(17.00 hodin)
(pokračuje Balcarová)

A druhý se týká norování lišek, je to zákaz norování liščat. Je to praktika, která si myslím, že už v mysliveckých svazech není provozována ve velkém, protože už opravdu nepatří do našeho století, ale přesto je zákonem povolena. Takže podávám pozměňovací návrh, který by to zakázal, aby byla čerstvě narozená mláďata jak liščat, tak třeba jezevců brutálně zabita jenom proto, že je to způsob, jak lišky regulovat. Existuje mnoho dalších způsobů, jak se dají lišky lovit a regulovat, a norování asi pouze v 10 % reguluje stav lišek, takže je vidět, že to lze velmi snadno nahradit nějakým jiným způsobem. Takže bych byla moc ráda, aby se tento brutální způsob regulace lišek již v budoucnu nepraktikoval. To je za mě všechno. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana poslance Babku v obecné rozpravě. Připraví se pan poslanec Elfmark. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo. Hezký den ještě jednou. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se teď krátce vyjádřil k pozměňovacím návrhům, které jsme měli možnost projednat na výboru pro životní prostředí.

Kolegyně Eva Fialová nahrála pozměňovací návrh, který doplňuje kompetence orgánů ochrany přírody k omezení či zakázání provádění ohňostrojů a používání zábavní pyrotechniky, a to ve všech zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech a také v lokalitách Natura 2000. V tomto případě určitě lze souhlasit s doporučujícím stanoviskem garančního výboru pro životní prostředí, jelikož se bezpochyby jedná o krok správným směrem z hlediska ochrany přírody. K tomuto kroku, tedy zákazu pyrotechniky, přistupují čím dál častěji i samotné obce, a jde tedy o jakýsi trend, který by rozhodně neměl ujít naší pozornosti. Tento zákaz bude mít pozitivní vliv na přírodu, na volně žijící živočichy, na ovzduší ve městech a obcích a i s ohledem na domácí zvířata jako psy a kočky ho jistě uvítá většinová populace naší země.

Druhým pozměňovacím návrhem kolegyně Fialové, který také hladce prošel výborem pro životní prostředí, je rozšíření kompetencí strážců přírody zastavovat motorová vozidla na účelových komunikacích ve zvláště chráněných územích. Tento pozměňovací návrh vhodně reaguje na aktuální problémy související s vjezdy motorových vozidel, čtyřkolek, skútrů a podobných vozidel mimo silnice a místní komunikace, zvláště v chráněných oblastech. To, že je takovýto postup správný, nám dokazuje i současná situace, kdy dochází k masivnímu nárůstu návštěvnosti přírodně turisticky atraktivních míst.

S čím souhlasit nemohu, je naopak pozměňovací návrh přijatý na výboru zemědělském, který podal kolega Josef Kott. Tento návrh, který mění zákon o ochraně přírody a krajiny, je v rozporu se směrnicí Rady o ochraně přírodních stanovišť, ale také proti logice chránit silně ohrožené druhy zvířat. Tento návrh totiž umožňuje vyloučení ochrany před zásahem do přirozeného vývoje silně ohrožených druhů živočichů pro účely provádění hospodářských činností. S tím nelze vyslovit souhlas, jakkoliv bych se snažil pochopit úsilí kolegů ze zemědělského výboru. Jako zpravodaj garančního výboru budu při dalším projednávání tohoto tisku usilovat o to, aby se o tomto pozměňovacím návrhu v následném třetím čtení hlasovalo zvlášť a byl tak oddělen z usnesení zemědělského výboru, které jinak obsahuje návrhy, se kterými vyslovit souhlas lze, jako je návrh kolegyně Balaštíkové, která usiluje o to, aby byli ze zákazu držení a dopravy vyloučeni mrtví jedinci zvláště chráněných druhů živočichů dovezených do České republiky.

Dalším pozměňovacím návrhem je pak návrh pana poslance Kotta, který se týká odstraňování dřevin v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací bez příslušných povolení. Jak již bylo zmíněno, tato novelizace by měla zásadní dopad na pouliční zeleň, která plní velmi zásadní ekologickou funkci ve městech od ochlazování prostředí po estetický ráz města. Přijetím tohoto návrhu by se dle studií změna týkala 80 % dřevin v zastavěném území.

O pozměňovacích návrzích k myslivosti, které byly nahrány, jsem již hovořil, budu doufat, že se jim nebudeme muset na výboru pro životní prostředí věnovat, abychom urychlili přijetí invazní novely, a zároveň jsem ještě dnes nahrál do systému pozměňovací návrh, který mění účinnosti invazní novely, protože jsme to nestihli včas doprojednat, takže navrhuji změnu účinnosti na 1. ledna 2022. To je za mě všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Elfmark, připraví se pan poslanec Zahradník v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec František Elfmark: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych chtěl dneska představit tři pozměňovací návrhy. Jeden pozměňovací návrh se týká konkrétní invazní novely a dva pozměňovací návrhy se týkají pozměňovacího návrhu kolegů Staňka, Kotta a Kováčika.

První pozměňovací návrh řeší odstranění plošných výjimek pro orgány pro ochranu přírody. Novelizační bod, jehož vypuštění navrhuji, stanovuje, že ochrana je podle § 5a odst. 1 - odchyt ptáků, úmyslné poškozování vajec a ničení hnízd, § 7 a 8 - kácení dřevin, § 10 odst. 2 a 3 - ničení a poškozování jeskyní, § 16a až 16d, § 26 - záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů, § 29 a 34 - změna vodního režimu pozemku, § 35 odst. 2 a § 36 odst. 2, § 37 odst. 1 až 3 - provádění staveb, § 44 odst. 3, § 46 odst. 2 - ničení památných stromů, § 49 odst. 1 - ničení zvláště chráněných rostlin a § 50 odst. 1 a 2 - usmrcování zvláště chráněných druhů živočichů.

Nevztahují se na činnosti prováděné pracovníky orgánů ochrany přírody v zájmu ochrany přírody. Tato změna je přílepkem nijak nesouvisejícím s invazní novelou. Pokus o skrytí takto významné a kontroverzní změny jako bodu 67 implementačního předpisu odporuje článku 39 odst. 4 legislativních pravidel vlády a je krajně nevhodný. Takto široké výjimky jsou naprosto bezprecedentní a představují nejen závažnou změnu v koncepci české ochrany přírody, ale také omezení veřejnosti k přístupu k informacím a účasti v řízeních. Dosavadní ochrana byla založena na dialogu s veřejností, která mohla využívat svých práv dle zákona o svobodném přístupu k informacím nebo zákona o ochraně přírody a krajiny k tomu, aby se včas dozvěděla informace o zamýšlených zásazích a mohla se zapojit do rozhodovacího procesu.

V případě schválení předkládané změny se však ani o nejzávažnějších zásazích nedozví nikdo kromě zaměstnanců orgánů ochrany přírody. Dosavadní zkušenosti přitom ukazují, že tento přístup může být fatální. Jen díky zásahu veřejnosti a medializaci došlo například k blokádě kácení na Šumavě, přičemž s odstupem času se ukázalo, že postup orgánů ochrany přírody nebyl správný, a v dnešní době naopak orgány ochrany přírody postupují zcela opačně. Pokud by platila navrhovaná změna, veřejnost by se o kácení nikdy nedozvěděla. Předkládaná změna přitom nemá žádný pozitivní efekt. Udělování výjimek pro orgány ochrany přírody je byrokraticky velmi jednoduché, u většiny zákazů, například vjíždění vozidel do národních parků, pohyby mimo cesty jsou výjimky vydávány plošně s platností na několik let dopředu. Pouze u kontroverzních záměrů se vedou jednotlivá řízení a stává se, že po zapojení veřejnosti orgán ochrany přírody sám záměr přehodnotí. Po změně zákona ovšem žádná řízení vedena nebudou. Tohle je představení prvního pozměňovacího návrhu.

Druhý pozměňovací návrh, který bych chtěl představit, se týká umožnění lovu poraněné zvěře mimo sezonu lovu. Je to velmi jednoduchý pozměňovací návrh a v podstatě se dá okomentovat tak, že je nutné umožnit lov poraněné či nemocné zvěře i mimo dobu lovu, aby se zabránilo jejímu dalšímu utrpení. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP