(13.10 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)

Představa, že takovýto úvěr si lidé vezmou fiktivně na sebe - poměrně nepravděpodobná konstrukce podle nás - skutečně neobstojí v reálné praxi. Z našeho pohledu přístup nesezdaných párů k hypotečním úvěrům je důležitější než nějaké drobné riziko obcházení, které z našeho pohledu by mohla řešit třeba Česká národní banka skrze důslednější dohled, pokud by skutečně docházelo k nějakým fiktivním smlouvám. Podle nás je to spíš otázka dohledu než otázka legislativy. Tady se prostě neshodujeme se stanoviskem Ministerstva financí. Myslíme si, že ta výjimka je naprosto oprávněná a z mého pohledu je to důležitější aspekt než navýšení věku na 40 let.

Děkuji České národní bance za kroky, které dělá v oblasti transparentnosti. To je podle mě správný přístup. Jak jsem řekl, nevidím důvod, aby to, že už dneska je Česká národní banka nadstandardně transparentní, vedlo k tomu, že se ta transparentnost nebude do budoucna zlepšovat. Myslím, že to je falešné dilema.

Pan guvernér uváděl, že Česká národní banka je nezávislá instituce, takže vlastně naše argumenty, že přece nevíme, co udělá, jsou liché. Nicméně ona je nezávislá na Sněmovně. To neznamená, že je úplně nezávislá, rozhodně není v žádném vzduchoprázdnu. Z našeho pohledu je až příliš ovlivňovaná pouze jednou osobou, to znamená prezidentem republiky. Podle nás by byl ke zvážení nějaký smíšený model nominace bankovní rady právě za účelem posílení nezávislosti. A takhle jenom uvádím, že přece jenom nezávislost na Sněmovně a obecná nezávislost jsou dvě různé věci. Ostatně jak jsem uváděl v mezinárodních srovnáních, právě v oblasti nezávislosti národní banka rozhodně nevychází tak dobře jako v oblasti transparentnosti.

Co se týče těch tří ukazatelů, tak z našeho pohledu je to prostě hodně. Myslíme si, že by se to skutečně dalo řešit doporučením některé z těch věcí, a to, že je u nás zvykem všechno dávat do zákona, je z našeho pohledu spíš nešťastná praxe.

Poslední poznámka, už budu končit. Těch 5 % pan guvernér uváděl, že to je 15 miliard hypoték. Nicméně ono to takhle vypadá jako obrovské číslo, ale nevím přesně, kolik to bude řádově reálných hypoték, počítám nějakých 5 až 10 000, nějaký takový počet, což třeba vzhledem k počtu živnostníků, kterých je asi milion, skutečně nemusí být zase tak velké číslo. Takže já nejsem úplně přesvědčený o tom, že těch 5 % výjimek stačí, a poprosil bych v této věci o nějaká data. Tímto tedy uzavírám svůj projev. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dobré odpoledne všem. Budeme pokračovat. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Munzar. Dovolím si ho upozornit, že ve 13.15 máme zařazený pevný bod. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já jsem velmi pozorně poslouchal pana kolegu Ferjenčíka. Chtěl bych se připojit k tomu, co říkal jako poslední věc, jestli těch 5 % skutečně stačí obsáhnout všechny ty případy, a připojil bych se k té prosbě, aby Česká národní banka, centrální banka, nám dala k tomu nějaká čísla, nějaké podklady. Ono je to skutečně důležité. Ono centralizace těchto rozhodnutí, která nebude na základě doporučení, ale skutečně jenom na základě závazných ukazatelů, skutečně může některé lidi bohužel postihnout tak, že na hypotéku nedostanou, protože jsou třeba v nějaké konkrétní životní situaci a budou nuceni si shánět finanční prostředky na jiném bankovním, dražším a rizikovějším trhu, a já se obávám, že skutečně toto může být riziko, které je velmi reálné. Já jsem tady dával příklad předevčírem, jenom ho stručně zopakuji, abych nezdržoval. Tak pokud se skutečně ty závazné ukazatele přeženou a běžná střední třída, to znamená lidi, kteří běžně vydělávají normální průměrné platy, na hypotéku nedostanou, tak budou muset být nuceni bydlet v nájemním bydlení a může se stát, že pak cena nájmu bude měsíčně vyšší než splátka takové hypotéky. Myslím si, že do takové situace bychom se neměli dostat, a já tady schválně, když vystupuji, řeknu ty extrémní případy, kam to může vést, abychom si uvědomili, že ne každá pravomoc má jenom své světlé stránky, ale některá pravomoc má i své stránky stinné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já jsem vás to nechal dokončit, nicméně je 13.15, máme pevně zařazený bod.

 

Takže já musím tento bod přerušit, než dám slovo panu poslanci Lipavskému. Přerušuji ho tedy uvnitř rozpravy. Děkuji navrhovatelce, děkuji zpravodajce.

 

Budeme se zabývat pevně zařazeným bodem, což je bod, který je zařazen dnes na 13.15. Jedná se o

 

334.
Návrh poslanců Víta Kaňkovského, Václava Klause, Pavly Golasowské,
Mariana Jurečky, Pavla Bělobrádka, Stanislava Juránka, Ondřeje Benešíka,
Jana Čižinského, Marka Výborného, Jana Bartoška a Jiřího Miholy
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb.,
o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 896/ - třetí čtení

Prosím, aby své místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Vít Kaňkovský, zpravodajkou garančního výboru, jímž je výbor pro sociální politiku, měla být paní poslankyně Lenka Dražilová, ale mám informaci, že tuto roli převezme pan poslanec Juchelka, kterého také prosím, aby zaujal své místo u stolku zpravodajů. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 896/4, který byl doručen dne 10. února 2021, usnesení garančního výboru pak bylo doručeno jako sněmovní tisk 896/5. Táži se navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Je tomu tak, prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové, já bych vám chtěl předně poděkovat za to, že jste souhlasili se zařazením třetího čtení na dnešní program. Vážím si toho, bylo to napříč politickým spektrem. Dostáváme se do třetího čtení poslaneckého návrhu novely zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Tato novela byla připravena na podnět Národní rady osob se zdravotním postižením na jaře loňského roku a v podstatě reagovala na problémy zdravotně postižených v době covidové pandemie s tím, že měla ambici mít ještě určitý přesah, nicméně tím podnětem skutečně byla covidová pandemie.

Krátce připomenu, čeho se novela týká. V původní verzi, té naší poslanecké, se to týkalo jedné předmětné oblasti tohoto zákona a to je vydávání průkazu osoby se zdravotním postižením a speciálně potom výměny průkazu jako úřední listiny ve chvíli, kdy vyprší lhůta platnosti průkazu jako úřední listiny. Takže tím prvním bodem, který v té novele navrhujeme, je, aby probíhala automaticky výměna průkazů u těch osob, které mají přiznaný trvalý nárok, to znamená oni mají trvale přiznaný nárok průkazu osoby se zdravotním postižením a jenom jednou za 10 let jim vyprší ten průkaz jako kartička, jako ta úřední listina, a musí jít na úřad práce si tu kartičku nechat vyměnit. Asi uznáte, že v době covidu je každá návštěva úřadu, lékaře a podobně zbytečně zatěžující pro kohokoli a pro zdravotně postižené a jejich rodiny zvlášť. Proto navrhujeme zautomatizování tohoto systému, aby to proběhlo co nejméně zatěžujícím způsobem. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP