(12.50 hodin)
(pokračuje Volný)
Ohrožení a management. Tento biotop je ohrožen hlavně přímým ničením stanovišť. Bývá rovněž znehodnocen invazí některých neofytů a expanzí domácích ruderálních bylin. Většina typů pobřežní vegetace potoků je však hojná a velmi dobře snáší vyšší trofii vody a substrátů i mechanické narušování, například každoroční seč, pastvu nebo odstranění bahnitých sedimentů ze struh a příkopů v několikaletém intervalu. Tyto zásahy omezují rychlost sukcese, která většinou směřuje k vzrůstově mohutnějším rákosinám eutrofních vod. Jako managementové opatření je lze uplatnit i tam, kde vlivem regulací potoků došlo k omezení proudění, které jinak brání přirozené sukcesi. Odstranění sedimentů lze někdy kombinovat s revitalizací částí toků. U porostů..." (K řečníkovi přistupuje lékař a nabízí pomoc.) Ano, žádal jsem o lékaře. Vy jste podepsal petici lékařů? Podepsal jste petici lékařů? Ne, ne, ne, kolegyně má asi problém, tak ji vyslechněte. Ne, ne, ne, děkuji, jsem v pořádku.
Já bych potřeboval říct, že "odstranění sedimentů lze někdy kombinovat s revitalizací" - odmítám vaši pomoc, děkuji - "porostů vzácnějších druhů, je ovšem nutno postupovat opatrně a dbát na zachování dostatečně velkých populací bez zásahu. Vegetaci lze patrně podpořit omezením pokryvnosti ostatních bylin pomocí extenzivní pastvy nebo pojezdu vozidel." Pokud by tady byl masér nebo masérka, tak její pomoc ocením.
"M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů. Struktura a druhové složení. Porosty, obvykle o výšce 0,2 až 1,5 metru s převahou širokolistých bažinatých rostlin, vzácněji i vyšší porosty s převahou travin. V nižších porostech se uplatňují byliny, které se rychle šíří dlouhými oddenky, plazivými nadzemními výběžky nebo poléhavými kořenícími lodyhami, například ďáblík bahenní, vachta trojlistá a mochna bahenní. Vegetace vyššího růstu bývá tvořena ostřicí nedošáchorem nebo ostřicí zobánkovou a vysokými bažinatými bylinami. Do této jednotky patří i porosty rákosu, v nichž se s tak velkou pokryvností vyskytuje kapradiník bažinný. Biotop tvoří buď pobřežní rostliny nebo plovoucí ostrůvky, takzvané plaury.
Ekologie. Bahnité sedimenty v mělkých stojatých vodách, např. v polozazemněných rybnících, mrtvých říčních ramenech a na světlinách mokřadních olšin. Substrát je tvrdě zamokřený, často až tekutý, mírně kyselý až mírně bazický a obvykle dosahuje významný podíl opadu a stařiny v různé fázi rozkladu. Významný podíl opadu a stařiny v různé fázi rozkladu. Přirozeně se tato vegetace vyskytuje v mokřadech mezotrofního charakteru. Porosty calla paulatis vzniklé z výsadeb lze však nalézt i na eurotrofních stanovištích.
Rozšíření. Roztroušené téměř po celém území České republiky od nížin až do podhorského stupně. Častější výskyt byl zaznamenán v Podkrušnohoří.
Mokřady a pobřežní vegetace", 48 ze 447. Takže "vyskytují se ve Slavkovském lese, v povodí Ploučnice, v Českém Ráji, středním Polabí, třeboňské pánvi a na Českomoravské vrchovině. Jen velmi vzácně byl tento biotop zaznamenán na jižní Moravě a ve vyšších polohách. Je možné, že na některých lokalitách jde o porosty calla paulatis z výsadeb.
Ohrožení a management. Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů je ohrožena hlavně odvodňováním bažin, ničením mrtvých ramen silnou eutrofizací i dalšími vlivy. Regulace vodních toků způsobují vysychání aluviálních mokřadů a jejich zarůstání běžnými typy vegetace rákosin a vysokých ostřic. Biotop ustupuje rovněž při intenzivním chovu ryb a celoplošném vyhrnování rybníků. Z krátkodobého hlediska je možný bezzásahový management. Při dlouhodobé absenci jakýchkoli zásahů však biotop kvůli postupnému zazemňování zaniká. Proto je nezbytné brzdit sukcesi tak" - já jsem to pochopil tak, že normálně ono to zabije samo sebe, když je to úspěšné. Já z toho dneska složím zkoušku. "Z krátkodobého hlediska..." to už jsem říkal... "Při dlouhodobé..." To už jsem taky říkal. "Proto je nezbytné sukcesi brzdit tak, aby se na lokalitě udržovaly i nezarostlé plochy s volnou vodní hladinou. Na část porostů lze uplatnit i seč spojenou s odstraněním posečené biomasy a stařiny." Možná Agrofert to má zafinancovat. "Interval mezi zásahy závisí na typu a trofii stanoviště, typu porostu a rychlosti jeho rozrůstání. V rybnících bývají porosty omezovány v rámci běžného obhospodařování, které by však mělo mít extenzivní charakter. Při odbahňování rybníků nebo vyhrnování okrajů je třeba ponechat část porostů bez zásahu.
Obnova původního režimu v říčních nivách pomocí revitalizačních zásahů zřejmě není možná, neboť tato vegetace roste na místech bez vlivu povodní a hlavním problémem je zde pokles hladiny podzemní vody.
M1.7 Vegetace vysokých ostřic. Struktura a druhové složení. Jednovrstvé až dvouvrstvé porosty s převahou vysokých ostřic. Podle růstové formy dominantního druhu má vegetace buď mozaikovitý nebo homogenní charakter. Trsnaté ostřice vytvářejí mohutné až 1 metr vysoké trsy neboli bulty. Na volných místech mezi bulty, v takzvaných šlencích, rostou obvykle bažinaté byliny vyššího vzrůstu. Ve větších tůňkách mezi řídce roztroušenými trsy ostřic se často vyskytují i byliny poléhavého vzrůstu. V mělké vodě šlenků rostou některé vodní makrofyty. Na bultech ostřic, zvláště pokud jejich starší části odumírají, se mohou uchytit byliny menšího vzrůstu. Naopak porosty s převahou výběžkatých netrsnatých ostřic jsou homogennější. Jejich struktura je dána výškou a zápojem dominantní ostřice. V hustě zapojených porostech ostřice je nižší vrstva bylinného patra vyvinuta velmi slabě. Podobný charakter mají i porosty s chrasticí rákosovitou nebo třtinou šedavou, rovněž řazené do tohoto biotopu, které představují poslední nelesní sukcesní fázi jiných typů původně ostřicových porostů nebo jiné mokřadní vegetace.
Druhově bohatší jsou porosty s převahou disticha a vulpina. Druhové složení vegetace vysokých ostřic závisí hlavně na půdní reakci a obsahu živin v substrátu. Zatímco porosty na kyselých a živinami chudých substrátech mají řadu společných druhů s vegetací rašelinišť, do ostřicových porostů na bazičtějších živinami bohatých substrátech pronikají druhy ze zaplavovaných luk a ruderálních trávníků. Mechové patro bývá vyvinuto slabě nebo chybí. Porosty některých ostřic typických pro tuto jednotku se vyskytují i na rašeliništích. Tam je však bohatě vyvinuto mechové patro. Někdy se na sebe oba biotopy mohou navazovat, přičemž na okrajích vodních nádrží blíže vodní hladině se vyskytuje vegetace vysokých ostřic - M1.7 - a v již zazemněných místech se vyvíjejí rašeliniště - R2.2, R2.3. Porosty vysokých ostřic s velkým podílem ruderálních druhů nebo neofytů patří do biotopu X7A. ***
