(17.10 hodin)
(pokračuje Elfmark)

A třetí pozměňovací návrh se týká nastavení podmínek držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů. Oba dva tyto pozměňovací návrhy jsou pozměňovacími návrhy právě k návrhům pana Staňka, Kotta a Kováčika.

Myslivci za účelem výcviku loveckých psů mohou v zajetí držet lišku obecnou, která slouží jako pomůcka právě pro tento výcvik. Současná legislativa pro toto držení v zajetí nepožaduje splnění žádných minimálních parametrů. V praxi se sporadicky kontroly veterinární správy omezují na ověření očkování proti vzteklině. Lišky jsou mnohdy drženy v naprosto nevyhovujících podmínkách. Je nutné vyhláškou nastavit podmínky pro držení lišek v zajetí zejména také proto, že takto držené lišky se mnohdy narodily ve volné přírodě a násilně byly přemístěny do zajetí. Zpřesňující podmínky pro každý konkrétní případ jsou pak i nadále stanoveny ve stanovisku státní správy myslivosti a orgánu ochrany zvířat proti týrání. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Zahradník, poté se připraví pan poslanec Antonín Staněk. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl představit dva pozměňovací návrhy. První se týká přímo zákona o nepůvodních invazních druzích, jeho samotné podstaty, respektive části zákona o ochraně přírody a krajiny, který je v jeho rámci otevřený. Jedná se o návrh, který předkládáme společně s kolegou poslancem Petrem Bendlem a který navrhuje zrušit institut předkupního práva k nezastavěným pozemkům ležícím mimo zastavěná území obcí na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek.

K odůvodnění svého návrhu uvádím to, že k zajištění veřejného zájmu není nezbytně a zásadně nutné, aby veškeré nezastavěné pozemky v národních parcích, v národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách byly v majetku státu, aby je vlastnil stát. Pro zajištění žádoucí biodiverzity a ochranu přírody je naopak vhodnějším řešením zachování širšího okruhu vlastníků pozemků, obzvlášť je-li to vlastnictví spojeno s hospodařením na bázi rodinných farem, které zcela přirozeně generují odpovědnou péči i zajištění požadovaného veřejného zájmu. Navíc platí, že hospodaření na takovýchto pozemcích, ať jsou v jakémkoli vlastnictví, je velmi přísně regulováno určitým stupněm ochrany přírody, který je pro všechny vlastníky bez výjimky závazný.

Dalším podstatným důvodem je to, že existence předkupního práva státu na soukromý pozemek, ať leží kdekoli, je zásadním zásahem do jednoho ze základních práv, a to je právo svobodně nakládat se svým majetkem, které je zaručeno Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod. Existence předkupního práva na soukromý pozemek zároveň také brání majiteli pozemku ručit tímto pozemkem za úvěr a do svého hospodaření v rámci dodržení opatření ochrany přírody rozumně investovat. Na ten pozemek je totiž v katastru nemovitostí uvedená plomba, která mu tuto manipulaci s jeho majetkem znemožňuje. Čili institut předkupního práva státu je tedy logicky třeba vnímat jako zcela krajní prostředek, což v tomto případě podle našeho názoru není. A není také vůbec vyloučeno, že podobnou politiku bude chtít stát postupem času zavádět i v jiných lokalitách, třeba v zónách ochrany vodních zdrojů či na jiných chráněných plochách, což by se tedy dotklo již mnohem většího počtu pozemků, a tedy i jejich vlastníků.

Chtěl bych ještě jednu věc podotknout. Já jsem podával ten svůj návrh již v poněkud jiné podobě na výboru pro životní prostředí, a tak se stal známý a vyvolal určitý odpor ochránců životního prostředí, respektive ekologických aktivistů, kteří jako hlavní argument proti němu varovali před privatizací pozemků na území národních parků. Je to samozřejmě logická chyba, protože se z podstaty jedná o pozemky, které již jsou privátní, jsou v soukromém vlastnictví, někdo chce s nimi disponovat, chce je prodat, na někoho převést, a tady vstupuje stát se svým předkupním právem. Čili není možné privatizovat pozemky, které již v soukromém vlastnictví jsou. Jedinou věc, kterou jsme vzali v úvahu - a tady si myslím, že kritici měli pravdu, a uznávám i tu kritiku - je to, že jsme zachovali předkupní právo nebo navrhujeme zachovat, navrhujeme zachovat - musím zopakovat, že to je návrh samozřejmě - zachovat předkupní právo na pozemky, které souvisejí s jeskyněmi, kde je situace jiná. Tady, jak je známo, jeskyně, ten podzemní útvar, nesouvisí s tím pozemkem, zatímco třeba vstup do jeskyně již tou součástí je, a to by mohlo bránit státu tuto hodnotu rozumně využívat. Takže tady navrhujeme předkupní právo na pozemky s jeskyněmi související zachovat. Čili náš návrh je na zrušení institutu předkupního práva na nezastavěné pozemky ležící na území národních parků, přírodních rezervací a přírodních památek, které jsou v soukromém vlastnictví.

Další můj návrh se týká návrhu, který již byl v systému zařazen pod číslem 7631. Je to návrh, který bude zřejmě zakrátko představovat pan poslanec Antonín Staněk, a je to tedy ten myslivecký zákon, který je tam jako pozměňovací návrh předložený. Moje změna se týká § 2 písm. c), který je výčtem živočichů, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nebo které jsou druhy zvěře, zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních předpisů a které je možné lovit, pouze pokud je k lovu povolena výjimka podle těchto předpisů. V tomto paragrafu jsou třeba vyjmenovány vlk nebo medvěd, rys a další takovíhle živočichové, které je samozřejmě zakázáno lovit, které ale v případě nutnosti je možné na výjimku odlovit. Navrhuji zařadit do tohoto seznamu také zubra evropského, a to tedy konkrétně za posledního člena v tom seznamu, ve výčtu, který je v § 2 písm. c) uveden, za vydru říční. Čili za vydru říční, Lutra lutra, navrhuji doplnit slova "zubr evropský, Bison binasus".

Zubr evropský je dosud chovaný vlastně jenom formou zájmového chovu, a tedy pokud by mělo v chovu být rozumně pokračováno, tak je třeba, aby bylo možné obhospodařovat ty chovy, skupiny zvířat mysliveckým způsobem, tedy v případě potřeby kusy slabé, přestárlé nebo ty, které je třeba z chovu vyřadit, mysliveckým způsobem odlovit. Čili pokud by tedy byl zubr evropský do toho seznamu zařazen, tak by jej bylo možné v případě potřeby odstřelem zabít, a tím pádem i využít ekonomicky, což je samozřejmě vedlejší, sekundární, nicméně také důležitá věc. Pak by mohlo dojít k tomu, že by se chov zubra evropského mohl rozšířit a mohlo by být toto zvíře chováno v oborách, případně ve farmových chovech, a tím se přiblížit k podmínkám, za kterých je tento živočich chován v jiných evropských zemích. Čili navrhuji změnu § 2 písm. c) v návrhu, který předloží pan kolega Staněk, tedy v návrhu mysliveckého zákona.

Děkuji za pozornost. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP