(10.40 hodin)
(pokračuje Čižinský)

Tak měly fungovat exekuce za jízdné v pražském dopravním podniku před změnou na pražském magistrátě, 50 000 exekucí ročně. Za pět let to advokátům napojeným podle poznámek pan Faltýnka na politické strany mělo přinést 300 milionů korun. A odkud? Z kapes těch nejchudších. Kdo jiný než člověk v nouzi nechá totiž dojít pokutu za jízdu načerno až do exekuce? Jde o neuvěřitelný cynismus financovat, jak píše pan Faltýnek, politické strany z peněz těch nejchudších a přes exekuce. Jsem zvědavý, jestli dnes poslanci hnutí ANO udělají kroky k tomu, aby se tento obchod s lidskou chudobou omezil. Je to do nebe volající nemravnost, když si tu poslední tisícovku, která člověka třeba drží nad hladinou, chce přivlastnit tímto způsobem advokát navázaný podle pana Faltýnka na politickou stranu nebo někdo, kdo určitě nouzí netrpí.

V Praze a jejím dopravním podniku jsme s těmito praktikami skoncovali. Je to důležité, protože v pražském dopravním podniku je obří potenciál na vznik exekuce, jen u nepozorných lidí možná největší v naší zemi. Dokonce bude na stole už toto pondělí v radě města zohlednění stavu hmotné nouze v jízdném právě proto, aby těch exekucí vznikalo skutečně co nejméně. Je ale opravdu nutné v těchto cynických praktikách pokračovat na celostátní úrovni?

Za odporem proti principu teritoriality tuším obchodní vztahy na stávající velké hráče exekutorského byznysu. Proč na jedné straně se zde ze státního dluhu rozdávají drobné částky - tisícovka tudy, pětistovka živnostníkovi - a zároveň systém exekucí obírá ty nejpotřebnější z nich o poslední peníze a dává je, jak pan Faltýnek píše, vlivným této země? Chudým brát a bohatým dávat, to je bohužel politika, která se skrývá za současnými exekucemi. Zkusme chvíli nehledět na čísla, hlavně na čísla na kontech, a podívejme se do tváří lidí v tramvaji a metru. Ti se totiž skrývají za těmi čísly. Jsou to konkrétní lidé a tito konkrétní lidé jsou v těch exekucích a jejich bída je tou odvrácenou stranou zisků a podílů z exekuční mašinerie.

Stejně tak ze zisků lidí v exekučním byznyse nebudou placeny všechny společenské náklady, které tento byznys přináší, sociální náklady, zdravotní, bezpečnostní a jiné. Jestliže zásadním způsobem neomezíme rozkvět exekučního byznysu alespoň stanovením teritoriality, zaplatíme to stejně my všichni časem z našich daní, tedy ti, co v České republice daně platí. A to není případ těch, které v poznámkách pana Faltýnka jsou označené, kde je jeden vlastník - já.

Dámy a pánové, schválení teritoriality omezí či zamezí možnosti psaní do deníčků jmen exekutorů, advokátů a k nim politických zkratek a dá naději na zlepšení důvěry lidí v náš stát a v naši zemi. Poznámky pana Faltýnka by dnes mohly mít jeden pozitivní vliv: že by Poslanecká sněmovna teritorialitu schválila a dala by tím najevo, že takové poznámky do budoucna zcela přestanou dávat smysl. Pojďme to udělat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Čižinskému. Kolega Blažek vzdal svou faktickou poznámku. V tom případě paní poslankyně Helena Válková. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, kdo čeká podobný politický projev, který podle mého názoru patří spíš do předvolební kampaně, bude zklamán. Nebudu hovořit o žádných poznámkách žádného politika. Budu se soustředit na problém, který mě - a teď tedy řeknu, že mám jednodušší pozici v něčem a v něčem složitější - zaměstnává po řadu měsíců z pozice, kterou zastávám.

Mám na starosti jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva právě ty nejohroženější. Čili v tomto ohledu si myslím, že je velice jednoduché pochopení některých mých postojů a stanovisek, protože jsem konfrontována těmi, kteří se na mě v nesčetných dopisech obracejí s žádostí o pomoc a poukazují na to, že jsou vystaveni vícečetným exekucím, že bohužel mají ne jednoho exekutora, ale třeba pět nebo deset exekutorů, že se ztrácejí ve svých povinnostech a že by se rádi alespoň částečně - protože někteří z nich píšou: alespoň částečně, četla jsem teď takový dopis nedávno - vynořili z té šedé zóny, která pro ně není komfortní. Říkají, že se do ní dostali svým vlastním zaviněním, ale že snad už mají po těch letech právo žít normální život.

Nicméně my, jak dobře víme, tak v současné době exekutor může tu exekuci zastavit jenom pro nezákonnost. Nyní tedy ta novela zavádí možnost zastavovat ji pro nevymahatelnost a to, o čem bychom se měli zejména bavit, je, jak vrátit důvěru veřejnosti, nejenom tedy dlužníků, ale obecně důvěru veřejnosti ve vymahatelnost práva. A to je to, o čem hovořil i pan poslanec Nacher a řada mých předřečníků.

Ta debata je totiž velmi polarizovaná, a zatímco dlužníci oprávněně poukazují na to, že je porušováno jedno z jejich základních lidských práv - právo na to, mít naději, když jsem udělal chybu, žít, když tu chybu se mi umožní napravit, zase normálním životem - tak věřitelé pochopitelně mají zájem na tom, aby ty peníze, které v dobré víře půjčili, kde využili všechny legální možnosti předžalobních výzev, soudů, zaplatili náklady, čekají na dobrovolné plnění, tak aby v určitém momentu se k těm penězům efektivně, rychle a legální cestou, nikoliv cestou nějakých vymahačů, to znamená prostřednictvím exekutora, dostali.

Myslím si, že sloučit tyto dva póly je občas nad lidské síly a my se tady o to pokoušíme. Já jsem opravdu v posledních několika týdnech se nezabývala ničím jiným a také jsem trošku i ten svůj názor optikou těch, kterým bychom měli pomáhat - to znamená, je to trošku teď vychýleno - ve prospěch těch zranitelnějších, v současné době dlužníků, v podstatě jsem ten svůj názor změnila potud, že si myslím, že by bylo dobré, abychom byli odvážní a při svém hlasování, které bude záhy následovat, alespoň umožnili, aby všechno, o čem hovořil taky třeba můj předřečník a kolega poslanec Nacher, vaším prostřednictvím, bylo co nejdříve.

Ta odvaha spočívá v tom, aby se to týkalo nejenom bagatelních exekucí, ale aby se to týkalo toho obrovského počtu exekucí - protože máme 3 miliony exekucí, nechala jsem si to spočítat, starších tří let a 1 milion exekucí starších 10 let - tak aby to napravení a všechna ta milostivá, milosrdná, léta a další - humanizace mobiliárních exekucí, o kterých už tady kolegové dostatečně podrobně hovořili, takže je svého projevu, vystoupení, vynechám - tak aby mohly nabýt účinnosti. To znamená, abychom je mohli uplatňovat, ty nové instituty zastavování a milosrdenství nebo odpuštění a umožnění nového startu do života, co nejdříve. Což samozřejmě v některých pozměňovacích návrzích tady máme. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP