(12.40 hodin)
(pokračuje Volný)
Ohrožení a management. Biotop je ohrožen hlavně ničením mělkých mokřadů nebo jejich vysycháním v důsledku narušeného vodního režimu či pokročilého stadia zazemnění. Z rybníků některé typy této vegetace ustoupily hlavně kvůli chovu vodní drůbeže, která poškozuje porosty druhů s měkkými listy. Podobný vliv mají i velké populace divokých kachen vysazované na rybníky pro poplatkové lovy. Obecně však většina typů této vegetace dobře snáší běžné rybniční hospodaření a rychle regeneruje i po odbahnění rybníků.
Vhodným managementem je dočasné snížení vodní hladiny v rybníce ve vegetačním období. Porosty některých druhů jsou citlivé k eutrofizaci a konkurenci mohutnějších bažinných bylin. Obhospodařování jejich lokalit by mělo být extenzivní, např. využití rybníků pro odchov plůdku a častější letnění. Případné odbahňování, zejména u porostů druhu radicans vázaných na místa s mocnější vrstvou bahna, je třeba provádět jen v nezbytné míře, např. jen v lovišti a rybničních stokách. V říčních nivách je důležité zachování nebo obnova povodňové dynamiky, případně obnova některých polozazemněných tůní odstraněním nadměrného sedimentu.
M1.4 Říční rákosiny. Struktura a druhové složení. Vegetace s převahou chrastice rákosovité nebo ostřice Buekovy podél středně velkých vodních toků. Jde o částečně až plně zapojené porosty, které dosahují výšky až 1,5 metru. Na místech narušovaných mechanickým účinkem proudu podél středních toků řek se vyskytují i nižší, často fragmentární porosty. V hustě zapojené vegetaci znemožňují dominanty rozvoj nižších vrstev bylinného patra, a proto se uplatňují především vzrůstově mohutnější rostliny. V rozvojových porostech lze nalézt i poléhavé nebo plazivé vytrvalé byliny, které dobře snášejí mechanické narušování stanoviště. Výrazně zastoupeny bývají i druhy, které jsou typické pro bahnité říční náplavy - biotop M6.
Ekologie. Přirozeným stanovištěm říčních rákosin jsou písečné a štěrkovité, vzácněji hlinité pobřežní náplavy a lavice v neregulovaných úsecích toků. Charakteristické jsou krátkodobé a někdy i opakované záplavy, zejména na jaře, ale někdy i v létě. Naopak od srpna do října je zpravidla nízký průtok. U nás jsou však přirozené výskyty dnes vzácné. Biotop může vznikat i na pobřeží slabě regulovaných řek, v nichž během roku výrazně kolísá průtok. Jejich povodňová dynamika se oproti přirozeně meandrujícím tokům liší. Povodně přicházejí buď zřídka, hlavně při silných deštích, anebo povodňová vlna směřuje rychle dolů po proudu, aniž by docházelo k rozlivům vody do okolí. Narušování pobřeží proudící vodou je méně intenzivní, proto převažují zapojené, druhově chudší porosty. Chrastice rákosová je vůči přímému mechanickému narušování proudem odolnější než ostřice Buekova, proto roste i na erozních březích meandrů nebo na náplavech uprostřed toku. Oba dominantní druhy se šíří i na vysoké říční břehy a opuštěné louky v říčních nivách. Taková vegetace je ale druhově velmi chudá a patří do biotopu M1.7, porosty s vysokým podílem ruderálních druhů nebo neofytů pak do biotopu X7A.
Rozšíření. Na středních a vzácněji i dolních tocích, nejhojněji v jejich neregulovaných úsecích. Rozsáhlejší porosty jsou známy z Ohře, Vltavy, Berounky, Sázavy, Otavy, Lužnice, Orlice, Svratky, Moravy, Dyje, Ostravice a dalších řek.
Ohrožení a management. Říční rákosiny jsou ohroženy regulacemi toků, především napřimováním a prohlubováním říčních koryt a stavbou přehrad. Omezení přirozené povodňové dynamiky vede k šíření kompetičně silných dominant včetně nitrofilních druhů, zatímco byliny nižšího vzrůstu a vlhkomilné jednoletky mizí. Dochází tak k významnému omezení druhové diverzity. Biotop bývá často postižen invazí neofytů, zejména Impatiens glandulifera. Management říčních rákosin spočívá hlavně v obnovení přirozené záplavové dynamiky tam, kde byly toky regulovány a kde má toto opatření význam i pro jiné biotopy, jako jsou lužní lesy, křoviny nebo zaplavované louky. Žádoucí je i omezení invazivních druhů rostlin, nejlépe hned na počátku invaze.
M1.5." 44. stránka ze 447. "Pobřežní vegetace potoků. Struktura a druhové složení. Jednovrstevné až dvouvrstevné porosty s převažujícími trávami, zejména zblochany" - je to jenom do dvou - "a tajničkou rýžovitou, nebo vytrvalými širokolistými bylinami s poléhavými až vystoupavými, v uzlinách kořenujícími lodyhami, plazivými oddenky a rychlým vegetativním šířením." Kdykoliv můžete přijít s prohlášením klubu, že umožníte vystoupení petice lékařů.
V závislosti na dominantě dosahují porosty výšky 0,3-1,5 metru, vzácně i více. Některé druhy vytvářejí v hlubší vodě porosty plovoucí na hladině, případně i ponořené formy přizpůsobené k dlouhodobému životu v proudící vodě. Vedle druhů charakteristických pro pobřežní vegetaci potoků do porostů proniká i mnoho druhů z jiných biotopů. Na substrátu obnaženém při letních průtokových minimech se mohou objevit vlhkomilné jednoleté druhy. V zaplavených porostech s mírně tekoucí vodou se vyskytují okřehky. Z dalších vodních makrofytů jsou časté některé hvězdoše.
Ekologie. Písčito-hlinité, hlinité až jílovité náplavy v korytě potoků a podmáčené plochy na březích. Některé typy této vegetace se vyskytují i v člověkem vytvořených kanálech a příkopech, vesnických strouhách, na náplavech dolních toků větších řek, mělkých rybničních okrajích, v okolí napájecích struh na dnech letněných rybníků a rybích sádek a v okolí pramenišť. - Než skončíme, já to budu normálně umět. - Za normálního stavu vody je původní povrch mělce zaplaven. V období zvýšené hladiny mohou být porosty na krátkou dobu zaplaveny úplně, naopak za letního průtokového minima voda často zcela opadá. Porosty některých druhů snášejí i dlouhodobé zaplavení.
Rozšíření. Po celém území České republiky od nížin do podhorského, až do horského stupně. Rozšíření je nedostatečně známo, což souvisí hlavně s maloplošným výskytem biotopu. Kromě potoků je výskyt udáván i z některých větších řek, např. Otavy, horní Vltavy a Orlice. Porosty s dominantní Berula erecta, výjimečně i N. xsterile..." (K řečništi přichází poslankyně Rutová s dotazem, zda může řečníka o něco poprosit.) Jistě, potřebujete napít? (Nesrozumitelná reakce mimo mikrofon.) Ne, ne. Domluvte se a umožněte vystoupení lékařů.
"Kromě potoků je výskyt udáván i z některých větších řek, například, ano, Otavy -" (Posl. Rutová opět něco sděluje posl. Volnému.) Tak je tady zavolejte. "... horní Vltavy a Orlice." Nemohu vám vyhovět. "Porosty s dominantní Berula erecta, výjimečně i N. xsterile, se vyskytují hlavně ve středních a severních Čechách, například v Polabí, Českém ráji a na Kokořínsku. Porosty mají jedinou známou lokalitu u Hrdibořic na Olomoucku. Vzácná vegetace byla v posledních letech zaznamenána jen u Hradčan na Českolipsku. Porosty s dominantní oryzoides jsou časté hlavně v nížinách a teplejších pahorkatinách. ***
