(16.30 hodin)
(pokračuje Dostálová)
Jak už jsem říkala, Senát jako důvod pro zamítnutí uvedl, že je pro něj nepřekročitelné odejmutí stavebních úřadů z gescí obcí. Co je ale zcela zásadní pro nás pro všechny, na čem se samozřejmě shoduje i veřejnost, je, aby stát zajistil dodržování lhůt vůči občanům. Věřím, že na tom, aby se dodržovaly lhůty, se asi shodneme. Já se znovu pokusím vysvětlit na konkrétním příkladu, jak to v podstatě probíhá, a možná bych vás ráda informovala o tom, že vlastně nás ta současná situace dohnala, protože Jihomoravský kraj nebo starostové nebo stavební úřady v obcích, jako je Břeclav, Hodonín, žádají o navýšení stavebních úředníků tak, aby se vyřizovaly ty škody, ale bohužel v současném systému to prostě nejde.
Takže my vymýšlíme několik variant řešení. Zcela upřímně říkám, že se drbu pravou rukou za levým uchem - ani jeden z těch návrhů není ideální, protože to bude samozřejmě běh na delší dobu. Věřím tedy, že skutečně nakonec se postavíme na stranu občanů, na stranu toho, aby se dodržovaly lhůty, aby mladí lidé měli záruku toho, že když si požádají o hypotéku, budou ve vhodném čase skutečně mít stavební povolení. Ve stavebním zákoně zavádíme zrychlené stavební řízení, to znamená, stavební úřady budou moci vydat stavební rozhodnutí v rámci prvního úkonu.
Znovu bych ráda připomněla, protože se dostáváme samozřejmě do těchto připomínek, že jsou ochráněny veřejné zájmy. Věřte tomu, že Legislativní rada vlády se tomu intenzivně věnovala několik dní, ochrana veřejných zájmů byla zcela zásadním momentem pro Legislativní radu vlády a byli přítomni i soudci Nejvyššího správního soudu. Sami soudci říkali, že oddělení na fázi stavebního řízení je nutné pro další postup v rámci stavebního práva, protože doslova říkají, že to je střet dvou vesmírů, že skutečně, tak, jak je to dnes, taky jim nezbývá nic jiného než judikovat systémovou podjatost. Že systémová podjatost nabírá na síle svědčí o tom, že jen za rok 2020 jsme řešili 66 systémových podjatostí, a samozřejmě se to rozšiřuje. Teď naposledy má problém se systémovou podjatostí Praha na úseku metra D. Jak už jsem říkala, jenom znovu připomínám, v čem je ten problém. (Ukazuje materiál.) Když se podíváte na tento obrázek, to je obrázek konkrétního kraje, kde vidíte, že v jednom kraji je 48 stavebních úřadů, na těchto stavebních úřadech pracuje 157 lidí a těchto 157 lidí si neumí pomoct. Prostě jsou to samostatné ostrůvky, a když se někde nahromadí více projektů, nejde posílit jeden stavební úřad na úkor druhého.
Pokud vidíte: tady jeden, jeden, dva - pokud někdo onemocní, tak ten stavební úřad nekoná, napíše ceduli "pro nemoc zavřeno" a v podstatě musí investor vždycky čekat. Znovu bych vás chtěla moc požádat, jestli bychom mohli zapomenout na všechny možné politické sváry. Stavební řízení je nutno změnit v České republice, ta situace je neudržitelná, a když už ta změna, tak pojďme do té změny kompletní, abychom skutečně mohli garantovat to, že i u složitějších staveb - nemluvím tady o jednoduchých rodinných domcích - včetně odvolání a přezkumu bude investor vědět do roka, zda může stavět, či nikoliv. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové.
Dovolte mi, abych konstatoval omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 16 hodin se do konce jednacího dne omlouvá z pracovních důvodů ministr vnitra Jan Hamáček.
Nyní tedy požádám pana senátora Petra Víchu, aby nám řekl o projednání v Senátu a usnesení odůvodnil. Máte slovo, pane senátore.
Senátor Petr Vícha: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, milé paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přiznám se, že je mi líto, že jsem do Sněmovny, kam se každý zejména u voleb do Poslanecké sněmovny těší, tak že zde musím přijít s takto negativní záležitostí a obhajovat senátní zamítnutí. Paní ministryně sice Senát pochválila, ale ona sama dobře ví, že tam těch kritických hlasů zaznělo více.
Nejprve tedy pár technických záležitostí. Poslanecká sněmovna postoupila návrh stavebního zákona a také návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona dne 4. 6. do Senátu. V Senátu byl přidělen jako garančnímu výboru výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a také výboru ústavně-právnímu a výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Zákon projednala také Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova.
Všechny tyto senátní orgány doporučily plénu Senátu, a to poměrně jednoznačně, zamítnutí tohoto návrhu. Senát jej projednal 2. 7. a stalo se to, co již dlouho ne. Hlasy všech přítomných senátorů napříč politickým spektrem byl přijat návrh na zamítnutí tohoto zákona. Nejprve zmíním technicky pár hlavních bodů a pak je s vaším dovolením rozvedu.
Tedy všechny výbory a komise - opakuji to - které tyto zákony projednávaly shodně, navrhly plénu Senátu jejich zamítnutí. Přijetí takto komplexní novely stavebního zákona by mělo vyžadovat shodu všech orgánů státní správy i samosprávy, které ji budou posléze aplikovat v praxi. Této shody absolutně nebylo dosaženo, a to ohrožuje kvalitu budoucích stavebních řízení. Na přijetí takto závažné novely by měla také panovat shoda politická, aby nedocházelo opět k rychlým změnám zákona a destabilizaci kvalifikovaných úředníků. Já se pak k tomu ještě dostanu.
Novela byla přijata v konečné verzi ve zcela rozdílné podobě od původního vládního návrhu a k zásadním změnám došlo na základě komplexních pozměňovacích návrhů. Novela jde zcela proti duchu stávajícího sloučeného modelu veřejné správy. Přijetím této novely by došlo k fatálnímu oddálení veřejné správy, zejména od lidí na venkově, k zrušení obecních stavebních úřadů, a tedy k dalšímu oddálení státní správy, především v málo zalidněných oblastech se složitou dopravní obslužností. Došlo by omezení znalosti území, o kterém mají úřady rozhodovat.
V neposlední řadě zákon přináší také mnohamiliardové náklady na vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu. Je třeba tady férově sdělit, že také na plénu Senátu zazněla pozitiva, která ten návrh zákona přináší, a to, zejména pokud jde o zavedení apelačního principu, povinnosti nadřízeného orgánu rozhodnout ve věci, digitalizaci stavební agendy a zřízení specializovaného stavebního úřadu, který by povoloval strategické stavby. Myslím si, že o to větší je škoda, že nedošlo ke shodě i na těch ostatních záležitostech, a pozitiva nemůžou vyniknout, když celkově je dán návrh na zamítnutí.
Tolik shrnutí hlavních důvodů zamítnutí. Vy jste se tím zabývali poměrně dlouho, projednávali jste tady několikrát, přesto mi dovolte ještě pár poznámek z té diskuse v Senátu rozvést. Férově tady přiznávám: kromě toho, že jsem senátorem, jsem zároveň 27 let starostou města, města Bohumína, ale vůbec se necítím ve střetu zájmů. A myslím si, že takto to cítí naprostá většina starostů a trošku nás uráží názory, že zejména starostové chtějí zneužívat stavební úřady ke svým účelům. Ještě se k tomu dostanu.
Tedy přestože už probíhají řadu měsíců různá školení k novému stavebnímu zákonu - dnes jsem dostal také pozvánku, tak věřím, že mám ještě šanci nějakým způsobem vás ovlivnit, a proto bych chtěl těch pár bodů zde tady rozvést.
Nejprve k legislativnímu procesu. Jak tady paní ministryně řekla, návrh trošku nestandardně zpracovala Hospodářská komora. Byla spousta připomínek a posléze - aspoň já jsem to takto vnímal - dohoda pana premiéra a paní ministryně se Svazem měst a obcí, se Sdružením místních samospráv, s kraji, a to se promítlo do vládního návrhu zákona. Je na tu dobu spousta článků, kdy paní ministryně říká, že to sice není to, co se jí úplně nejvíce líbí, ale že to je prostě kompromis, který byl přijat a takto byla uzavřena dohoda. ***
