(9.10 hodin)
(pokračuje Maláčová)
V případě krize se kurzarbeit může poprvé spustit maximálně na šest měsíců, to není na šest měsíců, ale maximálně na šest měsíců, a pak jej může ještě opakovaně prodloužit, a to vždy maximálně o tři měsíce. Celkově může kurzarbeit běžet maximálně rok. To je skutečně velmi důležité, maximálně jeden rok. Když bude zaměstnavatel zasažen krizí podle parametrů stanovených ve vládním nařízení a v práci bude přidělovat práci jenom v rozsahu 20 až 80 %, opět to bude stanoveno ve vládním nařízení. Ten rozsah se bude počítat souhrnně, nikoli za jednotlivé zaměstnance. Pokud se případně zaměstnavatel dělí na části, třeba na provozovny, bude se míra nepřidělování práce počítat vždy jen u té konkrétní části. Zaměstnanec bude za dobu na překážkách dostávat minimálně 80procentní náhradu mzdy. V řadě případů tak půjde o vyšší náhradu mzdy, než jakou dnes ukládá zákoník práce. Dnes je to podle druhu překážky v práci 60 až 100 %. V krizi tak nejenom ochráníme pracovní místa, ale také nedojde u zaměstnanců k zásadnímu propadu příjmů, a to je důležité pro ochranu spotřeby v ekonomice. Tu vnímám opravdu jako jeden ze zásadních a klíčových přínosů tohoto společného návrhu.
Co se týká spolupráce firem a úřadů práce, zaměstnavatel zašle nejpozději do 20. dne následujícího měsíce přehled nákladů a poté, co úřad práce obdrží přehled, má osm dní na zaslání příspěvku. Skutečně je to důležité - pokud bude chtít zaměstnavatel peníze včas, může to poslat 2. a nejpozději 10. bude mít peníze od úřadu práce na účtě. Pokud tak pošle zaměstnavatel náklady třeba - a to už jsem právě zmiňovala - hned první týden v následujícím měsíci, dostane peníze velmi brzy. Pokud zašle náklady nebo přehled nákladů 20. v měsíci, bude to mít o osm dní později. Jenom připomínám, že u Antiviru se nám daří zaslat příspěvky v průměru šest dní po obdržení přehledu. V určitých krajích je to mnohem kratší doba, v Praze je to zhruba těch šest dní. A zaměstnavatel je bude moci rovnou využít na výplaty zaměstnanců i na platbu odvodů.
Tato úprava v oblasti cash-flow je opět pro mě naprosto klíčová, protože si myslím, že zaměstnavatelé by neměli v rámci kurzarbeitu mzdy předfinancovávat. To znamená, že pokud dáváme zaměstnancům 80 % náhradu mzdy, což je velmi velkorysé, tak pro zaměstnavatele je důležitá ta druhá část, a to aby nemuseli výplaty předfinancovávat. Zaměstnavatel dostane od státu 80 % nákladů, tedy náhrady mzdy a odvodů, a to maximálně do výše 1,5násobku průměrné mzdy.
Zaměstnavatelé, kteří budou do kurzarbeitu zařazeni, nebudou smět po zákonem stanovenou dobu vyplácet dividendy. To si myslím, že je také inovace, novum v české legislativě, a je to správné. Ten, kdo si myslí, že by kvůli hospodářské krizi musel propouštět, nemá vyplácet dividendy.
Po dohodě úřadu práce a zaměstnavatele se budou moci zaměstnanci zapojit do aktivit dalšího vzdělávání či rekvalifikací, opět klíčová věc, tak abychom se v těch klasických hospodářských krizích připravovali na změny, které souvisí s automatizací a robotizací, to znamená změny způsobené tím takzvaným průmyslem 4.0. Opravdu ten čas, kdy zaměstnanci jsou na překážkách, využít na další vzdělávání a rekvalifikaci.
Zaměstnance podpořené z kurzarbeitu také nebude možné ihned po skončení podpory vyhodit, budou chráněni polovinu doby, po kterou na ně byl pobírán příspěvek na kurzarbeit tak, aby si zaměstnance nenechával někdo jenom kvůli příspěvkům a potom jim po skončení krize ihned dal výpověď. V krizi totiž musíme pracovní místa chránit. Náklady na propouštění jsou obrovské jak pro stát, který pak má obrovské výdaje například s dávkami, tak pro zaměstnance, který musí na úřad práce a hledá si práci novou, tak pro zaměstnavatele, který investoval do zaučení, zaškolení a udržení zaměstnance. To znamená, je to opravdu výhodné pro všechny tři strany. A to si myslím, že je důležité i vzhledem k pozměňovacím návrhům, které byly předloženy. Cílem kurzarbeitu je udržení zaměstnanosti, nikoli vyhazovat lidi z práce, tak jak navrhuje paní poslankyně Pekarová Adamová. O tom kurzarbeit skutečně není.
Co se týká pozměňovacích návrhů zaměřených na zlepšení fungování úřadů práce a české správy, ty bych ráda podpořila. První je pozměňovací návrh pana poslance Nováka, který omezuje zbytečnou administrativu u přiznání podpory v nezaměstnanosti. Tato změna pomůže jak uchazečům o zaměstnání, tak úřadům práce, aby se mohly místo papírování soustředit na pomoc klientům.
Druhý pozměňovací návrh, který předložila paní poslankyně Aulická Jírovcová, opět omezuje zbytečné papírování, dostává nás do 21. století, posiluje digitalizaci, a to rozšířením digitální komunikace mezi úřady práce a Českou správou sociálního zabezpečení přes takzvanou B2B komunikaci.
Závěrem, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, společný pozměňovací návrh je výsledkem intenzivních jednání, a to jak na politické úrovni, tak na úrovni sociálního dialogu, a já vás tímto prosím o podporu tohoto zákona. Velmi děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Otevírám rozpravu a do té jako první je přihlášena paní poslankyně Pastuchová. Tak prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Jenom velmi krátce, protože vlastně celý zákon zde představila paní ministryně. Já bych chtěla v prvé řadě říct, že jsem moc ráda, že jsme se dnes dostali, myslím si po společné shodě, k tomu, že budeme hlasovat ve třetím čtení. Tento zákon - myslím si, že jsme našli shodu, která zpočátku, jak všichni víte, nebyla, ale myslím, že jsme opravdu na tom odpracovali všichni velký kus práce, každý jsme dokázali v něčem ustoupit a nakonec jsme se společně dohodli. Proběhlo asi pět konstruktivních jednání společně s tripartitou, jak řekla paní ministryně, a tím vznikl komplexní pozměňovací návrh pod písmenem C, který předkládám společně s kolegy Sklenákem a paní poslankyní Aulickou Jírovcovou.
Ještě jednou chci všem poděkovat za tuto práci a za sebe bych chtěla zdůraznit, že mám radost zejména ze dvou věcí, které se ve společném návrhu podařilo zachovat, a to je to, že zaměstnanci budou svoje peníze dostávat od zaměstnavatele, nikoli od úřadu práce, a že tyto peníze budou dostávat ve stejný den jako výplatu, v řádném výplatním termínu, takže nebude nijak ohrožena jejich platební schopnost a budou moci dál platit svoje hypotéky a další věci tak, jak byli zvyklí.
Za hnutí ANO podpoříme komplexní pozměňovací návrh, tak to je logické, a další dva pozměňovací návrhy, které zde zmínila i paní ministryně, a to je pozměňovací návrh pana kolegy Nováka a paní poslankyně Hany Aulické Jírovcové. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, a ještě než udělím slovo paní poslankyni Šafránkové, která nám sdělí stanovisko klubu SPD, faktická poznámka, pan poslanec Munzar. Tak to byl jenom nějaký omyl na hlasovacím zařízení, takže ruším. Takže paní poslankyně Šafránková, stanovisko klubu.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás krátce seznámila se stanoviskem našeho poslaneckého klubu SPD k zákonu o zaměstnanosti, typicky hezky česky řečeno takzvanému kurzarbeitu. Celého několikaměsíčního jednání o tomto návrhu jsme se účastnili a usilovali o to, aby v něm byly zohledněny naše požadavky, které směřovaly hlavně k tomu, aby v modelu nastavení podpory v době částečné zaměstnanosti či částečné nezaměstnanosti nebyli znevýhodňováni nízkopříjmoví zaměstnanci, malí zaměstnavatelé a živnostníci. Naprosto zásadním požadavkem pro nás bylo to, aby nárok na tuto podporu měli i zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou. Jde o požadavek, který do celého jednání vneslo právě SPD a na kterém jsme vždy důsledně trvali. Takže vítáme, že poslední návrh tento požadavek obsahuje, a také ho podpoříme i v konečném hlasování. Díky tomu pomůžeme zaměstnancům na částečné pracovní úvazky, mladým zaměstnancům, zaměstnancům v předdůchodovém věku, zdravotně postiženým zaměstnancům, rodičům samoživitelům a rodičům s malými dětmi, což jsou skupiny, vůči nimž je institut pracovního poměru na dobu určitou využíván nejčastěji. ***
