(16.40 hodin)
(pokračuje Vícha)
Takto to tedy bylo dáno do Sněmovny a ve Sněmovně pak komplexním pozměňovacím návrhem, a těch komplexních návrhů bylo více, a dokonce jeden z nich se stal podkladem pro další legislativní proces, došlo k zásadní změně, k porušení dohody, která byla předtím uzavřena. A já si myslím, že proto to Svaz měst a obcí, proto to obce a všichni ostatní vnímají jako jistým způsobem nekorektní jednání.
Paní ministryně v Senátu řekla, že za to nemůže, že to byl poslanecký návrh, ale já si myslím, že je všem jasné, že by neprošel, kdyby nebyl souhlas pana premiéra a paní ministryně. Změnil názor - v pořádku. Ten proces je naprosto legální, poslanci můžou dávat pozměňovací návrhy, můžou dát komplexní pozměňovací návrhy, ale podotýkám, že je poněkud nestandardní.
Připomenu, že podobně nestandardní proces tady byl v roce 2011. Jsem pamětníkem, tak to pamatuji, kdy takovýmto komplexním pozměňovacím návrhem došlo k totální změně poskytování sociální práce, kdy byla z obcí přesunuta na úřady práce. Ten návrh tehdy prošel, přes veto Senátu opětovně prošel. A jaké jsou následky, si myslím, že všichni víme. Stálo to stát - a stojí to pořád, pořád jsme se s tím nevypořádali, zejména pokud se týče ubytoven - miliardy korun, tehdejšího pana náměstka Šišku to možná stálo na čas svobodu, ale v každém případě to nebyl dobrý případ, jak by legislativní proces měl probíhat, a potýkáme se s tím dodnes. Koneckonců i teď v posledních dnech projednávaná novela, týkající se hmotné nouze, se toho také dotýká.
Od zrušení okresních úřadů je to tedy další krok k reformě veřejné správy, protože ono se to netýká jenom stavebních úřadů. Týká se to také dalších odborných pracovníků - vodařů, památkářů, pracovníků zabývajících se zelení, ochranou přírody, dopravou. Ano, na mnoha obcích se státní správou nezabývají lidé na plný úvazek, dělají ještě samosprávnou činnost. O to to bude komplikovanější, protože, jestliže jsou šikovní a dobří, tak se obávám, že starostové si je z velké části budou chtít nechat pro odborné práce a Státní stavební úřad, který by měl vzniknout, bude mít sakra velké potíže, aby ty pracovníky získal. To nehovořím o prostorách, protože i u reformy Úřadů práce také došlo k tomu, že obce vesměs ty pracovníky na svých obcích nechtěly. Žádný starosta nechce zodpovídat za práci lidí, které si nemůže vybrat, a bojím se, že to bude podobně i u Státního stavebního úřadu. Nehovořím o problémech záležitostí místní znalosti, archivu, územních plánů. Paní ministryně říká, že ještě při té reformě ušetří 6 000 úředníků, takže o 6 000 úředníků méně to bude dělat rychleji, kvalitněji, svižněji - tomu přece nemůže nikdo věřit, ledaže by nedělali vůbec nic a po 30 dnech to nabylo potom účinnosti, to stavební povolení.
Teď pár citací z tisku, které zazněly koneckonců i na některých dnešních tiskových konferencích. Já bych se k nim pak chtěl vyjádřit, protože v tom je to gros diskuze v Senátu. "Obíhat budou papíry, ne lidé. Ještě před 10 lety mělo rozhodnutí několik stran, dneska několik desítek stran. Investor musí získat několik desítek razítek. V délce povolování staveb jsme na 157. místě, přitom před 10 lety byla Česká republika na 76. místě. Místo shánění razítek konečně začneme stavět, délku stavebního řízení zkrátíme na rok. Stavební zákon byl od roku 2007 novelizován dvacetšestkrát, a kam jsme se to dostali? My tvrdíme, že jedině profesionální státní stavební správa dokáže zajistit dodržování lhůt. Systémová podjatost paralyzuje zejména velké dopravní stavby. Jediné, o co starostové přijdou, je právě neformální vliv na úředníky, který je ale protizákonný. Dojde k zjednodušení zákona."
Tolik jednotlivé citace a teď se k nim velmi stručně pokusím vyjádřit. Ano, před 10 lety měla rozhodnutí mnohem méně stran. Všichni objevili na úřadech tlačítka Ctrl + C a Ctrl + V, proto mají rozhodnutí více a více stran. a když nemají patřičný počet stran, zkušenosti jsou, že odvolací orgány je také podle toho posuzují negativně.
Investor musí získat několik desítek razítek. Samozřejmě a bude je muset získávat dál, protože teprve když podá perfektní žádost se všemi náležitostmi, tak teprve pak se zahájí ten proces na Státním stavebním úřadu. V délce povolovacích staveb jsme na 157. místě, předtím jsme byli na 76. A já to spojím s tou druhou citací: Zákon byl od roku 2007 novelizován dvacetšestkrát. Ano, dvacetšestkrát přišlo MMR s návrhem novelizovat zákon, a to za cílem jeho zjednodušení a zrychlení procesu stavebního řízení. Výsledkem je, že jsme se ze 76. místa dostali na 157. místo. Myslí si někdo, že tento krok konečně docílí zvrat a půjdeme opačným směrem? Myslím si, že ne.
Systémová podjatost. Paní ministryně říkala, že za daný rok bylo těch případů 66. To v rámci desetitisíců rozhodnutí není velké číslo a já taky nevím, v jakém počtu z těch případů bylo rozhodnuto, že o systémovou podjatost nejde. Ale za 27 let jsem se se systémovou podjatostí na úřadě nesetkal. Pro mě to je jako ta jitrnice, kterou svět neviděl, z pohádky Obušku, z pytle ven. A navíc Sněmovna a Senát, obě dvě komory, se přednedávnem shodly na novele zákona o správním řádu a tou jsme právě systémovou podjatost řešili. Byl to návrh Pardubického kraje. Takže se to ještě ani nevyzkoušela v praxi a už říkáme, že systémová podjatost je hlavním důvodem, proč chceme řešit tuto záležitost, přičemž právě u velkých státních investic to přece zůstane. To bude Státní stavební úřad povolovat státní investice - tak můžeme také říkat, že jde o systémovou podjatost.
Teď k starostům. Samozřejmě nemohu vyloučit, že v individuálních případech může docházet k selhání, ale kdo má největší důvěru v tuto chvíli, ruku na srdce za Senát i za Sněmovnu a za všechny ostatní instituce, kdo má dneska největší důvěru občanů? Jsou to obecní samosprávy, jsou to starostové. Jsou pod drobnohledem občanů a myslím si, že chtějí mít vliv, chtějí, aby stavební řízení probíhalo rychle, efektivně, aby občané, podniky, podnikatelé mohli stavět. Myslím si, že největší obavy my všichni máme právě z toho, že nově pojatý model to naruší. Možná se nakonec podaří Státní stavební úřad nějakým způsobem dostat do života, ale zejména v této době pocovidové, kdy budeme potřebovat, aby se stavělo, aby se investovalo, aby obce proinvestovaly našetřené miliardy, které nemohly při covidu investovat, se bojíme, že zrovna v této době dojde k ohrožení.
Dámy a pánové, možná to byla marná řeč, možná jste již rozhodnuti o tom, jak budete hlasovat. Kývete na mě, že jste rozhodnuti. Přesto pro své klidné svědomí jsem to tady musel říci. A vám přeji při vašem rozhodování chladnou hlavu a úspěch. Děkuji. ***
