(10.00 hodin)
(pokračuje Richterová)
To jsou konkrétní otázky a jsem ráda, že po těch mnoha měsících je můžeme konkrétně probrat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Richterové. Paní ministryně je připravena k odpovědi. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Co se týká zpřísnění dotazu paní poslankyně Richterové na tuto oblast pracovní rehabilitace, tak dovozuji z konkrétních dotazů, že paní poslankyně upozorňuje na chybějící systém koordinace jednotlivých prostředků rehabilitace, to znamená rehabilitace zdravotní, pedagogické, sociální a pracovní. Co se týká pouze pracovní rehabilitace, tak tam je potřeba upozornit, že ta je systémově podchycena v zákoně o zaměstnanosti již od roku 2004. Sociální rehabilitace je podchycena v zákoně o sociálních službách už od roku 2006.
Dále je potřeba také říci, než začneme rozklíčovávat jednotlivá data a jednotlivé odpovědi, že zavedení koordinace jednotlivých prostředků rehabilitace v České republice přesahuje věcnou působnost resortu práce a sociálních věcí. Logicky - zdravotní rehabilitace se týká Ministerstva zdravotnictví, pedagogická rehabilitace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. To je myslím jasné. Rehabilitace jako taková je dle definice OSN proces, jehož cílem je umožnit osobám se zdravotním postižením, poškozeným úrazem, nemocí nebo vrozenou vadou, aby dosáhly a zachovaly si optimální fyzickou, smyslovou, intelektovou, psychickou a sociální úroveň funkcí, a poskytnout jim takové prostředky pro změnu jejich života k dosažení právě vyšší úrovně nezávislosti na ostatních osobách. A tam je potřeba říci, že tohoto cíle nelze dosáhnout pouze prostřednictvím pracovní rehabilitace, ale jsou tam skutečně velmi důležité i ty ostatní, ta sociální, zdravotní a pedagogická.
Dále je potřeba říci, že pro úspěšnou rehabilitaci osob se zdravotním postižením je důležitá zainteresovanost všech aktérů, to znamená nejenom Úřadu práce České republiky jako poskytovatele pracovní rehabilitace, ale též poskytovatelů zdravotních služeb, poskytovatelů vzdělávání, poskytovatelů sociálních služeb a také samozřejmě zejména, zejména samotných osob se zdravotním postižením. Pak, abychom se dostali k jádru odpovědi, je potřeba si taky přiznat, že ne každá osoba se zdravotním postižením musí nutně projít pracovní rehabilitací, protože v kontextu definice rehabilitace MPSV již v minulosti identifikovalo slabou stránku pracovní rehabilitace, a to je nedostatečné propojení na ostatní prostředky rehabilitace, které, jak už jsem zmínila, spadají právě do gesce resortů Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství.
Jak už jsem zmínila, my se snažíme systémově řešit oblast sociální a pracovní rehabilitace. Za tímto účelem je od 1. ledna roku 2016 platný doporučený postup číslo 1 z roku 2016 na podporu realizace prostupného systému sociální a pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením. Nastavený systém pracovní rehabilitace považujeme za funkční, a kdybych ho měla stručně popsat, tak se jedná o státem deklarované právo OZP na pracovní rehabilitaci a to je podle § 69 zákona o zaměstnanosti naplňováno. Dále úřady práce zabezpečují pracovní rehabilitaci všem OZP, které o ni požádají, které o ni požádají! Účast v pracovní rehabilitaci nelze osobám se zdravotním postižením direktivně nařizovat. To si myslím, že je ten zásadní bod, od kterého se pak bude odvíjet veškerá snaha o zlepšení a zvýšení provázanosti toho systému.
Hlavním principem je tedy dobrovolnost a svobodné rozhodnutí OZP se pracovní rehabilitace účastnit. A pak je důležité, že každá osoba se zdravotním postižením v České republice má možnost zvolit si způsob, kterým bude dosaženo její zapojení na trh práce s ohledem právě na zdravotní stav, individuální potřeby a další sociální faktory, které tvoří individualitu této osoby.
Co se týká pracovní rehabilitace, tak ta je také dostupná i osobám, které jsou zdravotním postižením ohrožené, například pacientům na konci léčebné fáze ve stabilizovaném zdravotním stavu. Já si myslím, že to bude ještě o to více aktuální v dnešní době, tak jak sledujeme rehabilitaci osob, které měly těžký průběh covidu. Tam je potřeba říci, že o pracovní rehabilitaci mohou požádat tyto osoby ještě za trvání pracovní neschopnosti, připravovat se tak na nové pracovní uplatnění například formou přípravy k práci u svého stávajícího zaměstnavatele a tím pak mohou předejít případné nezaměstnanosti. Důležitá je také motivace těchto osob právě k pracovní rehabilitaci. Co se týká žádostí osob o dočasné pracovní neschopnosti, tak tam Úřad práce tento počet zatím eviduje v jednotkách případů.
Co se týká zaměstnávání osob se zdravotním postižením, logicky Ministerstvo práce a sociálních věcí věnuje této problematice mimořádnou pozornost. Tam jsme k tomu ještě extra korespondovali. Zmíním jednotlivé body interpelace pod evidenčním číslem 1291 z června minulého roku a potom následné elektronické podání z prosince minulého roku.
Co se týče jednotlivých statistik, tak tam je potřeba říci, že Úřad práce zabezpečuje pracovní rehabilitaci, jak už jsem zmínila, v souladu se zákonem o zaměstnanosti na základě uzavřeného individuálního plánu pracovní rehabilitace. Právo na pracovní rehabilitaci mají OZP, které nemusejí být v evidenci uchazečů o zaměstnání, to je taky důležité si říci s ohledem na to, jak byl kladen dotaz ze strany paní poslankyně. OZP musí podat žádost, která je k dispozici na webu Ministerstva práce a sociálních věcí. Co se týká konkrétních statistik, tak v letech 2016 až 2019 uzavřel Úřad práce celkem 1 729 takovýchto žádostí. Pro srovnání v letech 2015 až konec května tohoto roku Úřad práce uzavřel 2 232, to znamená, že skutečně se ukazuje, že covidová situace vedla k zásadnímu nárůstu těchto žádostí. Ještě kdybych to osvítila z jiné perspektivy, tak v roce 2020 bylo uzavřeno 225 žádostí a od ledna tohoto roku do konce května tohoto roku bylo uzavřeno 73 IPPR. To znamená, skutečně se ukazuje, že nám na tuhle problematiku má covid zásadní vliv a že počet takových žádostí povede skutečně ke zvýšenému zájmu.
Co se týká druhé části vašeho dotazu, tak v letech 2017 až 2019 se na otevřeném trhu práce uplatnilo 15 000 OZP z řad uchazečů o zaměstnání. Ten údaj, který vám byl poskytnut, tak těch 674 OZP se vztahuje k dotazu na realizaci pracovní rehabilitace. A kdybych měla ukázat zase nějaké srovnání, období června 2008, to je důležité se na to podívat, bylo v evidenci necelých 298 000 uchazečů o práci, z toho 60 000, zaokrouhluji, byly osoby se zdravotním postižením. V červnu roku 2019, to znamená o 11 let později, bylo v evidenci zhruba 196 000 uchazečů o zaměstnání, z toho 34 000 byly osoby se zdravotním postižením. A když to srovnáme s aktuálním vývojem, tak k 30. květnu bylo v evidenci zhruba 286 000 uchazečů o zaměstnání a z toho bylo téměř 40 000 OZP, tak nám to skutečně hodně variuje.
Zmínila jste už některé nástroje, jak můžeme s pracovní rehabilitací osobám se zdravotním postižením pomáhat. Máme na to některé nástroje, zejména aktivní politiky zaměstnanosti. Tam se snažíme státní rozpočet kontinuálně navyšovat. Klíčový je ale projekt rozvoj systému podpory zaměstnání osob se zdravotním postižením na volném trhu práce. ***
