(10.20 hodin)
(pokračuje Jurečka)
Není to nutnost. Neznamená to automaticky, že to bude mít nějaký náklad na státní rozpočet, ale je to možnost. A já jsem přesvědčen, že umět nakombinovat ty podpory, že pro některé žadatele, třeba pro ty střední a větší, je často lepší ta investiční podpora, ale pro některé menší je vhodnější třeba jít tou cestou přiměřené provozní podpory. A co je důležité, že vždycky ten stát má nástroje, jak umí pohlídat, aby u toho žadatele, pokud využije obě dvě tyto podpory, nedocházelo k překompenzaci.
Takže velmi se přimlouvám za podporu i těchto návrhů. Jsou tam i návrhy, které předložili kolegové, které kvituji, například v oblasti třeba i agrivoltaiky jako směru, který na nižší bonitní půdě může umožňovat jak tu zemědělskou činnost, tak i tu výrobu elektrické energie. V zahraničí se to používá, například i vhodně to kombinuje zastínění té plochy, snížení toho výparu. Může tam být nejenom to, že se tam zvířata mohou pást, ale jsou příklady, kdy tam třeba probíhá pásové obdělávání, pěstování zemědělských plodin jako třeba například zeleniny atd.
Takže o tyto věci si myslím, že bychom tam měli zaaplikovat. A pak tady byla velká debata teď v posledních minutách kolem biopaliv. Dovolte mi pár poznámek jako člověku, který opravdu v zemědělství se pohybuje odmalička, celý život i profesně, jako rostlinolékaře. Když se podíváme na Českou republiku a zemědělský půdní fond v České republice, tak kdybychom byli ve všech plodinách, které v našem zeměpisném pásmu můžeme tady pěstovat a potom následně produkovat potraviny, tak bychom využili to maximum a byli v těchto plodinách plně soběstační, tak odhady odborníků jsou, že bychom měli pořád zhruba jeden milion hektarů v České republice volné půdy, kterou dneska vlastně tu její produkci využíváme k tomu, že jsme exportéři.
Jsme obrovští exportéři v obilovinách, v olejninách, v dalších komoditách, sladovnický ječmen, konkrétně jsme obrovští vývozci potravinářské pšenice, kukuřice, ale i plodin jako je mák, kmín a další. A je teď na nás, jak my si řekneme, že budeme s tímto pracovat. Jestli to bude opravdu ten export těchto komodit, anebo si řekneme, že třeba chceme v rozumné míře, opakuji, v rozumné míře, dát i prostor pro případnou kombinaci vhodného energetického využití jako sekundárního produktu té výroby. A to je třeba jeden z příkladů - a teď to tady říkám jako opravdu nezabarveně politicky - ale když se třeba podíváme na produkci bioetanolu, (nesroz.) právě v České republice produkována především jako odpadní surovina, nebo druhotná surovina při výrobě cukru. Pěstitel tedy pěstuje cukrovou řepu, následně cukrovar ji zpracovává na cukr a při výrobě cukru vždycky byla druhotná surovina melasa, kde je zbytkový cukr, a tato surovina se využije dobře v rámci zkvašení, vypálení a výroby bioetanolu. Takže my když se tady dneska bavíme o biopalivech, tak je potřeba si říct, že biopaliva není jenom metylester řepkového oleje a řepka jako taková, ale je to prostě i například cukrová řepa.
My jsme dneska v situaci, kdy zemědělský sektor prožívá poměrně složité období, kdy skončily cukerné kvóty. My jsme v situaci, kdy tady zůstalo sedm cukrovarů v České republice po té velké cukerné reformě. A po skončení režimu cukerných kvót došlo k velkému rozkolísání ceny. Pro zemědělce dneska pěstovat cukrovou řepu je třeba v posledních dvou letech (nesroz.) ztrátová činnost. Ale když oni s tím skončí a řeknou si "letos to nezasiji" - pro zemědělce to problém není, on to nahradí čímkoliv jiným, ale ten cukrovar může zavřít. A na ten cukrovarnický průmysl je dneska navázáno zhruba nějakých patnáct tisíc pracovních míst. Takže si uvědomme, že to má i tyhle souvislosti a tyto dopady. Není to tak jednoduché. A prosím pěkně, i když je někdy tendence k tomu sklouzávat z pohledu nejenom politického, ale i mediálního, a ty zkratky jsou někdy velmi jednoduché, tak se dívejme na ty věci v souvislostech a v těch dopadech.
A dovolte mi také ještě říci poznámku, která se týká ještě těch věcí, které tady padly z pohledu používání pesticidů. Já to tady musím říct, byť to nesouvisí primárně s tímto tiskem, ale já jako zemědělec se snažím, aby ta produkce byla optimální z poměru výnosů a vložených nákladů a aby byla zdravá. Nikoho z nás zemědělců nebaví dělat pěstební činnost, která znamená rostliny, které prostě budou postižené houbovými chorobami, napadené škůdci apod. Není to tak, že bychom si řekli: budeme tady teď extra dávat nějaké velké množství přípravků na ochranu rostlin nebo z hlediska používání hnojiv. Tady už jsou dneska jasné zákonné limity, kolik se může dát dusíku a podobně, ale snažíme se to dělat prostě v nějakém rozumném způsobu.
A ono to dokládají i čísla. (Dívá se do mobilního telefonu na podklady.) Já jsem si tady schválně vzal... nejnovější data z Eurostatu jsou, že v České republice je spotřeba, pokud jde o přípravky na ochranu rostlin, 1,9 kilogramu na hektar. V sousedním Rakousku to je 3,1 kilogramu na hektar. Například ve Španělsku je to 5,6 kilogramu na hektar a třeba Belgie má 8 kilogramú na hektar látek na ochranu rostlin. Takže opravdu v České republice máme jedny z nejnižších (nesroz.) v Evropě. A není to tak, že by nějaký zemědělec přišel a řekl si - já teď tady budu aplikovat navíc, protože to je nějaká produkce, která možná skončí někde bioplynce apod. I pro ty zemědělce jsou to velmi nákladné vstupy.
Není to vůbec jednoduché a nechováme se tak. Já si myslím, že drtivá většina zemědělců opravdu obrací každou korunu a hodně věcí se změnilo. I pod tím tlakem, pod kterým zemědělci jsou ze strany veřejnosti, se hodně věcí posunuje. Takže tolik jenom taková ještě drobnost na závěr k této debatě. Já bych byl velmi rád, abychom prostě to obrovské množství pozměňovacích návrhů brali především z toho odborného hlediska, nikoliv z toho pohledu, jestli to předložil ten či onen, ze středu, zleva nebo zprava, ale jestli to může posunout naše domácnosti kupředu, naše firmy, jestli to může posílit třeba i v nějaké míře naši větší energetickou bezpečnost, soběstačnost, a jestli prostě můžeme tomu celému odvětví prospět. Není to jednoduchá baterie zákonů. Dlouho se tady o tom jednalo na půdě Sněmovny, hospodářského výboru, ale prosím pěkně, zkusme na to se dívat touto optikou a díky za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Do rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Pávek, připraví se pan poslanec Třešňák.
Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Milé kolegyně a milí kolegové, já bych si s vámi mohl tady dlouho povídat o různých pozměňovacích návrzích. Jsem si velmi dobře vědom toho, že problematika podpory obnovitelných zdrojů je vám ve většině případů cizí, že se tady ztrácíme v technikáliích, ve výpočtech nějakých procent a podobně, že jste odkázáni na doporučení vašich expertů ve vašich klubech. Pravda je, jak říkal kolega Jurečka, že jsme tím strávili teď poslední rok, že jsme vedli debaty na hospodářském výboru i mimo něj.
A také je pravda, že máme, myslím, společně - a to je důvod, proč je tady tolik pozměňovacích návrhů - výhrady proti návrhům, které přicházejí z Ministerstva průmyslu a obchodu. A držím se té výzvy a držel jsem se jí vždycky, kterou kolega Jurečka zmínil. Neposuzuji to politicky, neposuzuji to stranicky, posuzuji to odborně a v zájmu dalšího rozvoje České republiky, energetického průmyslu, teplárenského průmyslu a tím pádem i konečných spotřebitelů.
Výpočet vnitřního výnosového procenta. Jakkoliv to pro většinu z vás nic neznamená, tak ministerstvo přišlo s návrhem rozptylu, který je prostě obrovský a ponechává této vládě a budoucím vládám velkou možnost rozptylu a rozhodování, který z těch obnovitelných zdrojů dostane jakou podporu. Já se domnívám, že ideální by bylo, kdyby vláda tuto pravomoc neměla, a to říkám i s ohledem na vlády budoucí, ať už budou sestaveny jakkoliv. A líbilo by se mi, kdyby to vnitřní výnosové procento bylo jednotné pro všechny, s tím, že fotovoltaické elektrárny by byly zdaněny deseti procenty tak jako je tomu doposud.
V případě, že by neprošla jednotná sazba, tak bych vřele doporučoval, abychom se drželi návrhu toho rozptylu, který je menší a který se pohybuje od 8,4 procenta do 9,5 procenta. To umožní, pokud o to ta vláda bude stát, tak to každé vládě umožní jaksi reagovat na potřeby trhu a té podpory, ale nebude to rozkolísané tak jako u toho vládního návrhu, který jde od 6,3 až do 10,5. ***
