nahážou nějaké ty věci a přidají trošku kejdy, že z to budou mít ještě peníze navíc. Když jsem tam jel o deset let později, tak se ukázalo, že bioplynka z hlediska ekonomiky podnikání těch družstev začala být natolik zajímavá, že tomu podřídili celé zemědělství. A jsou to importní země, co se týká potravin. To znamená, řekli si, O. K., tak potraviny sem budeme vozit ze zemí třetího světa a tady budeme bouchat peníze na tom, že budeme vyrábět elektřinu, jejíž výkupní cena je podporovaná. A najednou tam začaly růst prasečáky, protože potřebovali množství kejdy. A tam, kde byla biodiverzita v zemědělství, o deset let později už všude rostla jenom kukuřice, protože prostě se to všechno zvrhlo jenom do počítání výnosů a peněz. V penězích, nikoliv ve vlastní zemědělské činnosti.
Takže souhlasím s tím, že tam spotřeba chemie je mnohem větší, ale velkou zásluhu na tom mají právě bioplynové stanice a to, že zemědělci se v podstatě zvrhli od skutečných zemědělců, kteří to po generace obhospodařovávali, do podnikatelů, kteří bouchali peníze na podporovaném prodeji elektřiny. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. V tuto chvíli poslední faktická poznámka. Do rozpravy je přihlášen pan poslanec Jurečka. Připraví se pan poslanec Pávek do rozpravy.
Poslanec Marian Jurečka: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já se teď pokusím debatu víc vrátit k mnoha jiným tématům, která tato novela o podporovaných zdrojích energie řeší. Považuji ty dva sněmovní tisky, které máme teď na programu, to znamená tuto novelu a potom novelu energetického zákona, za velmi zlomové legislativní změny pro Českou republiku v oblasti obnovitelných zdrojů, jejich daleko většího využití v energetice, protože považuji to za obrovskou příležitost k tomu, abychom dokázali vytvořit větší potenciál soběstačnosti pro domácnosti, pro firmy, pro Českou republiku jako takovou. Považuji ty zákony za zásadní také z pohledu dalších inovací, které nám mohou přinést pozitivní prospěch z hlediska nových pracovních míst, firem, které se budou moci více rozvíjet, a tak dále. A byl bych velmi rád, aby Sněmovna a Senát teď v závěrečném projednání daly prostor k tomu, abychom mohli v České republice říci: Dáváme otevřený vějíř možností, jak v České republice obnovitelné zdroje podporovat, abychom zbytečně u některých možností neřekli: Tudy cesta nepovede, protože někdo se takto rozhodl při tvorbě této novely nebo na základě třeba i některých tlaků z některých zájmových sdružení a skupin, byť mohly být motivovány i třeba z jejich pohledu z těchto lidí nějakými racionálními argumenty. Ale fakt bych byl rád, abychom si řekli: Je tady velká příležitost pro Českou republiku. Vidíme státy kolem nás, které v moderní energetice dělají obrovský posun, progresivní posun, berou to racionálně, nemají nějakou ideologii, že za každou cenu se musí naplnit nějaký cíl, jak občas slyšíme, že nám něco tady Brusel nařídil, a podobně. Já to fakt nemám rád, takovéto zkratky. Ale pojďme to brát jako příležitost pro domácnosti k tomu, aby mohly mít levnější energii, aby mohly být v určité míře soběstačné. To stejné pro firmy. Pojďme to brát opravdu jako příležitost i pro Českou republiku a budování nějaké její soběstačnosti, posilování našich vlastních kapacit a tak dále.
Takže já jsem tady v tom duchu, který teď tady říkám na úvod, předložil více než deset pozměňovacích návrhů k této novele. Jenom stručně připomenu, já to nechci zdržovat, protože bych byl rád, kdybychom to dneska projednali ve třetím čtení, ať to posuneme dál.
Já jsem se snažil udělat některé kroky, které by vedly k tomu, že uděláme určitou tečku za obdobím nepříliš podařeného rozvoje fotovoltaiky v letech 2009, 2010. Ty věci se tady staly, nebyly úplně dobře legislativně udělány. Bohužel, tehdy jsme samozřejmě udělali ten rozvoj z hlediska instalace, kapacit, ale za zbytečně velký objem veřejné podpory i podpory, kterou platíme jako spotřebitelé. Kdyby se tehdy stát choval více uvážlivě a rozložil to více v čase, dal prostor k tomu, aby klesaly ceny instalací, tak jsme mohli udělat možná ještě větší kapacitu, než jsme udělali tenkrát, a za výrazně menší peníze. Ta chyba se stala. Teď samozřejmě se přichází s určitým návrhem, který tady zpracovávalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Předkládají ho někteří poslanci z hlediska úpravy takzvaného IRR, toho vnitřního výnosového procenta. Pozměňovacích návrhů je tady několik. Já bych byl rád, abychom nad tím přemýšleli z pohledu: za prvé, ano, udělejme tu tečku, to prostředí ještě narovnejme, snižme výdaje státu, které do té oblasti jdou. Ale na druhou stranu, dívejme se také na ty subjekty, které tehdy do toho podnikání šly, které do toho šly třeba s tím úmyslem, že to není jejich hlavní core business nebo spekulace, ale že to je nějaká jejich diverzifikace jejich činností. Daly do toho peníze, které si z velké části půjčily za úrokové sazby, které jsou výrazně jiné, než je známe dnes. Tito lidé mají velké obavy, jak tato novela dopadne z hlediska jejich podnikání, protože jim to ohrožuje nejenom úvěr a financování jejich instalace někdy z roku 2009 nebo 2010, ale promítá se to do přístupu bank i vůči třeba jiným podnikatelským aktivitám. Mnoho nám poslancům, hlavně hospodářského výboru, psali jak Hospodářská komora, Agrární komora, Zemědělský svaz, Asociace soukromého zemědělství, ale i třeba zástupci bankovního sektoru, abychom i tyto věci uměli rozumně vyvážit a posoudit.
Proto tady mám dva návrhy, jak upravit IRR. Myslím si, že stojí také za to, zvážit, jestli by neměly být dnes podpořeny. Jsou to dvě varianty, které se snaží udělat to, že snížíme výdaje, zavedeme solární daň, respektive ji zvýšíme, pro to jedno období. Znamená to jasný stabilní příjem pro státní rozpočet, ale zároveň je to předvídatelné, čitelné z hlediska těch, o kterých jsem hovořil, aby se nedostali do vážných existenčních problémů - oni, jejich podnikání a třeba i jejich rodiny. Takže to je tato část.
Potom se snažíme také za náš klub KDU přinést tam návrhy, které se týkají toho, co tady už dneska bylo zmíněno, a to je přístup v rámci technologické neutrality k obnovitelným zdrojům. Na jedné straně tady máme obrovské finanční objemy pro investiční podporu, je to supermodernizační fond, díky za něj. Má obrovský potenciál pro Českou republiku. Ale zároveň nerozumím tomu, proč se potom říká, že je možné například energii ze skládkového plynu ještě podporovat, když se vláda rozhodne, že tady udělá určitou provozní podporu, tak proč tady nedáme ten vějíř možností otevřený, aby vláda, jakákoli budoucí v jakémkoli složení, si mohla říci: Chceme třeba i pro jiné zdroje energie, ať už je to fotovoltaika a další. Říci, že by ta podpora, i provozní, byla možná. Proč bychom neměli využít ten dobrý princip, který vidíme v zahraničí, který dobře funguje, a to je princip aukce, aby stát mohl využívat aukce. Takže i tyto pozměňovací návrhy jsem předložil a byl bych rád, abychom řekli prostě: Je to možnost. Není to nutnost. Neznamená to automaticky, že to bude mít nějaký náklad na státní rozpočet, ale je to možnost. ***
