(10.10 hodin)
(pokračuje Maláčová)
Co se týká aktuálních výsledků tohoto projektu - a beru to ke konci měsíce května, protože za červen ještě ty statistiky nemáme vyhodnocené - ke konci května tohoto roku jsme umístili 7 717 osob se zdravotním postižením na trh práce, a to přímo poradci pro osoby se zdravotním postižením, z tohoto počtu těch 7 700 zhruba bylo 4 861 umístěno na otevřený trh práce a 2 856 na chráněný trh práce, to znamená je to zhruba dva ku jedné. To znamená, dvakrát více OZP bylo umístěno na otevřený trh práce oproti chráněnému trhu práce.
Celkově bylo k 31. 5. poskytnuto individuální poradenství zhruba 73 000 osobám se zdravotním postižením, přesně je to 72 677. K měsíci květnu bylo celkově zrealizováno 3 550 skupinových poradenských aktivit celkem pro 26 481 osob se zdravotním postižením a také bylo za tu samou dobu kontaktováno 26 848 zaměstnavatelů za účelem navázání, popřípadě prohloubení spolupráce při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, z toho 16 700 bylo na otevřeném trhu práce a 10 000 na chráněném trhu práce. Zase se ukazuje, že ten poměr dva ku jedné je i v této oblasti zhruba - beru to přes palec - dodržován.
A co se týká pracovní rehabilitace, v rámci těchto počtů bylo podáno 1 310 žádostí o pracovní rehabilitaci, mluvíme o konci května tohoto roku, a z toho bylo uzavřeno 1 129 IPPR. Protože tady mám ještě nějakých dalších pět nebo šest stránek konkrétních statistik tak, abych zodpověděla všechny vaše dotazy, a je to skutečně velmi důležitá problematika, velmi zásadní, my si uvědomujeme důležitost a přínos toho provázaného systému rehabilitace, takže možná to zkrátím a nebudu číst všechny ty aktuální informace, případně ráda doupřesním, a pokud jsem něco zapomněla, tak ještě doplním. Naprosto s vámi souhlasím, je to důležitá věc. Víte, že Ministerstvo práce a sociálních věcí před vypuknutím covidu velmi intenzivně usilovalo o provázaný systém zdravotní, sociální, pracovní a pedagogické rehabilitace, nicméně covid nám udělal čáru přes rozpočet.
Je ale ještě potřeba říci k tomu vašemu poslednímu dotazu ohledně odborných skupin: tak ty jsou tvořeny na základě zákona o zaměstnanosti, ze zákona tam musí být zástupci osob se zdravotním postižením a také zaměstnavatelů na chráněném trhu práce. Všichni ostatní jsou dle uvážení Úřadu práce, jak máme informace od kolegů, tak se snažíme vždycky reagovat na danou regionální situaci v jednotlivých krajích, respektive i v okresech.
A tam je důležité posouzení vhodnosti z pohledu zdravotního stavu, zástupci obcí z našeho pohledu nedávají příliš velký smysl. Ono se to možná změní, pokud bude schválen návrh o sociálním podnikání, na jehož přípravě se Ministerstvo práce a sociálních věcí podílelo a který byl předložen panem poslancem Chvojkou. To by pak zvýšilo potřebnost zástupců obcí v těchto odborných skupinách, nicméně je potřeba říci, že funkce je dobrovolná, neplacená a ne vždy je zájem o účast jednotlivých zástupců těch skupin, takže my se skutečně zase snažíme podle individuální situace v jednotlivých krajích a okresech ty zástupce motivovat tak, aby nejenže zákon byl dodržován, ale i funkce, opravdová funkce odborných skupin byla zachována a úřady práce měly dobrou zpětnou vazbu z terénu. Děkuju.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryně práce a sociálních věcí Janě Maláčové. Paní kolegyně Richterová se hlásí ještě k dodatečné otázce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Je to velký projekt, a proto se jenom zeptám jednoduše, kolik osob na této agendě na ministerstvu pracuje, a obecně kolik osob se na ministerstvu věnuje agendě osob se zdravotním postižením, ať víme, jak tato důležitá agenda je personálně pokryta. To, že některé aspekty, ač ta koordinace a zdravotní rehabilitace jsou v gesci jiných - to jsem ani nezmiňovala, protože to je samozřejmé - já jsem se proto cílila v té otázce na to, co máte v gesci vy jakožto rehabilitaci pracovní.
A vedle počtu lidí, kteří se této důležité agendě věnují, mě zajímají ještě dvě věci, a to je, jak řešíte v realitě - ne to, že zákon máme, to je jasné, ale jak řešíte v realitě právo lidí se zdravotním postižením na to, aby se jim téhle podpory té pracovní rehabilitace dostalo. Dám vám příklad. Má Úřad práce třeba přizpůsobené dokumenty pro lidi s určitým typem postižení, například s lehkým mentálním postižením? Z mé zkušenosti nikoliv, takže mě zajímá, jaký je ten specializovaný přístup, kde má odraz v praxi.
Druhá věc, zda máte statistiky odborných pracovních skupin, protože je to prostě velký projekt, vlastně jde do něj hodně peněz, tak jak fungují tyto klíčové nástroje toho, aby dostávali lidé s postižením podporu, a sice, jak často se účastní alespoň ti zaměstnavatelé z takzvaných chráněných dílen provozu, kde mají více než 50 % OZP? Už ani nemluvím o tom, jak důležité by bylo, aby se tam účastnili ti další lokální aktéři, a bohužel, nebylo mi odpovězeno. Chápu, že to je možná něco, co nemáte v podkladech, ale ráda bych to znala po této interpelaci.
Jak se tedy pracuje s těmi, kteří projeví nějakou chuť, ale v těch číslech se ukáže, že propadli sítem, jo? S těmi zaměstnavateli, kteří vyjádřili vůli zaměstnávat lidi s určitým typem postižení, ale přitom jenom 21 % těch dotazníků vyplněných zaměstnavateli se zdá, že bylo využito. A poslední věc. Opravdu důležité je, aby celková praxe byla přezkoumatelná, byla transparentní. Mluvila jste o aktivní politice zaměstnanosti, ale ještě v listopadu 2019 ombudsmanka žádala vládu, aby napravila nezákonnou praxi úřadů práce, které podle ombudsmanky postupují nezákonně a netransparentně při rozhodování o žádostech o příspěvky aktivní politiky zaměstnanosti, například na zřízení společensky účelného pracovního místa a podobně. Já na to chci upozornit, protože to se týká právě i lidí se zdravotním postižením, když není naplněno jejich právo a není naplněna třeba jejich žádost o pracovní rehabilitaci, a je to velice těžko přezkoumatelné dneska.
Takže tohle jsou konkrétní otázky. Pokud dostanu příslib odpovědí, tak si myslím, že tady jsme naplnili podstatu interpelace, abychom se dobrali toho, že to je důležitá věc týkající se desítek tisíc lidí a současně že ten projekt z toho, jak to vidím já, má výrazné limity, že by bylo skvělé, abychom dostali průběžnou zprávu o tom, jak je naplňován.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní ministryně se chystá ještě dál odpovídat. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Jedno po druhém to vezmeme.
Co se týká té komunikace s paní zástupkyní veřejného ochránce práv, tam je potřeba říci, že na ten údajně nezákonný postup Úřadu práce České republiky při rozhodování o poskytnutí příspěvku APZ - a je to ta vládní agenda č. 1069/2019 ze 6. ledna 2020, tam došlo mezitím k vývoji a úřad Veřejného ochránce práv akceptoval vysvětlení podané Ministerstvem práce a sociálních věcí. To znamená, že nedošlo k nezákonnému postupu ze strany Úřadu práce, to je potřeba si říci.
Co se týká těch statistik, jak často se ty jednotlivé skupiny scházejí a jak komunikují, tak velmi rádi dodáme. Můžeme to i územně rozčlenit. Je potřeba říci, že v době covidové ta setkání byla řidší, logicky, protože jsme se snažili zmírnit epidemiologicky významné kontakty. Nicméně mám i informaci, že jsme se postupem času přesunuli do on-line prostředí, což je bezesporu dobrá zpráva. ***
