(13.30 hodin)
(pokračuje Výborný)
Já bych vás chtěl požádat, i vás, pane zpravodaji, jestli by bylo možné o tom návrhu hlasovat v tom správném znění, kde - já tedy si dovolím nejprve načíst správné znění toho pozměňovacího návrhu a poté ho vysvětlím - ta legislativně technická úprava spočívá v tom, že v bodě 1 se upraví písmena c, d na písmena a, b. Já to přečtu celé:
Za prvé. V § 170 odst. 1 písm. a) se za slovo stavby vkládají slova "podle § 10 odst. 1 písm. a) a písm. b)". To je tedy ta úprava. Ještě jednou: místo písmen c, d má být správně písmena a, b toho dotčeného paragrafu 170. O co běží: skutečně pokud se podíváte na odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu, které zaznělo i ve druhém čtení a je i součástí písemného znění pozměňovacího návrhu, tak skutečně to odůvodnění hovoří o písmenech a, b, ale omylem chybou tam došlo k záměně.
Ten pozměňovací návrh, kolegyně, kolegové, se týká vyvlastnění, které je obsaženo v předloze, kterou projednáváme, ve znění pozměňovacího návrhu toho kvazi vládního, tedy pozměňovacího návrhu pana poslance Kolovratníka, kde z našeho pohledu, z pohledu předkladatelů toho pozměňovacího návrhu, je režim možného vyvlastnění velmi široký. Musíme si uvědomit, že vyvlastnění je skutečně zásadním zásahem do ústavně chráněného práva na vlastnictví, a jako takové by mělo být vyhrazeno pro případy realizace významných veřejných zájmů, které bez takového zásahu nelze uskutečnit.
Podle našeho mínění takovým veřejným zájmem může být pouze to, co je v § 10 návrhu stavebního zákona uvedeno pod písmeny a) a b), ale nikoliv pod písmeny c) a d). Jinak řečeno, současné znění navrhuje možnost vyvlastnění pod písmeny všemi, tedy a), b), c), d), a my chceme tu možnost, právo na vyvlastnění, omezit na písmena a) a d), tedy na stavby dopravní infrastruktury, které jsou zejména stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, leteckých staveb a s nimi související stavby a zařízení, a za b), technická infrastruktura, kterou jsou zejména systémy a sítě technické infrastruktury a s nimi související stavby a zařízení pro zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, energetiku, produktovody a elektronické komunikace a dále stavby a zařízení ke snižování nebezpečí v území a pro zlepšování stavu povrchových a podzemních vod nebo k nakládání s odpady.
Pro nás říkáme, pro předkladatele Martina Kupku, Ivana Bartoše, Věru Kovářovou, Dominika Feriho a mne: tečka. Nepovažujeme za rozumné a moudré, aby možnost vyvlastnění byla i u staveb, které se dotýkají veřejného prostranství anebo případně u občanské vybavenosti, tedy tak, jak je definována v § 10 odstavec 1 písmeno c), občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící k zajištění základních potřeb obyvatel, zejména pro vzdělávání, výchovu a sport, sociální a zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva. Ne že by ty stavby v našich obcích, městech nebyly důležité. Samozřejmě všichni víme, že je potřeba zajistit základní občanskou vybavenost, postavit mateřskou školku, dětské hřiště, upravit veřejné prostranství, nicméně, dámy a pánové, je potřeba na ty misky vah, na ty pomyslné misky vah dát ochranu základního ústavně chráněného zájmu čili práva na vlastnictví na straně jedné a na straně druhé skutečně váhu toho veřejného zájmu. Z našeho pohledu, pokud se jedná o stavby dopravní infrastruktury, tak je to naprosto jasné. Tam velmi často ani nelze - a já jsem zaznamenal od pana zpravodaje debatu okolo vysokorychlostních tratí - tak samozřejmě tam těžko lze to přeprojektovat, posunout a podobně, tak tam lze tento krajní prostředek řekněme tolerovat. Stejně tak u staveb technické infrastruktury, protože velmi často jsou ta vedení nebo dráhy podobných staveb prostě determinovány, těžko se nějakým způsobem mění a bez zásahu do vlastnických práv prostě někde ta realizace možná není.
Na druhou stranu v případě dalších staveb jako jsou úpravy veřejného prostranství, jako jsou různé stavby občanské vybavenosti, tak z našeho pohledu je možné, aby si obec nebo město dokázaly najít cesty legální, v souladu se zákonem, k těm pozemkům tak, aby ty stavby mohly skutečně být, ať už formou koupě, směny a podobně - prostě nechceme, aby se ten nástroj, který považujeme za mimořádný, to znamená vyvlastňování tímto způsobem, dle našeho názoru nadbytečně, nadbytečně rozšiřoval.
To je tedy předmětem toho pozměňovacího návrhu. Prosím tedy ještě jednou, aby ta záměna, která tam došla chybou, tedy písmena c, d, byla napravena písmeny a a b tak, aby to skutečně odpovídalo tomu, co je popsáno i v odůvodnění, a tudíž prosím, i z našeho pohledu je možné toto považovat za legislativně technickou změnu, kterou v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny tímto načítám.
Abych ten pozměňovací návrh odůvodnil celý a nemusel se už vracet k němu při svém vystoupení při dalším projednávání tohoto sněmovního tisku, tak připomenu ještě bod 2, který upravuje v § 170, který se týká účelu vyvlastnění, odst. 3, a tím účelem je vytvoření podmínek pro realizaci staveb v režimu vyvlastnění. To, co je v návrhu, zní takto, cituji: "Odejmutí nebo omezení práva podle odst. 1 se vztahuje také na plochy nezbytné k zajištění výstavby nebo k uskutečnění veřejně prospěšného opatření a vytvoření ochranného pásma, jde-li o ochranné pásmo podle zákona." Opět za tímto účelem to ustanovení považujeme za nepřiměřeně široké, které vlastně fakticky umožňuje odejmutí vlastnického práva, které pro realizaci opatření svou povahou dočasných není nezbytné. Současně to ustanovení pracuje i s pojmem - a to je možná otázka na tvůrce, teď nevím, jestli to je ještě obsahem té původní předlohy, nebo jestli to přinesl pan poslanec Kolovratník, potažmo tedy to, co připravovalo Ministerstvo pro místní rozvoj - a to je ten pojem ochranné pásmo podle zákona, protože to je pojem, který legislativa nezná, není běžně používaný a bohužel to může být opět jedna z cest, jak tento zákonem nedefinovaný pojem vykládat různě široce.
Mimochodem, vzpomeňte si na to, co říkal pan ministr Zaorálek, ano, i on poukazoval na to, že nejenom na tomto místě v § 170, ale i jinde se objevují zcela nové pojmy, které potom mohou implementační praxi, interpretaci pojmů učinit velmi komplikovanou, respektive spíše tedy takovou, že si pod tím každý může představit, co chce, a to může způsobit velký problém při realizaci opatření stavebních, která budou podle nového režimu stavebního řízení, podle těchto dvou tisků, pokud budou schváleny.
Tolik tedy k pozměňovacímu návrhu, který jsem chtěl tímto požádat o jeho úpravu, než bude hlasováno o něm jako o celku ve třetím čtení. Děkuji panu zpravodaji a širší vystoupení, jak jsem říkal, si nechám pro pokračování projednávání těchto dvou tisků.
Jenom bych chtěl připomenout, když jsem si pročítal stenozáznam ze středečního projednávání, můj ctěný kolega Martin Kupka tady uváděl stanoviska řady významných institucí, ať už to je Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv a další - Asociace krajů mimochodem také - s řadou kritických připomínek jednak k tomu způsobu projednávání stavebního zákona, jednak také k tomu, jakým způsobem vypadá finální podoba i po stanoviscích gesčního hospodářského výboru i se stanovisky Ministerstva pro místní rozvoj. ***
