Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Vojtěch Pikal)

6.
Vládní návrh zákona o dani z digitálních služeb
/sněmovní tisk 658/ - druhé čtení

Bod byl přerušen dne 17. 9. na 58. schůzi a dne 3. 12. minulého roku nebyl bod otevřen pro nepřítomnost navrhovatele, takže projednávání tohoto bodu jsme tedy zahájili dne 17. září 2020 na 58. schůzi. Obecná rozprava byla přerušena. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a zpravodaj garančního výboru, jímž je rozpočtový výbor, poslanec Václav Votava. Dne 17. 9. ho zastupovala paní poslankyně Kovářová a vidím, že dnes ho tedy zastoupí pan poslanec Onderka.

Připomínám, že usnesení rozpočtového výboru byla doručena jako sněmovní tisky 658/1 až 3. Tady je možnost pro případná vystoupení navrhovatelky, zpravodaje garančního výboru před otevřením rozpravy, pokud mají zájem, ale nevidím takový zájem, takže budeme pokračovat v přerušené rozpravě, do které jsou přihlášeni další poslanci. Nicméně bylo přerušeno vystoupení pana poslance Munzara, takže pokud by on chtěl, byl přítomen a chtěl pokračovat, má možnost, nicméně ho nevidím, takže tohle propadá. Vidím, že se hlásí do rozpravy paní poslankyně Černochová a poté pan poslanec Skopeček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já se za pana předsedu Zbyňka Stanjuru přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 5061 a k pozměňovacímu návrhu 8415. Ten první pozměňovací návrh pod číslem 5061 je pozměňujícím návrhem, který -

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vás přeruším a požádám vaše kolegy v sále o větší klid. Prosím, pokračujte.

Poslankyně Jana Černochová: - který směřuje ke čtvrtému prahu, tedy vyloučení společností, které v evropském prostoru poskytují zdanitelné služby pouze v malém rozsahu oproti jejich ostatním aktivitám. Do výpočtu čtvrtého prahu vstupuje úhrn částek vztahujících se k poskytnutí zdanitelných služeb na území státu, Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru za rozhodné období, které se vypočtou obdobně jako rozhodná částka ukazatel P1 a celková výše výnosů dosažená v těchto státech za toto období, to je ukazatel P2. Podíl ukazatelů P1 a P2 musí být vyšší než 10 %. Osobou povinnou k dani by se tedy měly stát pouze velké převážně digitální společnosti, které poskytují převážně digitální služby. Důvodová zpráva k návrhu zákona neobsahuje konkrétní zdůvodnění toho, proč byl pro účely určení převážně digitální společnosti zvolen podíl zrovna ve výši 10 % oproti dalším aktivitám subjektu, skupiny subjektů. Vzhledem k nedostatku analytických dat považuje předkladatel pozměňovacího návrhu, tedy pan předseda klubu ODS Stanjura, tuto hranici za velmi konzervativní a problematickou. Společnosti, případně skupiny, na které má právní úprava primárně dopadat, budou tento podíl plnit bez jakýchkoli pochybností. Podíl digitálních služeb v rámci jejich činnosti nebude zanedbatelný a bude dosahovat vysokého procenta. Naopak existuje značná pochybnost, zda uvedená hranice nebude natolik nízká, že regulace zasáhne subjekty, na které nemá a nikdy neměla primárně dopadat, a to společnosti a skupiny, které se zabývají primárně jinými činnostmi než poskytováním digitálních služeb. Tato obava je spojena mimo jiné s poměrně vágní definicí jednotlivých pojmů vstupujících do definice digitálních služeb. Definice tedy mohou být poměrně široce vykládány správcem daně a činnosti, které budou předmětem daně. Mohou být v konečném důsledku relativně rozsáhlé.

Předkladateli pozměňovacího návrhu není známo, že by vláda prováděla odhad rizik vzniku efektu dvojího zdanění, ke kterému by mohlo nesprávným postupem správce daně nepochybně dojít. S postupující digitalizací podnikání zde existuje vážné riziko, že regulace bude cílit na jiné adresáty, než bylo původně zamýšleno. Pozměňovací návrh tedy směřuje ke stanovení vyšší hranice podílu digitálních služeb na celkovém podnikání subjektů skupiny v Evropské unii EHP jako čtvrtého kritéria pro určení subjektu daně. Zvýšení právní jistoty daňových subjektů a eliminaci rizika znehodnocení efektivity firem, které se ocitnou na hranici definice nového zdanění budoucím v tuto chvíli nejasným výkladem správce daně.

Ten druhý pozměňovák - tady bude moje řeč kratší - 8415, opět vložený do systému panem předsedou klubu občanských demokratů Stanjurou, si klade za cíl změnit vládní podobu návrhu tak, aby citelně neohrozila fungování české ekonomiky. Nově navržená tříprocentní sazba daně za digitální služby splní základní záměr návrhu, tedy zamezení daňovým únikům ze strany nadnárodních korporací, a zároveň nebude svou sazbou vybočovat z evropského průměru, kdy například Francie v diskuzích o zavedení této nové daně hovoří právě o třech procentech. Pokud by došlo k nastavení vyšší sazby, než je sazba v okolních zemích obvyklá, mohlo by dojít k ohrožení investičního potenciálu České republiky a též k odvetným celním opatřením ze strany například USA.

Co se týče bodů 4A až 4C, důvodem pro odklad účinnosti je snaha vytvořit dostatečný časový prostor pro mezinárodní řešení digitální daně tak, aby se minimalizovaly veškeré negativní dopady tohoto opatření nejen na českou ekonomiku. Děkuji za pozornost a v podrobné rozpravě ještě zopakuji ta čísla. Díky.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, děkuji. Je potřeba se k tomu přihlásit v podrobné rozpravě. Já bych požádal o větší klid v sále! Nyní se mi hlásil pan poslanec Onderka. Nevím, jestli v roli zpravodaje, a chce uplatnit přednostní právo, zeptám se? Není potřeba. V tom případě nyní pan poslanec Martínek, který je písemně přihlášen, poté pan poslanec Skopeček, který se hlásil z místa, poté pan poslanec Onderka. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Tak já bych chtěl říct, že už v únoru 2019 jsme vlastně jako Piráti požádali, aby ministerstvo začalo zpracovávat tuto materii, protože si uvědomujeme diskriminační nastolení tržního prostředí mezi nadnárodními korporacemi a českými podnikateli a určitě je nutné toto narovnat. Na druhou stranu je nutné přijmout takové opatření, které bude mít více pozitiv než negativ, a tedy takové, které neohrozí české společnosti, které neohrozí zavedení protiopatření a dalších činů vůči České republice, například od dotčených zemí vlastníků.

Z toho důvodu bychom chtěli, aby výsledná sazba, která je nastavena na tři různé možné oblasti - jednou z nich je digitální reklama, kde v tuto chvíli chápu, že je dohoda mezi vládními stranami na 5% sazbě, není problém, 5 % na digitální reklamu má například i Rakousko, určitě to je něco, co může být zavedeno, a věřím, že by to mohlo být i férovým způsobem aplikováno - na druhou stranu tato daň, jak je napsána, má další dvě oblasti. Jednou z nich je poskytování digitálního mnohostranného rozhraní a dále prodej dat. Tyto další dvě části už nejsou zavedeny ve většině zemí světa, a pokud jsou, tak je sazba nižší než 5 %, konkrétně ve Francii 3 %, v Británii 2 %. Pokud bychom zavedli 5% sazbu, byli bychom země pravděpodobně s nejvyšší sazbou na světě na mnohostranné digitální rozhraní a prodej dat. Z toho hlediska bych chtěl požádat o zvážení alternativ, které předkládám jako pozměňovací návrhy.

První návrh je možnost celkově změnit nastavení tak, jak to má Francie, tedy pro začátek začít se sazbou 3 %. Upozorňujeme na dobré ekonomické vztahy České republiky se zeměmi, odkud pochází většina vlastníků společností, na které by daň z digitálních služeb nadnárodních korporací dopadla. Výše navrhovaného zdanění by mohla pro některé dotčené společnosti činit nepřiměřený ekvivalent daně z příjmu, i více než 30 %. U využití mnohostranného digitálního rozhraní pro prodej fyzického zboží by se efektivní zdanění mohlo pohybovat i přes 100 % stávajícího zisku dané společnosti. Proto je nutné legislativu upravit podle ostatních zemí Evropské unie. Nelze předkládat návrh s enormně vysokou sazbou 7 %, kterou žádná jiná země v Evropské unii na mnohostranné rozhraní a další nemá. Proto navrhujeme snížení této sazby na 3 %. Vycházíme ze zkušeností z ostatních evropských zemí, ve kterých dílčí sazba daně z digitálních služeb, využití mnohostranného digitálního rozhraní a poskytnutí dat o uživatelích nepřesahuje 3 %. Z evropských zemí se jedná o Rakousko, kde, jak jsem říkal, tak tam je zaváděna pětiprocentní, ale pouze na digitální reklamu. Naopak pro využití mnohostranného digitálního rozhraní a poskytnutí dat o uživatelích daň Rakousko nezavádí.

Sazba daně by neměla být v žádné oblasti vyšší než v jiném členském státě Evropské unie. Zohlednění výše sazby v ostatních zemích pak tak může přispět k nalezení konsenzu při dalším mezinárodním vyjednávání, například na úrovni OECD nebo EU, o zavedení jednotné digitální daně. Druhou možností, pokud by navržená sazba 3 % se zdála vládní koalici nízká, navrhujeme možnost, že by byly zavedeny nejvyšší sazby v Evropské unii, jaké v tuhle chvíli jsou, ovšem stále nižší než předpokládaná dohoda na 5 %, tedy konkrétně že by na digitální daň byla zavedena 5% sazba a na zbylé dvě, tedy prodej dat a mnohostranné digitální rozhraní, byla zavedena 3% sazba, abychom nebyli země s nejvyšší sazbou na tyto dvě další položky.

Asi tady už to nemusím opakovat, ale je to vlastně z toho hlediska, abychom doopravdy zamezili tomu, že se tady dočkáme toho, že zavedení této daně sice vybere pár jednotek miliard, ale ve svém důsledku poškodí české společnosti, které například využívají dané služby, například pro distribuci svého zboží, nebo budou zavedena opatření proti českým společnostem, které některé už splňují některá kritéria tak, že by dokonce mohly být součástí výběru dané daně i přesto, že platí standardně daně v České republice, ať už to je daň z příjmu a tak dále. Současný návrh bohužel nepočítá s tím, že by si mohly dané firmy odečítat to, co odvedou na dané dani, například jako úlevu při platbě daně z příjmu, protože v tuto chvíli se nepočítá s tím, že všichni postižení plátci, na které daná novela dopadá, že by na ně byla aplikována presumpce neviny, tedy že nezneužívají daňovou optimalizaci a podobně, ale že například i platí daně tak, jak mají. A to jsou i některé české společnosti, například Avast, který odvádí, který je i podle Ministerstva financí jedním z největších plátců daně z příjmu, několikrát vyhlášený. Takže bych chtěl předejít tomu, abychom tyto české společnosti nějakým způsobem poškodili.

Dále ještě, pokud by tedy nebyla ani jedna z těchto alternativ přijatelná, tak je ještě ke zvážení další pozměňovací návrh, který do systému nahrál kolega Feranec, který omezuje dopad na mnohostranné rozhraní tak, že by se to netýkalo prodeje zboží. Na druhou stranu nevím, jestli je to v tuto chvíli optimální řešení, ale myslím, že je to pořád lepší řešení než mít 5% sazbu, nejvyšší sazbu v Evropské unii. Takže to je určitě ještě ke zvážení s tím, že by se to netýkalo prodeje zboží ve smyslu například stejně, jako jsou e-shopy a další, které jsou také vyčleněny, ale týkalo by se to pouze prodeje služeb.

Děkuji za pozornost a k pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy, jak jsem říkal, pan poslanec Skopeček v obecné rozpravě, poté pan poslanec Onderka. Prosím.

Poslanec Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Já jsem také připravil dva pozměňovací návrhy. Jeden pozměňovací návrh má motivaci ustanovit sazbu digitální daně na 2 %. Jak už tady opakovaně zaznělo, 7% daň jako vládní návrh je rekordně vysoká i v porovnání s našimi okolními zeměmi nebo v mezinárodním srovnání. Další pozměňovací návrh je posunutí účinnosti zákona na 1. 1. 2022 z titulu toho, že probíhají na úrovni OECD jednání, která mají směřovat ke kompromisnímu návrhu, který podle mého názoru bude lepší variantou než naše národní úprava.

My jsme byli chlácholeni, že náš návrh zákona nevybudí žádné rozpory, ale členové rozpočtového výboru vědí, že velvyslanec Spojených států posílal dopis, kde České republice hrozí ve smyslu toho, pokud jednostranně uvalíme takto vysokou daň na technologické firmy ze Spojených států. Stejnou zkušenost má Francie, která když s tím přišla, tak dokonce dostala ze strany Spojených států dopis s celním sazebníkem na řadu francouzských produktů. Já bych nerad kvůli digitální dani a případnému inkasu z ní ohrozil zájmy českých exportérů na trzích Spojených států, čili preferuji to, abychom k této dani dospěli prostřednictvím té mezinárodní dohody.

Co stojí ještě za zmínku je, že pokud by ta sazba skutečně byla prohlasována tak vysoká, jak navrhuje vláda, a platila by, tak jsem přesvědčen, že by se to negativně dotklo i spotřebitelů, těch, co služby technologických firem využívají, protože jak dobře víme, daňové břemeno se vždycky snaží ten subjekt, na který je uvaleno, přenést na svého zákazníka. Nejinak by tomu bylo i v těchto specifických službách, které často mají monopolní charakter. Takže před tím bych varoval, před tou 7% sazbou, i z tohoto ekonomického důvodu.

Poslední poznámka. Všimněte si, že projednáváme digitální daň, se kterou už dávno Ministerstvo financí počítá v příjmech státního rozpočtu, přestože jsme teprve ve druhém čtení. To je také jistá zvláštnost přístupu ze strany Ministerstva financí.

Ale děkuju. K těm dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem představil, se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuju.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy pan poslanec Onderka, prosím.

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, paní ministryně, začnu s menší replikou na kolegu Skopečka. Při vší úctě, máte pravdu, že velvyslanec opravdu poslal dopis. Akorát vás trošku poopravím - bývalý velvyslanec Spojených států amerických, abychom v tom měli úplně jasno.

Co se týče toho, jakým způsobem s čím počítá rozpočet České republiky ve vztahu k výnosům, to znamená na příjmové stránce ohledně digitální daně, jsem komunikoval s paní ministryní financí, která mi sdělila, že tomu tak už není, což je logické, protože tu materii jsme začali projednávat úplně někdy jindy a se záměrem ji dojednat úplně v jiném roce, to znamená v tom loňském s tím, že by platila už ledna letošního roku.

Načtu jenom usnesení rozpočtového výboru číslo 405 ze dne 10. června 2020, kde rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o dani z digitálních služeb schválila bez připomínek, to znamená sněmovní tisk 658, a zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu, což jsem takto učinil. To se bavíme o vládním návrhu se 7% daní.

Samozřejmě v rozpočtovém výboru jsme vnímali situaci napříč politickým spektrem, že 7% daň bude opravdu asi nejvyšší v Evropě. Vnímali jsme, že bychom chtěli, aby tento návrh zákona prošel s co největším počtem hlasů, a snažili jsme se tedy vyjít vstříc nějaké dohodě. Proto jsme se rozhodli podat pozměňovací návrh poslanců mé osoby - Romana Onderky, kolegyně Miloslavy Vostré a kolegy Jana Volného k vládnímu návrhu zákona o dani z digitálních služeb, který obsahuje dvě věci, to znamená dvě změny oproti původnímu vládnímu návrhu.

Za prvé v § 33, § 39, § 45 se číslo 7 nahrazuje číslem 5, to znamená, že snižujeme tuto daň na 5 %, a následně jsme upravili datum účinnosti k 1. lednu 2021. Tady bych chtěl upozornit, že tento pozměňovací návrh jsme nechali v systému s tím, že už dopředu upozorňuji, že ve třetím čtení, pokud bude tento pozměňovací návrh přijat, budu navrhovat legislativně technickou úpravu v termínu účinnosti zákona od 1. ledna 2022. Tento pozměňovací návrh je v systému pod číslem 5627 a v rozpravě dále se k němu ještě samozřejmě přihlásím, abychom dali za dosti všem náležitostem.

Dále bych chtěl upozornit kolegu místopředsedu Poslanecké sněmovny, že navrhuji v rámci projednání této materie návrh na zkrácení lhůty pro projednání mezi druhým a třetím čtením na 10 dnů. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dovolím si podotknout, že tento návrh podle jednacího řádu musí zaznít v podrobné rozpravě. Pokud se již nikdo další do obecné rozpravy nehlásí v tento moment, tak obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě? Nevidím takový zájem. Otevírám rozpravu podrobnou, kde je jako první přihlášen pan poslanec Hrnčíř, poté pan poslanec Martínek, poté pan poslanec Skopeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom v krátkosti, než uvedu svůj pozměňovací návrh, bych chtěl říct, že je opravdu nepřijatelné, aby nadnárodní internetové giganty, které tady každoročně v České republice realizují miliardové zisky, neplatily prakticky žádnou daň nebo daň na úrovni jednoho nebo něco málo přes 1 % na rozdíl od českých firem, které tady daně řádně platí. Je to skutečně nekalá konkurence, je to nefér a samozřejmě pak chybí i peníze ve státním rozpočtu.

Nicméně vládou navrhovaná 7% daň by byla skutečně i na okolní země příliš vysoká, proto bych se chtěl tímto přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 4109, který tu daň snižuje na 5 %. Děkuji za podporu.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ještě Sněmovnu seznámím s omluvenkou pana místopředsedy Filipa, který se omlouvá z pracovních důvodů. A nyní pan poslanec Martínek, připraví se pan poslanec Skopeček. Prosím.

Poslanec Tomáš Martínek: Zdravím. Jak jsem říkal v obecné rozpravě, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který by snižoval sazbu na 3 %, pod sněmovním číslem dokumentu 5545. Dále se přihlašuji ke kompromisnějšímu návrhu mezi vládním návrhem a tím původním mým ve smyslu toho, abychom stále splnili to, že nebudeme mít tu nejvyšší sazbu v Evropské unii, nebo nikdo nebude mít vyšší sazbu, než máme. Nebudeme mít nejvyšší sazbu v Evropské unii a to je podle mě to hlavní, abychom nevyčnívali. Takže to je návrh, sněmovní dokument 5817, kde by to bylo 5 % na digitální reklamu, 3 % na využití mnohostranného digitálního rozvolnění a 3 % na prodej dat.

Na závěr se ještě přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pana Ferance pod sněmovním dokumentem 6204, který ještě nevím, jestli je správné řešení, o tom se určitě poradím. Lepší řešení by bylo asi změnit sazbu, ale je to jedno z alternativních řešení k tomu, abychom neohrozili české podniky, které využívají distribučních služeb, exportují zboží do zahraničí, a které vyjímá dodání zboží, které není čistě digitální službou, vlastně z objektu předmětu této daně, a je to 6204. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Skopeček.

Poslanec Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo. Jak jsem uvedl v obecné rozpravě, hlásím se k pozměňovacímu návrhu pod číslem 6272, to je ta 2% sazba digitální daně. Stejně tak se hlásím k pozměňovacímu návrhu v systému pod číslem 6308, což je posunutí účinnosti. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní paní poslankyně Černochová.

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Jak jsem avizovala v obecné rozpravě, přihlašuji se ke dvěma pozměňovacím návrhům 8415 a 5061, které do systému vložil pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Onderka.

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 5627, poslanců Romana Onderky, Jana Volného a Miloslavy Vostré ke sněmovnímu tisku 658, a dále navrhuji zkrácení lhůty pro projednání mezi druhým a třetím čtením na 10 dnů. Děkuji.

Předseda PSP Radek Vondráček: Rozuměl jsem, že na 10 dnů, výborně. Ptám se, zda ještě někdo do podrobné rozpravy? Pan poslanec Martínek vystupoval. Jestli je to všechno, tak končím podrobnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Nikoho nevidím.

K hlasování je tu tedy návrh na zkrácení lhůty. Zavolám kolegy z předsálí. (Gong.) Budeme hlasovat zkrácení lhůty pro třetí čtení na 10 dnů pro ty, kteří přicházíte, a vidím, že stále přicházejí další, tak ještě jednou zagonguji. Ještě jednou, opakování je matka moudrosti. Budeme hlasovat zkrácení lhůty pro třetí čtení na 10 dnů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 7, je nás v této chvíli přihlášeno 145, pro 90, proti 9. Návrh na zkrácení byl přijat.

Končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji.

Otevírám dalším bod a je to bod

Aktualizováno 28. 7. 2021 v 8:43.