(13.00 hodin)
(pokračuje Volný)
Ekologie. Vegetace vysokých -" Chcete většinou pracovat po druhé hodině, nebo chcete jít domů? "Vegetace..." Přijímám objednávky. "Vegetace vysokých ostřic je vázána především na pobřežní mělčiny a břehy rybníků, říční ramena a tůně v pokročilém stadiu sukcese, podmáčené terénní sníženiny na loukách, zaplavované, zaplavované říční nebo potoční nivy a okraje slatinišť a rašelinišť. Často navazuje na eutrofní rákosiny - M1.1, které osídlují déle zaplavená místa. Hladina vody v ostřicových porostech během vegetačního období výrazně kolísá, přičemž v létě klesá na úroveň povrchu půdy nebo i hluboko pod něj. Dlouhodobý nedostatek vody však vede k ochuzení porostů o mokřadní druhy a k pronikání ruderálních druhů. Substrátem jsou těžké jílovité oglejené půdy, na povrchu často se silnou vrstvou organického detritu v různé fázi rozkladu. Půdní reakce je mírně bazická až kyselá.
Rozšíření. Po celém území České republiky od nížin do podhorského, místy až horského stupně. Výskyt je soustředěn především v nivách větších řek - například Labe, Orlice, Ohře, Otavy, Sázavy, Moravy, Dyje a Odry -" já se vsadím, že většina z vás už chce, abych vydržel - "a v humidnějších oblastech s rybníky a bažinami, jako je Chebsko, Mariánskolázeňsko, Českobudějovicko, Třeboňsko a Českomoravská vrchovina." Ale klidně si ty lístky zrušte. "V územích s malým úhrnem srážek, například ve středním a dolním Poohří a na jižní Moravě, je vegetace vysokých ostřic mimo říční nivy vzácná. Málo lokalit existuje rovněž v karpatské části Moravy, kde se vhodná stanoviště vyskytují zřídka.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobré odpoledne. Pane poslanče, já vás chvilku přeruším. Nebudu vám zatím brát slovo, jen bych se... Samozřejmě zmíním, že jednací den končí v 19, respektive v 21 hodin, takže tu můžeme být skutečně dlouho. Nicméně třetí čtení je možno projednávat pouze do 14 hodin a ve 13.40 máme pevně zařazený bod. Možná bych se pro sebe zeptal, jak váš přednášený projev souvisí s vládním návrhem zákona o invazivních druzích, i když respektuji rozhodnutí předsedajících, kteří vás nechali hovořit.
Poslanec Lubomír Volný: Souvisí v tom smyslu, že jsem si už několikrát všiml, že spousta mých kolegů neví, o čem hlasuje, a protože toto je hlasování o nepůvodních druzích, tak já tady vysvětluji, jaký je rozdíl mezi druhy původním a nepůvodními v našem biotopu.
Takže "málo lokalit existuje rovněž v karpatské části Moravy, kde se vhodná stanoviště vyskytují zřídka.
Ohrožení a management. Hlavními příčinami ohrožení tohoto biotopu jsou regulace vodních toků a s nimi spojená absence záplav, odvodňování bažin, ničení mrtvých ramen, aluviálních tůní a dalších mělkých mokřadů. V rybnících je vegetace vysokých ostřic omezována vyhrnováním litorálu a některé typy porostů ustupují i vlivem silné eutrofizace. Zejména v říčních nivách se šíří invazní neofyty. Mimo nivy je častější degradace v důsledku hromadění stařiny a šíření ruderálních druhů. Rychlost obnovy ostřicových porostů po mechanickém narušení je různá. Nejsnáze regenerují porosty běžných druhů ostřic vázaných na eutrofní stanoviště ovlivňovaná povodněmi. Například porosty druhů Carex riparia nebo C. vulpina se rychle obnovují i na rozoraných plochách. Naopak ostřice vázané na oligotrofní až mezotrofní stanoviště, zejména některé bultovité druhy, regenerují pomalu. Proto je třeba při vyhrnování rybníků nechat jejich část bez zásahu. Porosty s větší produkcí biomasy, zejména na zaplavovaných loukách, je třeba udržovat sečí a odstraňováním stařiny v dvouletém až tříletém intervalu. U porostů pomalu rostoucích druhů postačuje vyřezávání náletových dřevin. Porosty ostřic rostoucích na trvale zamokřených stanovištích zpravidla nevyžadují žádný aktivní management. Důležité je zachování vhodného vodního režimu, případně jeho obnova, např. revitalizacemi říčních systémů nebo řízeným povodňováním.
M1.8 Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou. Struktura a druhové složení. Vegetace vzhledu velmi rákosin s dominancí mařice pilovité. Zapojené porosty mařice jsou druhově chudé, protože v husté spleti plazivých oddenků dominantního druhu se jiné druhy bylin prosadí jen zřídka. Naproti tomu v rozvolněných porostech se uplatňují druhy rákosin a ostřicových porostů a na vlhčích místech také Juncus subnodulosus. Porosty mařice pilovité se vyskytují na kontaktu s vegetací bazických slatinišť a slanomilných rákosin a místy do nich pronikají jiné druhy biotopů.
Ekologie. Přirozené výskyty jsou vázány na vápníkem bohaté zazemňující se slatiny, označované v Polabí lokálním názvem černavy. Kromě toho se porosty vyvíjejí i na člověkem narušených a poté zamokřených plochách, např. v terénních sníženinách vzniklých těžbou zeminy pro stavbu železniční trati u Všetat. Vodní hladina se drží nad povrchem půdy často až do pozdního léta, ale některé lokality jsou, zvláště v sušších letech, zamokřeny jen po krátkou dobu na jaře a poté vysychají. Pouze na čtyřech lokalitách v Polabí mezi Mělníkem a Lysou nad Labem - Polabská černava u Mělnické Vrutice, u Všetat, v mokřadu starého labského meandru u Kozlů a Hrabanovská černava u Lysé nad Labem.
Ohrožení a management. Cladium mariscus se v České republice řadí mezi kriticky ohrožené druhy. Jeho porosty jsou velmi vzácné a mohou být ohroženy odvodněním, eutrofizací, přirozenou sukcesí slatinné vegetace a zarůstáním keři nebo stromy. Zdá se však, že existující porosty jsou poměrně stabilní a nepodléhají výraznějším změnám. Na nové lokality se však mařice šíří obtížně, proto je důležitý monitoring existujících lokalit, odstraňování náletových dřevin a případně i seč v několikaletých intervalech nebo regulace výšky hladiny podzemní vody.
M2 Vegetace jednoletých vlhkomilných bylin. Vegetace jednoletých vlhkomilných bylin zahrnuje jednovrstevné až dvouvrstevné, v pokročilejších vývojových fázích i vícevrstevné porosty o různé pokryvnosti a výšce zpravidla do 20 cm. Obvykle v nich převažují drobné jednoleté nebo krátkověké traviny. Jednoleté dvouděložné byliny bývají rovněž výrazně zastoupeny a některé z nich mohou dominovat. Hlavní úroveň porostu mohou někdy výrazně přerůstat jednoleté byliny vlhkých eutrofních půd. Vytrvalé byliny z kontaktní vegetace obvykle nedosahují větší pokryvnosti. Častý je výskyt druhů vegetace rákosin a vysokých ostřic, většinou však jde o mladé jedince. Rovněž se mohou objevit semenáčky dřevin, zejména vrb a topolů. Do maloplošných porostů pronikají ve větší míře poléhavé a plazivé vytrvalé byliny typické pro vlhké ruderální trávníky. Zejména v iniciálním stadiu sukcese se na obnaženém substrátu uplatňují specializované mechorosty obnažených den, zejména játrovky. Na krátkodobě zapojovaných místech jsou tyto druhy obvykle nahrazeny běžnými mechy. Vegetace jednoletých vlhkomilných bylin se vyvíjí na plochách provlhčených nebo zaplavených velmi mělkou vrstvou vody - do 1 cm, na kterých dočasně chybějí vytrvalé rostliny. Nejčastěji jde o obnažená dna letněných rybníků, periodických tůní a mrtvých ramen, břehy (Zvoní mu telefon, vypíná.), břehy přehradních nádrží a pískoven s kolísající výškou hladiny, vzácněji říční náplavy, mechanicky narušená místa na loukách, okraje slanisk, vlhká pole a cesty. Substrátem je písek, štěrk, jíl nebo bahno s velkým podílem organických látek a kyselou až mírně bazickou reakcí, vzácně i s větším obsahem lehce rozpustných solí. ***
