(10.00 hodin)
(pokračuje Pávek)
Jsou zemědělci, kteří mají vztah k půdě, kteří by nikdy tyhle rostliny ať už první, nebo druhé generace nepěstovali pro to průmyslové využití, no a pak jsou ty koncerny, kterým je to úplně jedno. A je jasné, že když vám jde o to, abyste měli co největší hmotu, která reprezentuje následně co největší zisk, a nemáte vztah k půdě a k okolí, tak to prostě kropíte a kropíte všemi těmi chemikáliemi, které nakonec zůstávají i v půdě a prosakují do vod. To znamená, celá řada těch opatření má potom negativní vliv v jiných oblastech, než je vykazování našich závazků vůči EU. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Objevily se další dvě faktické poznámky - nejprve pan poslanec Luzar, poté pan poslanec Kott.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nechci zavádět diskusi, která by spíše odpovídala druhému čtení. Toto je filozofická otázka, na kterou si musí každý z vás v tomto sále odpovědět, jestli půda vhodná k zemědělskému využití, to znamená k pěstování a k výrobě potravin, může být v nějakém poměru využívána k energetickému využívání plodin. Pokud si odpovíte, že vám je jedno, že svět má nedostatek potravin, tak potom samozřejmě můžeme přistoupit k té myšlence, že v určitém poměru je možné zemědělskou půdu využívat k pěstování technických plodin sloužících k výrobě energií. Pokud ale uznáte, že potraviny a zemědělství je hlavním zdrojem, aby se vyráběly potraviny, potom se musíte zamyslet, jak dalece je možno pěstovat tyto energetické plodiny na zemědělské půdě.
Chápu postoj Ministerstva průmyslu a obchodu, ono má úkoly, má úkoly z Evropské komise. Ono musí zařadit nějaké tyto podmínky, aby se zvedl objem tady těchto ekologických s velkými uvozovkami plodin na výrobu energie. Ale tady se nebavíme jenom o přimíchávání biopaliv z řepky, což je řekněme detail. Teď se bavíme o novém trendu, který se v tomto návrhu objevuje, já o tom budu potom ještě mluvit ve svém diskusním příspěvku, a to je biomasa, obecně biomasa, která se začne spalovat na výrobu energií, ať již tepelné, nebo elektrické. A to už bude podstatně větší problém, protože v tomto návrhu my dokonce ještě zvyšujeme dotace na biomasu, na bioplyn a na všechny ty biosložky, které ve svém základu ale mají právě to, že se jinak využívá to, co by mělo sloužit ke spotřebě lidí, to znamená potraviny, jako energetická surovina. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Kott, faktická poznámka.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo. Velice krátce, ona ta kukuřice, pšenice i řepka je jenom jedna, a jestli bude použita pro potravinářské účely, anebo pro energetické účely, je skutečně o tom, kde ta cena bude zajímavější. A už tady opravdu začínám být poměrně hodně alergický na takové ty řeči ohledně toho, jak se lije na zemědělskou půdu chemie a co toho máme. Pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, kdybyste se o to skutečně zajímal, tak zjistíte, že Česká republika je hluboce pod průměrem spotřeby chemických prostředků, ať už to jsou hnojiva, nebo ochranné látky, na jednotlivé plodiny. Takže tohleto jsou skutečně hloupé řeči o tom, co se lije na zemědělskou půdu.
A souhlasím s tím, co říkal kolega Holomčík. Samozřejmě je to běh na dlouhou trať a s tím, že ten mix je zde zapotřebí vytvořit, to je samozřejmé, akorát že zpracování nějakých těch zbytků, ať už jsou živočišné, nebo rostlinné, tak je zapotřebí se na to připravit a určitě to bude muset někdo zafinancovat. Takže jestli to budou města, jestli to budou kraje, nebo jestli to budou privátní společnosti, to je otázka druhá. Děkuju.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Několik dalších faktických poznámek - nejprve pan poslanec Pávek, poté pan poslanec Ferjenčík.
Poslanec Petr Pávek: Chtěl bych teď zareagovat na předchozího řečníka. Pane kolego Kotte, prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem zemědělec 20 let, takže opravdu vím, o čem mluvím, není to tak, že si mám něco zjišťovat. Ale vidím, jak kolegové, kteří pěstují, nebo většinou jsou to tedy korporace, nejsou to jednotlivci, kteří pěstují plodiny pro jiné než potravinářské využití, používají nadměrně chemii k tomu, aby dosáhli co největšího objemu hmoty. A to platí i o bioplynových stanicích a dalších. To nejsou žádné potravinové přebytky, o kterých se tady snažíte informovat. To je prostě fakt, že zemědělec, který má tržbu postavenou na hmotě, a je jedno, jestli teď mluvíme o bioetanolu nebo mluvíme o mase, která má skončit v bioplynových stanicích, tak se moc nerozpakuje, aby tomu pomohl. A když jsou to herbicidy, pesticidy, fungicidy nebo další chemie, tak postřiků je nesrovnatelně víc než u zemědělců, kteří pěstují potravinovou základnu. To je celé. Děkuju.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan poslanec Holomčík, všechno faktické poznámky.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Využiji toho, že se ta debata vede k jednomu konkrétnímu pozměňovacímu návrhu, a zareaguji na kolegy. Pan premiér často říká, jak ekofanatická Evropská unie něco nařizuje, a potom kdykoli má příležitost, vždycky to využije ke svým byznysovým zájmům. A to se přesně tady děje. Prostě druhý největší výrobce biopaliv v České republice skrze svého poslance navrhuje, aby se zvedlo povinné přimíchávání biopaliv první generace do motorové nafty, a zaplatí to lidi tím, že stoupne cena benzinu o jednu nebo dvě koruny. A zase se děje to, že potom bude pan Babiš říkat, jak je ta Evropská unie hrozná, a přitom on na tom rejžuje peníze, a přitom volba nástrojů, které použijeme ke splnění těch závazků, je na nás jako na zemi. Shodou okolností v České republice vždycky se ty závazky plní způsobem, na kterých vydělají firmy pana premiéra. A to je problém toho pozměňovacího návrhu, o kterém se bavíme. (Tleská Jakub Michálek.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Další faktická poznámka - pan poslanec Holomčík, poté pan poslanec Pražák.
Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Opět si dovolím vaším prostřednictvím, pane předsedo, reagovat na kolegu Kotta. My se v té debatě, jak to tak sleduji, k sobě pomalu přibližujeme. Je to dobře.
Chtěl bych jenom jednu věc. Vlastně vy jste tady, pane kolego, říkal, že je to běh na dlouhou trať, že to není jednoduché. Je to velmi složité, ale o tom teď nechci mluvit. Chci říct, že s tím musíme začít co nejdřív. My se vlastně teď pořád... My vidíme ty chyby, které přišly, když jsme do systému vstupovali v roce 2008. Ty chyby vlastně pořád opakujeme. A já si myslím, že teď už skutečně není čas z celé řady důvodů, abychom dál přešlapovali na stejném nebo na velmi podobném místě jako v roce 2008. Krok, který potřebujeme udělat, je vydat se cestou technologické neutrality. To je naprosto zásadní věc.
Já jsem teď absolvoval celou řadu debat s lidmi z oboru, s odborníky, a víceméně ten názor, až na určité konkrétní kruhy, je velmi podobný: prostě otevřeme to trhu, otevřeme to co nejvíc trhu. Opakuji to, co jsem říkal před chvilkou. Nějakou dobu, třeba pět šest let, se nestane víceméně nic, protože jiné technologie jsou dražší. Je tam potřeba investic. Je to samozřejmě potom, a to je už ta složitost, provázat to s dalšími politikami, provázat to s politikou ochrany životního prostředí, se zemědělskou politikou, s politikou rozvoje venkova, najít investiční kanály tak, aby například - a teď vyzobnu jednu věc - obce mohly zpracovávat, nebo nějaké mikroregiony zpracovávat třeba nerecyklovatelné plasty, a tak dále a tak dále. Nechci, aby se to točilo kolem tohohle konkrétního příkladu, těch věcí je víc. Je to běh na dlouhou trať a musíme s tím začít co nejdřív. Děkuju.
Předseda PSP Radek Vondráček: Váš čas. Děkuji. Pan poslanec Pražák - faktická poznámka.
Poslanec David Pražák: Dobré dopoledne. Budu hrozně krátký a budu reagovat, prostřednictvím pana předsedajícího, na kolegu Pávka. Kdyby to bylo tak strašné, kdyby to bylo tak hrozné, jak říká, on mě sice teď nevnímá... (Poslanec Pávek diskutuje v uličce s poslancem Luzarem.) Pan kolega Pávek: kdyby to bylo tak hrozné, jak říkáš, jak říkáte, pane kolego, jak je možné - (Předsedající: Mým prostřednictvím.) - že Česká republika v čistých živinách je například na polovičce, než je Německo, než je Belgie? Jak je možné, že máme spotřebu u pesticidů účinné látky na nějakých necelých dvou kilech? Jak je možné, že Německo má čtyři kila? Dánsko a Belgie mají sedm kilo. Vy tady tvrdíte, že to je strašné, že tam všichni do toho s prominutím sypeme a hnojíme a lijeme tam ty nesmysly. ***
