(10.10 hodin)
(pokračuje Výborný)
Současně si ale také přiznejme jednu věc, že dnešní krize rodiny skutečně není způsobena homosexuálními páry. Není způsobena těmi, kteří žijí v různých typech soužití a partnerství. Bylo by laciné a nepoctivé to na kohokoliv házet. Za tu krizi si můžeme my sami, můžou si za to manželské páry, rodiny samy svou nezodpovědností, nepéčí o vztahy v rodinách s důrazem na jistou roli nárokové mentality. Celá debata je tedy rukavicí hozenou i nám, kteří hájíme pojetí manželství a rodiny, a současně i nám zákonodárcům, abychom maximálně z různých úhlů podporovali rodinu, roli a pozici matek, stejně jako roli otců při výchově dětí.
Chtěl bych také připomenout, že ta debata nemůže sklouznout k tomu, že mám právo na manželství, to není předmětem práva. Stejně tak ne, že mám právo na dítě. V Úmluvě o právech dítěte se jasně hovoří o tom, že dítě má právo na otce a matku. Má právo na to znát svého otce i matku, a je potřeba toto znovu a jasně připomínat.
To je tedy obsahem, předmětem a zdůvodněním toho návrhu novely Listiny základních práv a svobod, kde jasně chceme říci, že manželství jako svazek muže a ženy není něco, co by bylo přežilé, není něco, co by patřilo do 19. století, ale je hodnotou, která tvoří základ stabilní rodiny, je hodnotou, která tvoří základ naší společnosti, a mělo by to takto i zůstat.
V důvodové zprávě k tomu návrhu jsou uvedeny i zahraniční zkušenosti. Chci podotknout, že v tuto chvíli jsme posledním státem například Visegrádské čtyřky, který nemá ve svém ústavním pořádku zakotvenou ochranu manželství jako svazku muže a ženy, a našli bychom další příklady, ať už z Pobaltí, nebo například z Itálie či Chorvatska, kde jsou jasně mantinely manželství definovány i v právním systému, v právním řádu, a v tomto smyslu nejdeme svým návrhem na cestu, která by byla neprošlapaná, nebo na něco, co by nebylo standardní v mnoha evropských zemích.
Dámy a pánové, velmi bych si přál, aby ta debata zde na půdě Poslanecké sněmovny byla v tomto smyslu věcná a kultivovaná, abychom dokázali vyslechnout názory obou stran, aby podobným způsobem byla vedena i debata ve veřejném prostoru. Jenom si myslím, že bychom tento čas, v kterém se dnes nacházíme a v těchto dnech a týdnech nacházíme, měli věnovat jiným, podstatnějším tématům v tuto chvíli, než je toto téma, které evidentně takto na poslední chvíli ani Poslanecká sněmovna na konci volebního období není schopna prodiskutovat a také řádně schválit.
Na závěr mi dovolte, abych přednesl jeden procedurální návrh. Po skončení obecné rozpravy prosím o to, aby - jednak, pokud se nepletu, jsou tam návrhy na zamítnutí v prvním čtení už z té obecné rozpravy, která probíhala v roce 2018, respektive 2019, ale pokud tedy nebudou tyto dva sněmovní tisky 201 a 211 zamítnuty v prvním čtení nebo vráceny předkladatelům, ale budou posunuty k projednání ve výborech, tak si dovolím navrhnout prodloužení lhůty na projednání na 80 dnů z jednoho prostého důvodu. Jedná se o novelu občanského zákoníku. Jedná se o novelu Listiny základních práv a svobod. Tu debatu musíme vést i z hlediska práva. Jsou to zásadní normy, ať již občanský zákoník, nebo Listina základních práv a svobod, a jsem přesvědčen o tom, že na půdě ústavně-právního výboru bychom se tomu měli dostatečně věnovat, měli bychom si vyžádat expertní stanoviska i ústavních právníků. Proto si dovolím navrhnout, pokud tedy nedojde k zamítnutí, abychom hlasovali o prodloužení lhůty na 80 dnů.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. Budeme pokračovat. Děkuji poslanci Marku Výbornému za jeho vystoupení jako jednomu z navrhovatelů tisku 211. V diskusi pokračujeme vystoupením faktických poznámek. Nyní Jiří Dolejš, poté Karla Šlechtová a na čekačce je kolegyně Melková. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jiří Dolejš: Ano, děkuji. Nejsem příznivcem velkého zdržování a zejména u tohoto bodu bych byl rád, abychom ho zbytečně nenatahovali. Ale když už tady padl dotaz, proč vůbec byla snaha tento bod dát na dnešní mimořádnou schůzi, tak odpověď je prostá. Ta iniciativa se narodila v roce 2017. Debat na toto téma bylo dost, když jsme začali první čtení. Ani dneska jsem se nedozvěděl nějaké nové argumenty. Pravdou je, že někteří se skutečně pokoušejí o hodnotovou debatu, ale ty pozice jsou prostě dané. A pokud se neposuneme v debatě, ať již bychom rozhodli o zamítnutí, nebo posunutí do druhého čtení, tak to skoro vypadá, jako že tu tečku za tímhle návrhem někdo nechce udělat. Působí to poněkud obstrukčně. Pokud se bude promýšlet nějaká delší lhůta, prosím vás, pamatujte, že je pět měsíců do voleb. Abychom tedy to druhé a třetí čtení, popřípadě nějaký návrat ze Senátu vůbec zvládli, tak mysleme skutečně na to, že skutečně je času málo. Byla by škoda, kdyby zrovna tento bod skončil v kanálu, i když samozřejmě v kanálu skončí i celá řada poslaneckých návrhů.
Opravdu si myslím, že pozice jsou z velké části dané. Myslím si, že menšina je bojovná, většina to pozoruje s jistým údivem, protože i většinová společnost měřeno průzkumy je spíše nakloněná tomu, abychom šli touto cestou spíše těch vyspělejších zemí na západ od nás než těch na východ od nás, ale to si samozřejmě rozhodneme už tím hlasováním. Faktem je, že většina Evropské unie to tak má. Nějakou dobu to funguje, problémy tam nejsou. Děti nemusí skákat z okna, když se dozvědí, že by mohly být adoptovány. To jsou prostě věci, které se zbytečně dramatizují, a při vší toleranci k různosti názorů si myslím, že nejlépe uděláme, když dneska rozhodneme hlasováním. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Karla Šlechtová s faktickou poznámkou. Připraví se Patrik Nacher, také s faktickou poznámkou. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych také reagovala pouze faktickou poznámkou. Možná na úvod sdělím, že mnozí podporovatelé z této Sněmovny nebudou příliš vystupovat, protože jak řekl, můj předřečník, ty pozice jsou dané. Já bych ráda jenom zopakovala časování, aby zde nedocházelo ke zbytečným argumentačním faulům - odkdy tady ten zákon je, že se jedná o mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, že jednáme v polovičním počtu. No, covid my jsme si nevymysleli, také chceme být zdraví, takže jenom časově. 12. 6. 2018, což jsou tři roky, byla předložena novela občanského zákoníku této Sněmovně, následně šla na vládu, aby k tomu vláda zaujala stanovisko. Já hned na úvod říkám, že souhlasné stanovisko dala první Babišova vláda. Bylo to 22. června 2018. 14. 11. 2018, což je před dvěma a půl lety, bylo první čtení, velice krátké, opět se nedokončilo. Následně si pamatujete, že 26. 3. 2019 pokračovalo první čtení. V dubnu nebo v březnu tohoto roku opět pokračovalo první čtení. Myslím, že tu není jiný zákon, kde neustále opakujeme první čtení a v podstatě všichni, co zde vystupují, opakují svá stanoviska.
My bychom velmi rádi, aby se dnes hlasovalo. Čili pozice známe, zkraťte svá vyjádření a pojďme prosím hlasovat co nejdříve. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka Patrika Nachera a poté faktická poznámka pana Marka Výborného. Máte slovo k faktické poznámce. ***
