(11.40 hodin)
(pokračuje Sadovský)
V bodě dva reaguji na skutečnost, kdy se týká opatření rozsáhlejšího území. V takovém případě bude možno použít i jinou mapu vhodnějšího měřítka, a nikoliv jenom katastrální mapu, jak to bylo definováno doposud.
To je v podstatě všechno a přihlásím se k pozměňovacímu návrhu v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jan Richter, připraví se pan poslanec Kalous. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Richter: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, rád bych vám zde představil svůj pozměňovací návrh, který má za cíl zařadit stání pro obytné automobily a automobilové přívěsy mezi jednoduché stavby vymezené v příloze č. 2 vládního návrhu stavebního zákona, a současně se doplňují relevantní výčty § 229 a 242 návrhu tak, aby bylo zřejmé, že tyto jednoduché stavby se na rozdíl od většiny jiných jednoduchých staveb budou kolaudovat a nebudou podléhat zjednodušenému režimu užívání.
V rámci podpory cestovního ruchu v České republice je nezbytné podporovat i výstavbu míst, která jsou primárně určena pro parkování, přenocování a obsloužení obytných automobilů a obytných přívěsů a jsou vybavena odpovídající infrastrukturou, zejména vodovodními, kanalizačními a elektrickými přípojkami. Tato místa jsou pak využívána jak ze strany zahraničních turistů, kteří Českou republikou projíždějí a rádi by zde zůstali na den a noc a zároveň navštívili zajímavá turistická místa v jejich nejbližším okolí, tak v rámci tuzemské formy cestování. Tato místa jsou v zahraničí hojně rozšířena, jejich aktuální počet se v Evropě pohybuje kolem 10 000. V zahraničí jsou označována nejčastěji jako stellplatzy nebo caravan parkingy a jejich právní úprava a požadavky na ně jsou zpravidla zakotveny v právních řádech daných zemí.
V českém právním řádu řešení této otázky však doposud chybí, na základě čehož pak vznikají některé praktické problémy jako zaměňovaní těchto stání za ubytovací zařízení a na ně vázané povinnosti, složité stavební řízení - povolení, stanovení požadavků na takovou stavbu a její kolaudace, umísťování těchto staveb do území a s tím související ztížené vyhlašování dotačních programů a jejich čerpání v této oblasti. Nezbytnost právní úpravy této otázky také vyplývá z rozvoje tohoto fenoménu a nutné regulace některých jevů s tím spojených, například možnost přenocování obytných automobilů a přívěsů pouze na vyhrazených místech, k čemuž řada zahraničních států také přistupuje. S tím právě souvisí i nutný rozvoj odpovídající infrastruktury, pro kterou je nutno vytvořit právní rámec.
Samotné definování pojmu, respektive konkretizování požadavků na stavbu, stání pro obytné automobily a obytné přívěsy, a vymezení pravidel pro umístění takové stavby do území je nicméně vhodné učinit vzhledem ke struktuře stavebních předpisů našeho právního řádu prováděcím předpisem věcně příslušného ministerstva, respektive je nutné zavést tento pojem v příslušných prováděcích vyhláškách připravovaných k návrhu nového stavebního zákona či novelizací vyhlášky stávající.
Z hlediska strukturování staveb - drobné, jednoduché, vyhrazené, ostatní stavby - dle vládního návrhu stavebního zákona je ale zároveň vhodné provést již nyní zařazení této stavby do některé z uvedených kategorií. Vzhledem k tomu, že se jedná svou povahou o stavbu, která je obdobná jiným jednoduchým stavbám vymezeným v příloze č. 2 vládního návrhu stavebního zákona, např. dobíjecím stanicím, přípojkám technické infrastruktury a tak dále, navrhuje se její zařazení právě do této kategorie, včetně podmínek pro realizaci staveb s touto kategorií spojených.
Já vám děkuji za pozornost a k tomuto pozměňovacímu návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Adam Kalous, připraví se pan poslanec Výborný. Prosím, máte slovo.
Poslanec Adam Kalous: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážení kolegové, já jsem velmi rád, že se opět posouváme s rekodifikací stavebního práva, především proto, že se jedná o komplexní změnu legislativy, na kterou čeká česká veřejnost a všichni stavebníci již dlouhá léta. Chtěl bych poděkovat Ministerstvu pro místní rozvoj, paní ministryni a celému jejímu týmu, protože vnímám velký kus práce, který byl na tom odveden. Hledal se konsenzus a domnívám se, že se k němu blížíme.
K předloženému návrhu přicházím s několika pozměňovacími návrhy, které v různých sice detailech, ale významných, dále vylepšují projednávanou legislativu. Tak mi prosím dovolte krátce okomentovat moje zásadní návrhy.
Pozměňovací návrh 7934, tak ten směřuje k zachování právní jistoty v území v okamžiku, kdy je například územní plán nebo změna územního plánu napadena nebo zrušena soudem, což je důležité pro předvídatelnost práva a jeho aplikace v území. Je to důležitý moment nejen pro stavebníky, ale také pro samosprávy. Smyslem územní studie je prověřit možnost využití území, které často využívají obce k ověření a nalezení konsenzu o tom, jak konkrétně naplnit územní plán. Od registrované studie se lze odchýlit jen tehdy, je-li odchylka odůvodněná. V územní studii se tedy řeší, co a jak může v území být, a je jedním z předpokladů pro rozhodování. Je tedy absurdní, aby nebylo umožněno její využití v situaci, kdy soud například zruší územní plán obce nebo jeho části pro formální pochybení nebo v případě, že obec z jakéhokoli důvodu územní plán prostě vůbec neschválí nebo jej neschválí včas. Je to klíčové pro zachování podkladů pro rozhodování i právní jistotu území.
Pozměňovací návrh pod číslem 7935 je zpřesněním zákonné definice obytné místnosti bytu. Současné požadavky na stavby neumožňují stavět kompaktní města, jakkoli je to ve veřejném zájmu, ale nutí stavět prakticky solitérní domy, podle nichž by dnes pražské čtvrti jako například Vinohrady nikdy nemohly vzniknout. Je proto nezbytné požadavky na stavby nastavit tak, aby města nebyla jednotlivými domy v poli. To je proti všem principům, které dnes i s ohledem na ochranu prostředí, ekonomiku města a jeho sociální rozměr, jako jsou urbanismus a tak dál, utiskovány. Takže posuďte sami, kde byste chtěli žít a jaké místo občané ufinancují ze svých daní.
V pozměňovacím návrhu číslo 7936, respektive poté v alternativě v návrhu 7937, to je to automatické rozhodnutí, se odráží snaha nejen zrychlení povolovacího procesu, ale také reálná ochrana účastníků řízení před nezákonnou nečinností úřadů. Často zde hovoříme o lhůtách, pojďme se ale spíše bavit o termínech, protože právě termín "do kdy" je pro obyvatele České republiky to důležité v celém procesu.
Tento pozměňovací návrh fakticky vyrovnává postavení občanů a úřadů. Dosud platilo, že zatímco úřady měly lhůty, které byly těžko vymahatelné, občané měli termíny, do kterých museli něco udělat, a pokud to neudělali, tak následovala sankce. Tak jako dotčené orgány mají nově jasné termíny, tak je musí mít i stavební úřad. To lze zajistit buď opatřením proti nečinnosti v podobě přenesení aktivity z prvoinstančního na nadřízený orgán, který je povinen vše znovu prověřit a povolení vydat, nebo zamítnout, nebo formou sankcí či náhrady škody, jejíž vymahatelnost však musí být přiměřená i velikostí náhrady. Stát ve smyslu klíčových základních ústavních principů má přece poskytovat službu občanům, v tomto případě v roli stavebníka.
V pozměňovacím návrhu číslo 7938 se plně odráží princip úřadu, který je zde pro občany, nikoliv obráceně. Navrhuji zde povinnost úřadu říci žadateli o povolení v případě, že se objeví oprávněná námitka tak, aby se šetřil čas a náklady státu i stavebníka a nemuselo docházet k opakovanému otevírání věci. Abych uvedl konkrétní příklad. Úřad řekne stavebníkovi, že má špatně spočítanou například dopravu, a proto předloženou žádost zamítne - bez možnosti stavebníka se k námitce vyjádřit. Návrh doplňuje povinnost stavebního úřadu poskytnout stavebníkovi poučení a možnost vyjádřit se k předběžnému závěru stavebního úřadu o tom, že žádosti o povolení záměru nelze vyhovět nebo je to možné jen za určitých podmínek, o nichž ho musí informovat. ***
