(12.20 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku paní poslankyně Pekarová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Tak když už jste se, paní kolegyně, prostřednictvím předsedajícího, pustila do toho historického exkurzu, který si myslím, že je celkem zbytečný, tak přece jenom nemohu nezareagovat na to, že byly pravicové vlády a tak dále. Já v té době tahala kačera, takže upřímně řečeno s tím nemám vůbec nic společného. Ale to, že třeba interní jesle, kde ty děti fakt byly celý týden a s rodiči se viděly jenom o víkendu, byly zrušené, to vůbec nepovažuji za něco, nad čím bylo potřeba plakat. To si tedy fakt myslím, že pro nikoho moc dobré nebylo.
Naopak to byla třeba naše vláda - my jsme byli součástí jenom jedné vlády - která třeba v případě ústavní péče o nejmenší děti nastartovala trend a změnu, aby kojenecké ústavy právě pro ty úplně nejmenší byly transformovány, a ten trend byl nastaven z hlediska pěstounství a podobně. Bohužel, za dvou vlád, které byly s vaší účastí, naopak a s vaším řízením Ministerstva práce a sociálních věcí jsme se v tom moc daleko neposunuli. Kdyby to tak, jak to tehdy bylo plánované, tak už od roku 2013 takovéhle služby tady ani nejsou, co se týče kojeneckých ústavů.
Ale zpět k jeslím. Já si pamatuji, když debata s paní - tehdy ještě docela čerstvou - ministryní práce a sociálních věcí paní Maláčovou začínala, že jsem jí říkala velmi dobře míněnou, přátelsky míněnou radu, že to přejmenování jesle způsobí debatu, která zakryje podstatu toho návrhu, že to je vlastně zbytečné bavit se o názvu, který se tady nějakou dobu zažil - prostě dětská skupina už dneska má své místo v paměti lidí - a že se odvine pozornost jinam. A přesně k tomu také dochází. Ne ve všech případech, ale v mnohých ano.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Jan Čižinský a připravena je paní ministryně Jana Maláčová. Prosím.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Já bych vaším prostřednictvím se skutečně rád zeptal paní poslankyně: pojďme tady dát na stůl ty nedůstojné podmínky. V dětských skupinách je kolem 16 000 dětí a myšlenka, že někde 16 000 dětí úpí ve sklepě, prostě není pravdivá. Jestli byl jeden nebo dva případy, kdy to bylo v nevhodných podmínkách - možná, ale tady opravdu není žádné vězení, kam lidé chodí dát do hladomorny svoje děti. To opravdu není pravda. A kvůli několika málo případům hodit do koše ten systém je špatně. Vy tady říkáte, že zajistíme podmínky, ale já tady prostě říkám: ty skupiny, a konkrétně ve velkých městech, přestanou existovat, nebudou moci existovat, protože prostě osvětlení vyjde na dva metry kolem okna. Tak to je.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem paní ministryně Jana Maláčová.
Přečtu rychle dvě omluvy. Pan poslanec David Kasal se omlouvá mezi 12. a 14. hodinou z důvodů návštěvy lékaře a pan poslanec František Vácha se omlouvá mezi 12. a 14. hodinou z rodinných důvodů. Prosím, paní ministryně.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Jsem ráda, že po více než hodině můžu na všechny ty věci tady reagovat. Co se týká pana poslance Čižinského: pane poslanče, my jsme vám ten pozměňovák - osvětlení - napsali a bude podpořen, protože to chtějí téměř všichni. Takže nebojte, nemusíte tady s tím neustále vystupovat, bude podpořen, chceme to podpořit všichni.
Co se týká poznámky paní poslankyně Pekarové Adamové. Já si pamatuji, když v roce 2018 tady Poslanecká sněmovna velkou většinou schválila zrušení nároku na místo v mateřské školce pro dvouleté děti. Já jsem si to nedávno nechala vyjet, to steno, a všichni tady tenkrát pod vedením Václava Klause mladšího horovali za jesle. Dvouleté děti prý nepatří do školky, ale do jeslí. Přišli jsme s návrhem jeslí, teď je to zase špatně, protože jesle ve vás evokují nějaký bývalý režim, který byl špatně, a proto se to nesmí jmenovat jesle.
Já vám řeknu něco ke statistikám. Podle různých průzkumů veřejného mínění to je rodičům úplně jedno, jak se to bude jmenovat, pouze chtějí, aby to byla dostupná služba. A všichni ti, kteří říkali: Nechte rodičům možnost volby: já bych vám přála být v postavení normálních rodičů, nedostat dítě do školky a platit za dětskou skupinu 8 000. Tomu říkáte možnost volby, pane poslanče Ferjenčíku, paní poslankyně Pekarová Adamová? Vy tomu říkáte - 8 000 až 10 000 tisíc - dostupná služba a možnost volby? Nechte rodičům možnost volby? Jako jste... omlouvám se, ale žijete v normálních podmínkách? Zvlášť když máte dvě děti? Myslíte si, že je to normální a za podmínek, kdy stát do toho dává 10 000 každý měsíc na každé dítě? To mi chcete říct, že skutečné náklady na to místo v dětské skupině jsou 18 000, někdy i 20 000 na jedno dítě? A ty pečovatelky tam berou minimální mzdu? (Zvýšeným hlasem.) Tam je někde problém, takže to není funkční systém. Je to ve většině případů funkční systém, ale není to celkově funkční systém, protože to není dostupné.
Navíc těch dětských skupin je jenom 1 100 v České republice. Když jsme zřizovali v roce 2015 ten systém, tak odhad byl mnohonásobně vyšší. A prosím, nepodsouvejte mi, že chceme dětské skupiny likvidovat. Skutečně nechceme. Skutečně nechceme! Vždyť já jsem byla také u jejich zrodu. Já jsem jako ředitelka odboru na Ministerstvu práce a sociálních věcí provozovala tři dětské skupiny a troufám si říct, že málokdo ví, jaké jsou tam problémy. Je pravda, že velká část dětských skupin funguje výborně, jsou velmi přátelští, ale také jako ministryně práce a sociálních věcí mám na stole trestní oznámení, když zřizovatel má nekalé úmysly, nemyslí to dobře s těmi dětmi a nemyslí to dobře s rodiči. A pak tam není žádný sankční mechanismus, není tam možnost nějaké ochrany. Pokud se z toho, z těch dětských skupin - a bohužel, takoví zřizovatelé jsou - udělá byznys, tak je to prostě špatně pro rodiče a špatně i pro ty děti a není tam možnost opravy. Takže neříkejte, že to perfektně funguje, protože vždycky se dá něco zlepšit. Vždycky se dá něco zlepšit!
A ještě vám něco řeknu: 60 % těch dětských skupin nepoužívá název dětská skupina. Jmenují se jesličky, školička, školka, klubík, koutek a podobně. To znamená, není to o tom názvu. Pro mě osobně nedává smysl vymlouvat se na režim, který trval čtyřicet let, a děláme to posledních třicet. Proč se to nemůže jmenovat jesle? Je to jednoslovné, lidé tomu rozumí, je to dostupná, kvalitní služba a jmenuje se to ve všech cizích jazycích. Předškolní péče o nejmenší děti se jmenuje jesle v angličtině, v němčině, ve francouzštině, ve všech skandinávských zemích - tak v čem je problém?
A jestli je to jenom o tom názvu, tak se pojďme o tom pobavit, ale pro boha živého, prostě my se tady snažíme nastavit srozumitelný systém. Vždyť většina z vás je z velkých měst. Dneska je obrovský problém v tom, že ani tříleté děti se nedostanou do školky, a není to chyba toho, že my transformujeme dětské skupiny na jesle. Problém vězí v úplně v jiné příčině, v tom, že obce nezřizují mateřské školky. A my jim teď těmi jeslemi chceme ulevit, protože jim vezmeme ty dvouleťáky, aby tam byl prostor na tříleté děti.
75 % - pětasedmdesát procent - dětí v dětských skupinách je pod tři roky. Věděli jste to? My to říkáme na výboru pořád: 75 % procent dětí v dětských skupinách je pod tři roky. Takže skutečně problém je v nedostatečné kapacitě mateřských školek, a když zřídíme jesle, kde bude dostatek peněz, a já to paní poslankyni Richterové řeknu poněkolikáté: já si myslím, že jakákoliv částka pod 10 000 je likvidační. To znamená, že já budu prosazovat pro dětské skupiny minimálně 10 000 korun jako státní příspěvek.
A říkali jsme si to i s některými kolegy a kolegyněmi zde, ať už na půdě výboru, nebo v kuloárech, že osobně jsem dospěla za těch několik málo měsíců k tomu, že se tam měla ta částka dát do zákona. Měl se tam dát například dvojnásobek normativu mateřské školky nebo dvě třetiny minimální mzdy. My jsme byli i připraveni ten pozměňovací návrh připravit. Ale nikdo nechce dětské skupiny likvidovat, opravdu, tomu věřte, naopak. S těmi zkušenostmi, které na ministerstvu máme, s těmi znalostmi a daty, které na ministerstvu máme, chceme pomoci vytvořit srozumitelný a pro všechny rodiče dostupný systém, protože těch několik tisíc měsíčně, to není dostupná věc. To je téměř dvojnásobek toho, co lidé průměrně platí za bydlení, takže se na tom musíme shodnout.
V České republice skutečně, skutečně chybí základní síť péče o nejmenší - jesle do tří let a mateřské školky. Sama, když jsem před... a to už je taky... čtyřmi lety nebo třemi lety chtěla dostat dítě do školky, bylo to na Praze 8, tak mi bylo doporučeno, ať si prodloužím rodičovskou do čtyř let svého dítěte. Neuvěřitelné! Neuvěřitelné - místo toho, abychom společnými silami zapracovali na tom systému, aby si lidé skutečně mohli vybírat, protože cílem návrhu o jeslích je nastavit takové podmínky jak zřizovatelům, tak rodinám, aby nemusely hledět na peníze a skutečně se svobodně rozhodly, co chtějí dělat, jestli chtějí pečovat výhradně doma, nebo slaďovat práci a rodinu. ***
