(17.30 hodin)
(pokračuje Kupka)
Pevně doufám, že i na základě dnešní debaty se znovu vrátíte k věcným důvodům, které tu zaznívaly, a ten postoj přehodnotíte, protože tady je opravdu unikátní situace, kdy klíčoví partneři v územích říkají: Ne, takhle to nedělejte, je to věc riziková, která se ve výsledku postaví proti zájmu na dalším stavebním rozvoji v České republice. A to je společný zájem.
Znovu apeluji na to, nenechme se strašit tím, že by někde na malém stavebním úřadu se objevila cedule "pro nemoc zavřeno". Ve skutečnosti hrozí něco mnohem závažnějšího, že v celé republice bude na novém megastavebním úřadu viset cedule "do odvolání stavební povolení nevydáváme, nemáme lidi". Děkuji mnohokrát za pozornost a moc prosím o to, pečlivě zhodnoťte všechny argumenty, které tu v průběhu dnešní debaty i v průběhu předchozích jednání zaznívaly.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Ondřej Polanský se omlouvá z pracovních důvodů dnes od 17 do 18 hodin.
Na řadě je paní poslankyně Věra Kovářová, která bude hovořit s přednostním právem se stanoviskem poslaneckého klubu STAN s tím, že ještě po ní vystoupí s přednostním právem za klub KDU-ČSL pan poslanec Marek Výborný. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane senátore, vážená paní ministryně, dovolte, abych i já přednesla stanovisko našeho poslaneckého klubu Starostů a nezávislých. V úvodu bych chtěla zmínit jedno. Pokud v tenise prohrajete 0:6, tak zkrátka a dobře se říká, že dostanete "kanára", a svědčí to o tom, že jste nebyli kvalitně připraveni a že jste ve špatné formě. A takovéhoto pomyslného "kanára" dostala i tato novela stavebního zákona, a to právě v Senátu, v poměru 0 : 65. Senátoři jasně vyjádřili svůj postoj a jasně také řekli, že nelze opravit to, co je neopravitelné. Pan senátor Vícha také zde zmínil celou řadu důvodů, proč takto senátoři učinili.
Bohužel, během projednávání a legislativního procesu vláda, respektive Ministerstvo pro místní rozvoj, nereagovalo na naši kritiku a prosadilo si tento zákon ve Sněmovně takzvaně na sílu za pomoci hlasů hnutí ANO, SPD, ČSSD, a jak to vypadá, dnes i za pomoci komunistů.
Proč odmítáme tento zákon? Zásadně nesouhlasíme se vznikem centrálního supermegastavebního úřadu, protože se jedná o centralizaci a je to krok zpátky. Samozřejmě nesouhlasíme s tím, že bude zrušeno cirka 400 stavebních úřadů, což bude znamenat, že se vzdálí služba od občanů. A to je rozhodně také krokem zpátky. Zároveň ani netušíme, o které stavební úřady se bude jednat. O tom bude rozhodovat Nejvyšší stavební úřad. Úředníci ze současných stavebních úřadů by měli přejít na nový centrální úřad a pod zákon o státní službě, což je překvapivé, protože tak, jak jsme zaznamenali, pan premiér významně kritizoval právě zákon o státní službě.
Kdyby paní ministryně bývala hovořila během projednávání procesu, že díky tomuto zákonu dojde ke snížení počtu úředníků, tak bychom to ještě pochopili, ale to, že se bude přesouvat 13 000 úředníků, pravděpodobně většinu z nich do nových budov, o kterých ještě nevíme, které to budou, tak to je také jeden z důvodů, proč tento zákon nemůžeme podpořit. Tak jak zde již mnohokrát zaznělo, ochota úředníků původních stavebních úřadů přejít pod nový stavební úřad je cirka 40%.
Také zde již zaznělo - já to zopakuji, abyste to věděli: velká část úředníků zůstane u svého zaměstnavatele v jiné funkci a velká část z nich skončí nebo si najde jinou práci. To jsem opravdu zvědavá, zda najdeme někde ty chybějící kvalifikované a zkušené úředníky, ti budou rozhodně chybět. Ptám se, kde je budeme hledat na trhu, když takoví kvalifikovaní a zkušení úředníci tam rozhodně nejsou. Z toho vyplývá, že dojde k přetížení nových úředníků a že rozhodně se nezkrátí stavební řízení, jak bylo avizováno.
V neposlední řadě tolik diskutovaná otázka nákladů na tuto změnu. Maximální náklady jsou odhadovány až na 24 miliard korun, což v době, kdy očekáváme mimořádné schodky státního rozpočtu, kdy máme nejvyšší schodek státního rozpočtu, je rozhodně nezodpovědný krok.
Před necelými dvěma týdny jsem se sešla s některými senátory za STAN a debatovali jsme s nimi právě o stavebním zákoně. Debatovali jsme o zákoně, který je zákonem jen svým označením. Ale dovolím si zde říci slova básníka: "Co růží zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně." Je to poetický způsob, jak říct, že tento horkou jehlou ušitý spletenec z dílny Ministerstva pro místní rozvoj, obalený ve strouhance nejrůznějšími pozměňovacími návrhy - mohou být dobré i špatné, ale zkrátka je to spletenec všehosi - pro nás zůstane zákonem neschvalitelným, ať ho nazveme jakkoliv.
Musím říci, že to, že Senát zamítl tento návrh novely stavebního zákona, jde pro nás o vítězství Pyrrhovo. Je totiž jasné, že Česká republika nový stavební zákon potřebuje. 157 je totiž hezké číslo, ale ne, když značí naši pozici v žebříčku obtížnosti získání stavebního povolení. Proces stavebního řízení se musí bezpochyby zrychlit, zjednodušit a zdigitalizovat, aby odpovídal potřebám a dostupným technologiím 21. století.
Rušením stavebních úřadů a přesunem kompetencí ze samospráv do rukou státu tohoto cíle však nedosáhneme. Docílíme naopak pouze paralyzování stavebních řízení na dlouhá léta a vzdálení veřejné moci dál od občanů a to je jen jeden z mnoha nepříznivých důsledků, které by schválení nového stavebního zákona v podobě, jak je zde předkládáno, přineslo pro občany, pro miliony občanů, kterých se týká. Jen málokdo totiž vůbec nepřijde do styku se stavebním úřadem. Pro všechny ostatní je stavební zákon norma zásadního významu.
Přestože jde o tak významný zákon dopadající ve svém rozsahu potenciálně na každého z nás, nepanuje na jeho znění širší politická shoda. Jen těžko se lze smířit s podobou zákona - a teď musím citovat z e-mailu, který jsem obdržela - "jako přidušený legislativní nedonošenec, kterého se Ministerstvo pro místní rozvoj snaží zuby nehty udržet při životě, a to i za cenu lehkovážných kompromisů na jeho kvalitě". ***
