(13.10 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Takže já vím, že stavební zákon je super těžká norma, ale obávám se, že tentokrát se nám nepodařilo ji zvládnout a že to, co máme před sebou, nemá šanci přispět k oživení stavebnictví a vyřešit problémy, kvůli kterým jsme se do této novely pustili. Těch rizik vidím příliš mnoho. Je to opravdu cesta do temnoty a do té temnoty se bojím jít - ne proto, že jsem zbabělec, ale protože si myslím, že je to nezodpovědné. (Ozývá se potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, pane ministře. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat ve sloučené rozpravě. V tuto chvíli zde nemám žádné přihlášky s přednostním právem, takže řádně přihlášená písemně je paní poslankyně Balcarová. Upozorním, že ve 13.45 je potom pevně zařazen jiný bod. Prosím.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, dovolte mi, abych tady promluvila o svém pozměňovacím návrhu, a to z toho důvodu, že jsem zachytila, že jsou šířeny informace o právě tomto pozměňovacím návrhu, který se týká účasti veřejnosti, a to informace, které jsou velmi zkreslené a ten pozměňovací návrh staví do dost nelichotivého světla. V Poslanecké sněmovně koluje nepravdivá informace týkající se mého pozměňovacího návrhu k vládnímu návrhu zákona, sněmovní tisk 1009, a pozměňovací návrh se týká obnovení účasti veřejnosti, sněmovní dokument 7609.
Tímto pozměňovacím návrhem se snažím o jedinou změnu, a tou je vyškrtnutí pravidla, že spolky mají právo účastnit se všech řízení týkajících se ochrany životního prostředí. Jinými slovy, navrhuji pouze to, aby se účast veřejnosti vrátila do stavu, jaký byl před rokem 2017. Nicméně jsem zachytila, že v Poslanecké sněmovně je můj návrh mylně vykládán tak, že Piráti chtějí zavést účast ekologických spolků do všech správních řízení, tedy i do těch, jejichž činnost s ochranou životního prostředí vůbec nesouvisí. Tak tomu opravdu není. Ráda bych tento omyl vyvrátila. Proto jsem požádala o stanoviska doktora Petra Svobodu a profesora Milana Damohorského, oba pracují na Právnické fakultě Karlovy univerzity, na katedře práva životního prostředí. Ráda bych vám tedy přečetla jejich stanoviska k mému pozměňovacímu návrhu.
Nejprve slovo pana doktora Petra Svobody: "Pokud bude stavební úřad v řízení o povolení stavby současně posuzovat otázky ochrany přírody a krajiny v rámci takzvané integrované agendy, pak řízení o povolení stavby bude zčásti i řízením podle zákona o ochraně přírody a krajiny, a tudíž v něm budou spolky účastníky. Pokud ale stavební úřad v řízení o povolení stavby nebude posuzovat otázky ochrany přírody a krajiny v rámci takzvané integrované agendy, a to třeba i proto, že tyto otázky bude ohledně záměru ve zvláště chráněných územích posuzovat agentura životního prostředí nebo správa národního parku, pak řízení o povolení stavby nebude možné považovat za řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny, a tudíž v něm spolky nebudou účastníky. Budou v tomto případě jen účastníky případného řízení vedeného agenturou nebo správou národního parku podle zákona o ochraně přírody a krajiny, například řízení o povolení území nebo druhové výjimky. Z toho důvodu je návrh Dany Balcarové jednoznačně přínosný. Pokryje totiž účastenství spolků v řízeních, která povede stavební úřad podle stavebního zákona a budou se dotýkat zájmů ochrany přírody a krajiny, ale stavební úřad v nich nebude vykonávat takzvanou integrovanou agendu." Takže to je stanovisko pana doktora Svobody.
A dovolte mi ještě krátce stanovisko pana profesora Damohorského. Ten píše: "Plně souhlasím s uvedeným názorem doktora Petra Svobody. Žádáme upravené původní znění § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny. Je to dnes zúžení nabytého okruhu občanských práv, který dosud Ústavní soud, právě až na tento případ, zásadně držel."
Takže tady jsem vás teď seznámila s názory dvou odborníků na právo životního prostředí z Právnické fakulty. A chtěla bych opravdu apelovat na vás, abyste účast veřejnosti, ten pozměňovací návrh, podpořili, protože opravdu tak již to bylo před rokem 2017 a současná právní úprava oslabila účast veřejnosti, ale ta, která je teď navržená v novele, ta ještě více právo občanů chránit svoje území, ve kterém žijí, a rozhodovat nebo podílet se na rozhodování o umístění stavby, která se jich bude přímo dotýkat, a může to být třeba nějaká výrobní hala nebo to může být třeba nějaká velmi rušná komunikace, tak my bychom neměli těm občanům brát právo se k tomuto vyjadřovat. V tom řízení můžou klást různé námitky nebo připomínky, které si třeba stavební úřad, nebo dokonce ani stavitel nemusí uvědomovat, takže jejich účast je žádoucí nejenom z hlediska toho, že dojde k vyšší ochraně kvality jejich života, ale i to může prospět té vlastní stavbě. Takže k tomu jsem se chtěla vyjádřit jako k prvnímu.
Za druhé bych se chtěla vyjádřit k pozměňovacím návrhům, které podávám také, a je to hlavně otázka plánovacích smluv. Tak jak je to navrženo teď, ve vládní novele, tak ty plánovací smlouvy podle mě jsou žádoucí ve svém principu, to znamená, že stavitel by se měl podílet náklady na vybavení infrastruktury, která je občansky žádoucí, a v té vládní novele vidím bohužel dva nedostatky. Jeden z nich je nedomyšlený v tom směru, že pro uzavření plánovací smlouvy, a tedy pro dosažení konsenzu stavebníka a obce, popřípadě vlastníka veřejné infrastruktury, stanoví absolutní lhůtu čtyři roky s tím, že pokud v této lhůtě nebude plánovací smlouva uzavřena, pak již nebude dále rozhodování v území o dané ploše podmíněno plánovací smlouvou. A to má dvě slabiny. Jednak to umožňuje, aby obec či vlastník veřejné infrastruktury prakticky libovolně otáleli s uzavřením plánovací smlouvy - důvodová zpráva k vládnímu návrhu v této souvislosti dokonce hovoří o nepřímé stavební uzávěře, což ale nemůže být smyslem tohoto typu plánovacích smluv, a jednak to umožňuje, aby stavebník čtyři roky přečkal a poté mohl ve vymezené ploše postavit předvídanou stavbu, a to bez jakékoli nezbytné souvislosti veřejné infrastruktury - a to určitě nechceme. Obojí tak popírá smysl tohoto typu plánovací smlouvy. Je-li totiž smyslem tohoto institutu, aby nová soukromá výstavba byla povolena jen tehdy, pokud se stavebník v plánovací smlouvě zaváže ke spoluúčasti na nezbytné související veřejné stavbě, pak tedy původní vládní návrh stojí jen na půl cesty.
Další problém těchto plánovacích smluv vidím v obsahu. Můj pozměňovací návrh odmítá podtyp plánovacích smluv o územněplánovací dokumentaci, jímž se obec či kraj mohou zavázat zpravidla za institucionalizovaný úplatek od stavebníka k vydání či změně své vlastní územněplánovací dokumentace, nebo naopak k tomu, že po sjednanou dobu svoji územněplánovací dokumentaci nezmění. Tento typ plánovaných smluv omezuje pravomoc a působnost zastupitelstev obcí a krajů při rozhodování o pořízení, zadání, pokynech, a především schválení návrhu územněplánovací dokumentace. Zmíněný typ plánovacích smluv se snaží tento veřejnoprávní proces obejít a předem zavázat obec, že bude souhlasit s danou stavbou. A to si myslím, že je vlastně v rozporu s nějakou transparencí a s tím, že obec může potom později ovlivnit, jak bude daná stavba vypadat. Takže to je jeden pozměňovací návrh, který podávám. ***
