(16.10 hodin)
(pokračuje Rakušan)
Ve chvíli, kdy Ruská federace doslova a do písmene paralyzuje svojí protireakcí fungování české ambasády v Moskvě, kdy tam zůstal pan velvyslanec, jeho asistentka, možná konzulární oddělení, které potřebují sami Rusové pro vydávání víz, tak v té situaci my prostě a jednoduše musíme reagovat stejně. My musíme přejít k tak silným krokům, aby počet českých diplomatů v Moskvě odpovídal počtu ruských diplomatů v Praze. Jiná cesta není, pokud chceme ukázat, že jsme sebevědomým státem, že jsme státem, který má sebevědomí i v těžkých chvílích a který se nebojí v kritických a krizových chvílích i silných řešení, protože ze znalosti historie víme, že Rusko na nic jiného než na silné odpovědi neslyší.
Nemůžeme se stát jako Česká republika vstupní branou pro ruské agenty do zemí Evropy. Tak tomu dlouho bylo, dlouho jsme tu situaci pouze korigovali, dlouho jsme se s tím stavem spokojili a možná naše reakce doposud nebyly příliš pádné. V této chvíli máme příležitost nastavit vztahy s Ruskou federací, a to i vztahy na diplomatické úrovni, tak jak mají být, to znamená na stejné úrovni, to znamená recipročně, to znamená se stejným počtem diplomatického zastoupení v Moskvě i v Praze.
Naši spojenci si určitě zaslouží velké poděkování. Jejich reakce byla příjemná, milá, bylo dobré a hezké číst, že někam patříme a že naši spojenci jsou ochotni vyjádřit v první chvíli, kdy se o té krizové situaci veřejnost dozvěděla, s Českou republikou solidaritu. V jaké kontrapozici to je s mlčením z Pražského hradu! V jaké kontrapozici je to s tím, že hlava našeho státu se v tak těžké chvíli nevyjádří! Ne že neosloví nás, politiky, politickou reprezentaci, ale že hlava státu v této chvíli nesměřuje žádné poselství k občanům, kteří prezidenta do jeho úřadu zvolili. To je věc, která je nepochopitelná, nevídaná a stejně bezprecedentní jako samotný útok ve Vrběticích.
Zároveň si ale myslím, že vyjádření primární solidarity je hezké, ale naše vláda by měla všemi diplomatickými prostředky usilovat o to, aby to u toho neskončilo. Česká republika na kauzu Skripal reagovala rovněž diplomatickými kroky, rovněž vyhoštěním diplomatů z Prahy, a naše reakce byla doslova spojenecká a solidární. Proto my v našem usnesení vyzýváme vládu, aby koordinovala akci států Evropské unie a Severoatlantické aliance tak, aby reakce nebyla pouze česká, ale byla skutečně mezinárodní, aby se tím jasně podtrhlo a prokázalo, kam Česká republika patří, že je členskou zemí Severoatlantické aliance, že je členskou zemí Evropské unie.
Za další je potřeba si uvědomit i lokální rozměr celé kauzy. Možná jste zaregistrovali, že pan starosta Hověžák a lokální starostové už včera přišli s něčím, co definovali jako vrbětická výzva, kde jasně poukazují na to, že doposud nedošlo k odškodnění všech typů škod, které byly způsobeny výbuchem ve Vrběticích. Argument byl do této doby jednoduchý, byl to argument právní povahy, že do této chvíle není znám viník té tragédie. Pokud jsme se posunuli dále, pokud viníka dokážeme označit a identifikovat, tak je namístě, aby naše vláda byla velmi důsledná a pomohla fyzickým i právnickým osobám v tomto regionu, aby se jim konečně dostalo odškodnění za majetkovou i nemajetkovou újmu, kterou zde zaznamenali.
Mimochodem, podle informace, která není tajná, pana ministra Metnara, už v této chvíli výdaje do sanace celého prostoru stály Českou republiku více jak 250 milionů korun, nemluvě o všech dalších výdajích, které musely obce a města v tomto regionu poskytnout z vlastních prostředků. Byl bych velmi rád, kdyby vláda byla schopna vidět i tento aspekt celé kauzy a velmi rychle vstoupila do jednání se Zlínským krajem i s obcemi v teritoriu Vrbětic a podařilo se formulovat jasné stanovisko k zodpovědnosti Ruské federace a připravenosti nebo tlaku na Ruskou federaci nést důsledky veškerých majetkových škod zde způsobených.
Dovolte mi, prosím, nakonec přečíst návrh usnesení, ke kterému se samozřejmě přihlásím ještě v podrobné rozpravě, které starostové formulovali spolu s Piráty: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby požádala o solidaritu a koordinovanou akci státy Evropské unie a Severoatlantické aliance, aby požádala o svolání summitu Evropské unie, aby snížila počet ruských diplomatů na úroveň diplomatů České republiky v Rusku. Zároveň Poslanecká sněmovna konstatuje, že poskytnuté odškodnění pozůstalým, vlastníkům dotčených obcí a jejich občanům, ať náhrada škody skutečné, ušlého zisku či zadostiučinění za výbuchy, bylo dosud zcela nedostačující zejména z důvodu nezjištěného viníka. Žádá vládu České republiky, aby poskytla součinnost při vymožení adekvátního odškodnění vůči zodpovědným osobám a případně zodpovědnému státu. Vyzývá vládu České republiky, aby zabezpečila plnohodnotný pyrotechnický průzkum a zabezpečení zasaženého území. Vyzývá vládu České republiky, aby vzhledem k úmrtí dvou občanů České republiky postupovala Česká republika podle článku 33 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, to je po vyšetření věci oznámila Evropskému soudu pro lidská práva skutečnosti o případném porušení úmluvy vysokou smluvní stranou, Ruskou federací. Požaduje po vládě České republiky písemné vysvětlení, jak je možné, že ve skladech v těsné blízkosti několika obcí byla skladována nebezpečná munice, která ohrozila životy občanů přilehlých obcí."
Já vám dopředu děkuji za podporu tohoto usnesení při našem hlasování a zároveň bych nás všechny požádal, abychom se nebáli, abychom ukázali, že jsme i jako Poslanecká sněmovna sebevědomým tělesem a že jsme schopni ve chvíli, kdy se prokáže bezprecedentní útok na Českou republiku, jasně vyslovit a deklarovat naši politickou vůli, náš politický názor, a že nejsme žádným bojácným státem uprostřed Evropy, ale plnohodnotnou členskou zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie s vlastní silnou zahraniční i obrannou politikou. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, pane předsedo. To byly přihlášky písemné s přednostním právem. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Filip, poté další v pořadí, jako první pan poslanec Jurečka.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, paní a pánové, já se pokusím být stručný. Svým způsobem navážu na svého předřečníka, protože pro mě je tato věc, jak jsem už uvedl, když se mě na to poprvé tázali, spíše více k otázkám než k tomu, abych uměl odpovědět.
První otázka je, proč za šest a půl roku orgány činné v trestním řízení nedospěly k výsledku a proč některé odpovědné osoby, které pracovaly v tomto muničním skladu, byly zproštěny obžaloby, a jak je možné, že dodnes tedy nevíme příčinu těch výbuchů? To je opravdu na pováženou.
A co je pro mě ještě důležité, a to si myslím, že se týká právě toho, co v sobotu pan předseda vlády a pan místopředseda vlády vyhlásili. Jejich vyhlášení bylo, že mají zjištěné skutečnosti, které dostatečně odůvodňují závěr, že byl spáchán trestný čin. No, my tady - nebo moji předřečníci - mluvili o tom, že jsou tady důkazy, ale žádný důkaz nebyl předložen. Žádný důkaz nebyl předložen, protože pro mě jako pro právníka je zásadní rozdíl mezi důvodným podezřením - a to předseda vlády uvedl - a důkazy. Důkazy hodnotí soud a žádný soud zatím o žádném důkazu, který by vedl k potrestání viníků, neřekl. Takže to je pro mě to nejpodstatnější. ***
