(12.40 hodin)
(pokračuje Bláha)
Osobně si myslím, že je to ta správná alternativa k tomu, aby právě ty dětské skupiny vykrývaly to, když je nedostatek něčeho. A ono si to vedle sebe to místo najde. Budeme mít jesle, kam se budou hlásit ti lidé, kteří nechtějí platit dětským skupinám, a na druhé straně budeme mít dětskou skupinu, která když si neobhájí své místo na slunci, tak zkrachuje. Ale prosím vás, ponechme jim přibližně stejné finanční možnosti, protože dneska třeba ve školství to je tak, že soukromé střední školy nebo učňáky dostanou na učitele daleko méně než na státní. Pro mě to je nepochopitelné, diskriminující, a přitom nabízejí často i lepší péči.
Takže pojďme vytvořit vedle sebe subjekty a já věřím tomu, že to dopadne dobře. Věřte tomu, že peníze, které vložíme navíc do dětských skupin, se nám právě vrátí na daních a na odvodech za normální zaměstnance. Když budeme mít stále více státních zaměstnanců, bude ve státní kase stále méně peněz, protože za zaměstnance dostaneme do kasy méně. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Vlastimil Válek a připraví se paní poslankyně Olga Richterová, stále faktické poznámky. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já se snažím sbírat informace. Zadání, když jsem jel na tuto schůzi, od naší šéfsestry, bylo jasné: Prosím tě, Vlastíku, ať nezlikvidují dětské skupiny - Erno, zdravím. Totéž bylo zadání od našich sestřiček, od našich doktorek, prostě z toho důvodu, že řada z nich má děti v dětských skupinách. Pokud je zruší, přestanou chodit do práce, protože ty děti nemají kam dát. Jestli toto je cílem, prosím, tak to tady nahlas někdo řekněte, kdo tento cíl má, je to jednoduché, je to na férovku. Mně to zjednoduší život, až se vrátím, můžu říct: Ti, ti a ti nechcou, abyste chodili do práce, zrušili dětské skupiny.
Z mého pohledu je mi prostě jedno, jestli dítě chodí do kvalitní dětské skupiny, nebo do kvalitní dětské školky. Chci, aby byly dostupné jak školky, tak dětské skupiny. Tam, kde mohou být dětské skupiny, podporujme je. Tam, kde mohou být školky, podporujme je. To, co chci, je, aby se ty ženy, které mají děti, mohly vrátit do práce, mohly dělat to, co je živí, a přitom mohly dát děti tam, kde jsou v bezpečí a kde je o ně postaráno. Já jsem si stoprocentně jistý, že jsou to jak dětské skupiny, tak školky. Nechápu tu diskusi. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí Olga Richterová, připraví se pan poslanec Marek Benda. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Mám několik konkrétních otázek k tomu, co říkala paní ministryně, proto v této faktické.
Paní ministryně zmiňovala nějaká trestní oznámení, tak by mě zajímalo, kolik jich je.
Zmiňovala, že některé dětské skupiny platí minimální mzdu. Opět bych žádala o doložení tohoto tvrzení, kolik takových dětských skupin skutečně máte, protože já o žádné takové nevím.
Stejně tak by mě zajímalo, kdo zřídí jesle, o kterých mluvíte, protože tam jsou náklady na vybudování. Takže jak zohledňujete, že bude potřeba podpořit tuto vstupní investici, ty náklady na vybudování?
Když je nedostatek školek, jak jste říkala, paní ministryně, tak proč zakazovat starším dětem být v dětských skupinách?
Co se týče toho osvětlení - fajn, to je důležitá nová informace, že je shoda na odstranění toho nesmyslu s osvětlením, ale bude tam i jistota, že nebudou muset být třeba dobudované ty protipožární podlahy a podobně? Zase - transformace na školky, kterou doporučujete, je obtížná, protože jsou tam další a další podmínky.
Poslední otázka: Celkové náklady na provoz dětské skupiny se liší podle regionu a podle velikosti skupiny. Je prostě trošku provozně nákladnější mít ty skupiny malé.
Tohle všechno musí být zohledněno ve vámi prosazovaném zastropování. Máte to zohledněno?
Takže když to shrnu, máme tady úplně konkrétní otázky. Ta diskuse je věcně k tomu, aby se nezrušila služba, která funguje, a cílem je, aby jesle mohly vznikat, jesle při školkách jsou dobrý nápad, ale stejně tak aby zůstaly dětské skupiny, dětské skupiny třeba při nemocnicích nebo domovech seniorů, které nabízejí zaměstnankyním zejména těchto zařízení velkou flexibilitu a podporu. A třeba to, aby se toto nezrušilo, je mým cílem.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Marek Benda a následně na faktickou poznámku paní ministryně Jana Maláčová. Prosím, dvě minuty.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, dámy a pánové, opravdu jenom ve faktické. Já jsem do téhle debaty nechtěl moc zasahovat, ale když jsem zaslechl ten vysloveně ideologický projev paní ministryně o tom, jak musí všechno řídit stát za každou cenu, jak jsme udělali obrovskou chybu, že do péče o seniory byl vpuštěn soukromý sektor, a jak je nezbytně nutné, abychom soukromý sektor vyháněli i z péče o děti, a do toho věty jako "jesle při každé školce", tak to je, ano, samozřejmě dávná Marxova představa, kterou se pokoušeli naplnit v Sovětském svazu, že děti je třeba sebrat z domova a vychovat státem. Tuto představu pokládám za velmi mylnou, velmi nešťastnou. Já si myslím, že děti mají být vychovávány prioritně svými rodiči, mají být prioritně v péči svých rodičů, nejčastěji maminek, ale v mnoha případech i tatínků, že je úplně nesmyslné vytvářet systémy, které budou děti co nejrychleji vytrhávat z rodinného prostředí. Ano, samozřejmě, jsou rodiče, kteří mají nějaký zájem na tom, mají zaměstnání, nemají chuť se starat o dítě, mají zaměstnání, ve kterém by delší výpadek znamenal ztrátu profese nebo něco podobného. Ale opravdu se pokoušejme spíše o to, abychom podporovali výchovu v domácnostech, zejména malých dětí do dvou, do tří let. Prostě není normální vychovávat v kolektivních ústavech takhle malé děti.
Takže všechny ty argumenty, které tady zaznívají od paní ministryně, jak potřebujeme všude zavést jesle, jsou opravdu argumenty z minulého století a z minulého režimu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka paní ministryně Jany Maláčové. Prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Víte co, mě velmi mrzí, že kvůli tomu, že tady vedeme nekonečný ohňostroj faktických poznámek, které de facto s projednávaným zákonem nesouvisejí, tak dětské skupiny opravdu zase nebudou vědět, na čem jsou.
Velmi mě mrzí poznámka pana poslance Ferjenčíka, který jednou větou vybízí k věcnosti a druhou větou mě uráží. Takhle se daleko nedostaneme.
Co se týká paní poslankyně Černochové, že ona chce jesle. Vy jste v koalici se SPOLU s paní poslankyní Pekarovou Adamovou. Ta zase jesle nechce, tak se, prosím vás, domluvte a dejte mi pak vědět, jak budete hlasovat. Jedna jesle chce, druhá nechce, a člověk aby tomu rozuměl. Hlavně že jste SPOLU.
A co se týká pana Ferjenčíka, já vám to spočítám. Pokud jsou průměrné náklady na provoz dětské skupiny na jedno místo pro dítě 11 000 korun a my počítáme s příspěvkem od státu minimálně 10 000 korun, tak pak to zastropování dává smysl, protože když půjdeme na příspěvek státu 10 000 a zastropování 4 000, tak mi prosím vás vysvětlete, jak je to pro ty dětské skupiny likvidační. V Praze stojí v průměru jedno místo v dětské skupině 12 000 korun. Pokud dostanou 10 000 od státu a 4 000 bude maximální příspěvek od rodičů, tak mi, prosím vás, vysvětlete, jak je to likvidační. Není to likvidační, není to likvidační, ještě jednou, to není likvidační. Všichni budou mít prostor pro to, aby svůj provoz ufinancovali. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jedna faktická poznámka - pan poslanec Jiří Bláha a potom s přednostním právem je připravena paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Bláha: Já bych jenom prostřednictvím pana předsedajícího poprosil paní ministryni - opravdu v tento okamžik čím rychlejší rozhodnutí, tím větší nejistota pro ty dětské skupiny, ale pro cokoliv. Pojďme to opravdu společně dát dohromady, a hlavně vzkázat dětským skupinám: Nic se vám nezhorší, hledáme lepší podporu pro vaše fungování. Samozřejmě zároveň s tím můžeme ubezpečit veřejnost, že jesle budou, a to bude ten jasný vzkaz. To, jestli o tom rozhodneme dnes nebo za měsíc, není důležité. Důležité je to, že lidé na tom konci budou vědět, že se v tom vyznají, že se v tom vyznáme i my jako politici, protože teď se v tom často ztrácíme, a hlavně, že nám jde o konečný výsledek. ***
