(13.10 hodin)
(pokračuje Volný)
Dlouhodobé zaplavení není nezbytnou podmínkou rozvoje této vegetace, představuje však pro konkurenčně slabé jednoleté druhy výhodu, neboť jejich vegetační cyklus je velmi krátký a musí proběhnout před rozvojem vegetace s převahou vytrvalých druhů. To je nejlépe splněno u letněných rybníků. V mělkých nádržích přetrvávají po opadu vody obvykle i vytrvalé bahenní rostliny, zatímco porosty drobných jednoletých druhů se vyvíjejí jen fragmentárně. Tato vegetace se vyskytuje v nížinách a pahorkatinách po celém území České republiky s výraznou koncentrací lokalit v jihočeských rybničních pánvích a na Českomoravské vrchovině.
Členění vegetace jednoletých vlhkomilných bylin odráží jednak klimatické rozdíly, jednak různé chemické vlastnosti substrátu. Vegetace letněných rybníků - M2.1 - je vázána hlavně na mírně teplé a vlhké oblasti a kyselé až neutrální bahnité substráty bohaté živinami, ale chudé vápníkem. Jednoletá vegetace vlhkých písků - M2.2 - je vázána na zamokřené kyselé, živinami chudé, písčité půdy. Naopak vegetace obnažených den teplých oblastí - M2.3 - se vzácně vyskytuje na minerálně bohatých substrátech v nejteplejších oblastech státu. Na zasolených periodicky zaplavovaných půdách na jižní Moravě se vzácně vyskytuje vegetace jednoletých slanomilných trav -M2.4.
M2.1 Vegetace letněných rybníků. Struktura a druhové složení. V raných stadiích sukcese jde obvykle o jednovrstevné porosty tvořené nízkými plazivými nebo poléhavými rostlinami, často terestrickými formami obojživelných druhů. Na mokrém bahně se v této fázi vyvíjejí i povlaky zelených řas a sinic. V průběhu sukcese se stále více uplatňují jednoleté traviny a byliny vyššího vzrůstu.
Nároky jednotlivých druhů na délku dne, vlhkost a teplotu substrátu při klíčení jsou velmi rozdílné, a proto jejich vývoj probíhá různě dlouho a v různých částech roku. Na jednom místě se tak během vegetačního období může vystřídat i několik druhů travin: např. puchýřka útlá bývá po dokončení svého vývoje nahrazena ostřicí šáchorovitou a bahničkou vejčitou nebo sítinou žabí. Porosty teplomilných druhů se optimálně vyvíjejí na substrátech obnažených až v létě.
Mohutnější vlhkomilné jednoleté byliny se objevují ve formě semenáčků již v rané fázi vývoje vegetace a později se často stávají dominantami porostů. Porosty, v nichž tyto druhy dominují, se však řadí do biotopu X7A, s výjimkou výskytu na obnažených říčních náplavech, které patří do biotopu M6. Pokud si substrát uchovává i v pozdějších sukcesních stadiích dostatečnou vlhkost, bývá bohatě vyvinuto mechové patro.
Ekologie. Dna letněných rybníků a rybniční okraje obnažené při krátkodobém nedostatku vody, okraje přehradních nádrží, rybí sádky, pískovny, bahnité říční náplavy a mělká říční ramena, která v létě alespoň zčásti vysychají. Podle fyzikálních a chemických vlastností substrátu je tato vegetace dosti variabilní i na dně jediného rybníka, přičemž nejlépe jsou vyvinuty porosty na hlubokém sapropelovém, živinami bohatém bahně. Substrát má kyselou až neutrální reakci a malý obsah vápníku. K druhům vyžadujícím substráty s menším obsahem organické hmoty, například hrubý písek nebo jílovité bahno, patří fuscus, michelianus, hexandra a aquatica. Druhy rodu Cyperus častěji rostou na vápnitých substrátech o neutrální až mírně bazické reakci.
Rozšíření. Od nížin do podhorského stupně po celém území České republiky. Výskyt je soustředěn především do rybničních oblastí západních Čech, jižních Čech, Českomoravské vrchoviny, Jihlavsko a Telčsko. Zde se vyskytují druhově nejbohatší porosty se zastoupením většiny typických druhů. Ve středních, severních a východních Čechách a na jižní, střední a severní Moravě a ve Slezsku je tato vegetace zpravidla druhově chudší.
Ohrožení a management. Na přirozených stanovištích je tato vegetace ohrožena hlavně prohlubováním vodních toků a stavbou přehrad, tedy zásahy, které snižují pravděpodobnost obnažení vhodných substrátů v říčním korytě." To je, myslím, logické. "Absence povodní vede rovněž k zazemňování mrtvých ramen a jejich zarůstání vytrvalou vegetací. Z rybníků některé typické druhy tohoto biotopu ustoupily vlivem změn v hospodaření, protože vyžadují letnění po celé vegetační období, což se v současnosti provádí zřídka.
Většina druhů typických pro tento biotop je však schopna dokončit svůj vývojový cyklus za dva až tři měsíce, tedy i v průběhu běžně praktikovaného zkráceného letnění. To zpravidla probíhá na jaře, což vyhovuje druhům s časným klíčením a krátkým vývojem. Porosty druhů s pozdním klíčením se mohou vyvinout i ke konci léta nebo na podzim v rybnících s přirozeným poklesem vody nebo vypuštěných při výlovech. Druhy vegetace letněných rybníků nejsou výrazně citlivé k běžnému hnojení a vápnění.
K velkým změnám v chemismu substrátu dochází na rybnících s farmovým chovem drůbeže, odkud mizí druhy kyselých substrátů a šíří se bazifilní a nitrofilní druhy. Základem managementu tohoto biotopu je letnění rybníků. Jeho délka a periodicita by měla vycházet z typu vegetace a místních podmínek, jako je vydatnost přítoku nebo typ využití rybníka.
Omezení dávek hnojiv a vápna má smysl v případě výskytu vzácných druhů s vazbou na živinami chudší substráty, zejména v rybnících se současným výskytem jednotky M2.2. Konkurenčně silné druhy na rybnících letněných po celé vegetační období lze omezit sečí nebo extenzivní pastvou. Při odbahňování rybníků s výskytem vzácnějších druhů je nutné zachovat malou část sedimentů jako zdroj diaspor.
Vegetace tvořená převážně efemérními jednoletými druhy nízkého vzrůstu. Plošná rozloha porostů je často menší než 1 m2. Převažují jednoleté traviny, někdy i dvouděložné byliny. Charakteristické je zastoupení mechorostů, zejména hlevíku polního." (Řečníkovi zvoní telefon.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, pokud potřebujete vzít důležitý hovor, tak tady je několik dalších...
Poslanec Jan Volný: Ne, to není důležité, to je čas, to je odpočítávání času. "Význačný je výskyt několika úzce specializovaných druhů, dnes již velmi vzácných a ohrožených, jako jsou Centunculus minimus. Ty mohou tvořit i samostatné porosty." Nepozná mě to teďka. "V terénu se tato vegetace často nachází v mozaice s porosty reuderálních bylin na sešlapávaných místech.
Ekologie. Periodicky mělce zaplavovaná nebo alespoň na jaře dostatečně vlhká písčitá místa s malou pokryvností vytrvalých bylin. V současnosti jde převážně o extenzivně využívané plochy, například zamokřená pole - ***
