(12.20 hodin)
Poslanec Jan Jakob: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážení pane guvernére, vážené dámy, vážení pánové, padlo tady v diskuzi, tuším, že předevčírem, že by vlastně ve třetím čtení diskuze neměla probíhat. Já si to nemyslím, protože kdy jindy probrat zevrubně předložené pozměňovací návrhy, a i proto bych se k nim rád vrátil. Nicméně ještě předtím bych se taky chtěl připojit k poděkování paní ministryni, panu guvernérovi, že v rozpravě vystoupili. Já si myslím, že je to velmi užitečné, a dovolím si potom u těch konkrétních pozměňovacích návrhů mít ještě doplňující dotazy nebo řeknu dotazy, kde si nejsem jistý, a proto myslím, že ta diskuze má probíhat, protože já u některých pozměňovacích návrhů naopak i sdílím stanovisko paní ministryně a mám tam dotazy, byť mě argumenty kolegů z opozice mírně nalomily, tak bych si to chtěl upřesnit.
Ale ještě předtím se musím vyjádřit k té obecné diskuzi, tak jak tady některé věci zazněly. Nevím, jestli to patří úplně k tomuto zákonu, nicméně paní ministryně tady opět začala zmiňovat, ano, zásadní problematiku týkající se současné krize a vyčítala nám - asi měla na mysli naše předchůdce - že v minulosti jsme se z krizí proškrtávali. Já nevím, jestli tohle sem úplně patří, nicméně já bych to nenazýval tímhle termínem. Chápu, že je to vaše dlouholetá mantra a že to musíte z vašeho pohledu opakovat, aby si to celá veřejnost takto podprahově, když to pořád dokola opakujete, a jiná klišé, dokonce i personalizovaná, tak že to podprahově potom v celé společnosti je. Téhle taktice rozumím, ale rozhodně bych ji nechtěl po vás opakovat. Když vy říkáte, že my nebo naši předchůdci se tenkrát z krize proškrtali, a my víme, jak se potom vyvíjela celá ekonomika a potom vaše vlády mohly z toho růstu, který tenkrát byl nastartován, tak výrazně těžit, ale když vy říkáte proškrtávání, já bych v tuto chvíli řekl, že se chcete z té krize prorozdávat. Ale já si myslím, že k tomu opravdu není v tuto chvíli prostor. Ano, v určitých ekonomických doktrínách je to možnost, jak se dostat z nějaké krizové tendence, nicméně to vaše prorozdávání se trvalo už v době mimořádného ekonomického růstu, což si nemyslím, že je ta správná doba pro tuhle politiku, protože to rozhodně nelze nazvat odpovědným. Ano, je to jakási levicová politika přerozdělování, asi je vám tento směr blízký. Já se raději přikláním k odpovědné politice, a ne kupování si z veřejných peněz určitých volebních skupin.
Jisté rozdávání má u některých ekonomů, podle některých významných ekonomů, smysl v době krize tak, aby to nastartovalo patřičným způsobem ekonomiku. Mnohdy v historii je prokázáno, že se to podařilo, nicméně i to musí být prováděno chytrým způsobem, aby přerozdělování vedlo ke startu ekonomiky, aby to stimulovalo patřičné výdaje. Já se opravdu domnívám, že v tuto chvíli, v tuto dobu a v tak rozsáhlém stavu krize jenom na tohle prostor opravdu není a je naprosto nezbytné - a vy tomu bráníte pořád dokola, donekonečna, že nechcete udat ani byť jen symbolickou úsporu. Nechcete. Já si myslím, že je to naprosto klíčové a že v tuto chvíli není prostor pro to, rozdávat, přerozdělovat takovýmhle levicovým způsobem, a bohužel vy jste se jako vládní hnutí tímhle směrem výrazně, výrazně posunuli. Tak a to se omlouvám, to jsem musel reagovat na to, co tady zaznělo.
A teď bych se rád vrátil k jasné diskuzi nad konkrétními pozměňovacími návrhy, což sem nepochybně patří. Já se přiznám, že u některých ještě v tuto chvíli váhám, tak bych si rád svá stanoviska ujasnil. Já bych ty pozměňovací návrhy rozdělil v zásadě do čtyř skupin. První z nich se týká toho, co už jsem tady předevčírem ve stručnosti zmiňoval, že návrh zákona stanovuje natolik výrazné pravomoci České národní banky, že potom ty banky komerční přestávají mít smysl, jejich riziková oddělení, stanovování úroků, tedy hodnoty rizika za poskytnutí úvěru, tedy výrazné omezení jejich podnikatelské činnosti s cílem samozřejmě svého získání zisku.
Tady bych zmínil to, co říkal pan guvernér, který hovořil o nezávislosti instituce, instituce České národní banky a liberální demokracie. Jeho postoj naprosto respektuji, byť na něj mám v tomhle úhlu pohledu zcela odlišný názor. Vůbec nezpochybňuji - a nechci - nezávislost České národní banky. Ta je naprosto klíčová a důležitá, nicméně nezávislost v rámci liberální demokracie si asi představuji trochu jinak, a to tak, že právě ty komerční subjekty, komerční banky, mají mít prostor pro své podnikání, mají si stanovovat úvěr na základě svého vyhodnocení rizika. Samozřejmě to vůbec nic nemění na nezávislosti centrální banky jako takové. ***
