(10.00 hodin)
(pokračuje Janda)
Anebo druhá námitka, rada Olomouckého kraje poslední listopadový den schválila usnesení, ve kterém kritizuje samotný záměr stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe. Konstatovala, že v dnešní době nemá užitkové a ekonomické opodstatnění. Ptám se tedy, pokud mají vůči projektu výhrady i místní a regionální samosprávy, nezdá se, že by šlo o tak promyšlený plán, nemluvě o zmíněných výtkách a dopadech na již tak děravý státní rozpočet.
Pane ministře, proč tedy neutnete nereálný sen o jakémsi kanálu Dunaj-Odra-Labe? Proč se víc nesoustředíte na smysluplnější projekty jako rychlejší dobudování vodních cest na česko-polském pomezí? Zastavíte tenhle projekt, nebo budete dál utrácet peníze daňových poplatníků za papíry na papíry? Děkuji vám za odpovědi.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než dám slovo dál, seznámím sněmovnu s omluvenkou: paní ministryně Klára Dostálová se omlouvá z dnešního jednání, a to od 14.30 do konce jednacího dne. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Dobrý den ještě jednou. Já se domnívám, že tady dáváme dohromady, ne že se domnívám, jsem si jistý, dvě úplně odlišné věci a doporučuji mrknout správně do toho vládního usnesení, které bylo na podzim roku 2020. A předtím, než ho přečtu, je třeba si zrekapitulovat, co jsme vlastně přijímali nebo co jsme brali na vědomí.
Vlády v roce 2010 a 2011, kde mimo jiné byla sestava vašich kolegů, tenkrát daly za úkol připravit studii proveditelnosti Dunaj-Odra-Labe. O tom nerozhodovala ani tato vláda, a dokonce ani ta předcházející. To byla vláda v roce 2010, 2011 a ta jasně řekla: musí být studie proveditelnosti. Dobře, tak se vláda usnesla, že má být, a v tu chvíli se ty vlády, jak to víte, určitě znáte celý ten příběh, ještě skončily, začaly, skončily, nicméně tohle usnesení zůstalo a naše vláda ho zdědila, a tak tu studii proveditelnosti udělala. Jestliže to má v zadání, tak prostě nemůže říct, že ji neudělá.
A ta studie proveditelnosti rozhodně není triviální věc. Udělat studii proveditelnosti na projekt Dunaj-Odra-Labe je záležitost nikoliv týdnů, nebo měsíců, ale několika let. Ta studie proveditelnosti byla odbornými aktéry připravena přesně podle vládního zadání vašich kolegů a v roce 2020 po diskuzích a po určité oponentuře a tak dále byla tato zpráva vzata na vědomí. To se nerozhodlo, že se bude stavět Dunaj-Odra-Labe, vzala se ta zpráva na vědomí, nic více, nic méně. Můžeme diskutovat nad tím, jestli závěry někomu vyhovují více, někomu vyhovují méně, můžeme se bavit o labské větvi a tak dále. To není teď to nejpodstatnější. Vláda nerozhodla o tom, že se bude stavět Dunaj-Odra-Labe, vláda vzala na vědomí studii proveditelnosti, kterou zadala vláda, kde byli vaši kolegové. Nic jiného jsme ani dělat nemohli.
Součástí toho bylo, ale to se dalo udělat v jakémkoliv jiném usnesení, a my jsme to spojili, uložení ministru dopravy zahájit přípravu 10 let diskutovaného a s polskými kolegy připravovaného projektu, takzvaného splavnění Odry až na území České republiky s mnoha různými variantami. Toto opět není nic nového, nezavádíme nic, o čem by se nevědělo. Není to žádná revoluce. Polští kolegové systematicky splavňují Odru a blíží se ke hranicím České republiky. Celá řada politických reprezentací, včetně vašich kolegů, tam jezdila, stříhala v Polsku pásky, radovali se, usmívali se, fotili se a říkali: Až to jednou přijde do České republiky, tak se budeme bavit o tom, co bude dál pokračovat, a slibovalo se. My neříkáme, že to bude, my jsme jenom byli pověřeni tím, protože se blíží k hranicím, abychom na tom začali pracovat.
Těch variant je tam celá řada. Vůbec bych dneska nedával dohromady Dunaj-Odra-Labe. Dneska je to o tom, jestli se to splavní a jestli se půjde třeba do Bohumína, jestli se půjde před Ostravu, jestli se půjde do Mošnova, tam těch variant je více a samozřejmě o tom musí být velmi zevrubná diskuze na všech možných úrovních.
Vládní usnesení, které bylo, nebylo o tom, že zahajujeme nějakou faktickou právní, legislativní nebo jakoukoliv jinou přípravu. My jsme si dokonce dali rok času na to, to je do polovičky tohoto roku, nebo to bylo v minulém roce, čili do roku 2021, aby se začaly dávat dohromady všechny parametry, aby se nastavily komunikační týmy, aby se vůbec připravilo to, že se může od polovičky tohoto roku začít něco konkrétního dávat dohromady, a k tomu bude samozřejmě nutná negociace všech aktérů, kteří tam jsou.
Ptal jste se, proč rok 2023: vlivy na životní prostředí. No, protože vycházíme vstříc všem dotčeným obcím, které to chtějí diskutovat, které si prostě k tomu chtějí říct svůj názor. Myslím, že to je v pořádku a že v té diskuzi budou odpůrci a zastánci, o tom není nejmenších pochyb. A ano, víme o tom, že třeba představitelé vysokých škol k tomu zaujali negativní stanovisko, ale zase aktéři v oblasti ekonomiky, v oblasti výroby, v oblasti podnikání k tomu zaujali pozitivní stanovisko. Není možné se na to dívat jenom z úhlu pohledu, že se tam něco vybuduje a bude to čistě jenom dopravní záležitost. Je to otázka rekreace, je to otázka turismu, je to otázka energetiky, je to samozřejmě otázka ekonomická. Všechny tyto faktory se musí detailně probrat, budou se diskutovat na mnoha a mnoha úrovních.
Pokud by se něco začalo budovat, nebylo by to dříve jak v roce 2030, navíc by to byl mezinárodní projekt, měl by na to dostatek zdrojů z evropských různých fondů a nástrojů, které vysloveně vybízejí k tomu, to použít. Ale to, jestli to bude, v jaké formě to bude, kam až by to šlo a co by se tam dalo vše využít ve smyslu další rekreace a turismu, případně ekonomických faktorů, o tom bude diskuze a myslím, že ta diskuze je důležitá a že je správná, jakkoliv to může dopadnout tak či onak. My jsme se do té diskuze pustili mimo jiné proto, že se o tom hovoří 10 let a my budeme muset zaujmout nějaké stanovisko, protože ti Poláci jednou k těm hranicím dojdou. Musíme tedy říct, jak to v tom Bohumíně skončí, nebo to půjde, dál anebo to půjde až do Ostravy, ale bez diskuze se prostě nehneme dál. Takže to je náš úhel pohledu a já děkuju ještě jednou za tu interpelaci.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Havlíčkovi. Vidím dvě přihlášky, nejdříve pan poslanec Jakub Janda a poté Jaroslav Foldyna. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jakub Janda: Děkuji. Pane ministře, máte určitě pravdu, že pokud se vláda jednou usnesla a vy jste to zdědili, tak je v pořádku to dotáhnout do konce. Nicméně vám však nic nebránilo toto usnesení revokovat nebo s ohledem na to, kolik je výtek pro tuto studii, se na vládě usnést, že projekt nedává smysl, a nikoliv to vzít pouze na vědomí. To je alibistické. Věcně - já rozumím tomu, že mluvíte o splavnění Odry, ale to je de facto úplně jiný projekt než kanál Dunaj-Odra-Labe.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jandovi, nyní Jaroslav Foldyna. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já bych chtěl podpořit slova pana ministra. Nechci nikterak bojovat, protože rozumím oprávněnému zájmu těch lidí, kteří tam žijí. Samozřejmě že splavnění Odry je v kontextu vytvoření kanálu Odra-Labe-Dunaj. Přátelé, musíme si uvědomit jednu věc, že jakékoliv zásahy do přírody do jisté míry mají újmu na té přírodě. Mají újmu na té přírodě, my to kompenzujeme dalšími kroky a vodní doprava je tou nejekologičtější dopravou, to znamená, že vám řeknu jedno poznání: loď, která jede a je naložena na 180 centimetrů, veze 32 kamionů. Na té lodi je jeden motor a dva lidé, 43 kamionů má 43 motorů, 43 lidí a potenciálních nebezpečí, která tady vznikají. Čili je to ta nejekologičtější doprava, a hlavně i nejekonomičtější. My tady 30 let splavňujeme Labe, 30 let jsme se nehnuli o krok. Víte, kdo na tom vydělává? Konkurenční firmy českého chemického průmyslu, konkurenční firmy investičních celků, metalurgické, protože ony nejsou schopny ty ceny srovnat a jediným nástrojem, kterým mohou konkurovat, je snižování mezd v českém průmyslu v oblasti zemědělství, protože dovážíme tisíce tun sójových šrotů a vyvážíme tisíce tun hotových substrátů, to znamená chmele, vyvážíme slady a tak dále, a abychom byli konkurenceschopní, musíme snižovat mzdy v těchto oblastech, ať je to metalurgie, kde dovážíme železné rudy a vyvážíme plechy a celky, ať je to chemický průmysl, kdy dovážíme apatity v tisíce tunách a vyvážíme hotová hnojiva. Takže já se domnívám, že ta újma na té přírodě je kompenzovaná a i člověk je součástí té přírody. Víte, někdy je problém těch konkurenčních firem, pak jsou to developeři, protože tam jsou blokace na těch pozemcích, které jsou zakomponovány, čili ona je to kompilace všeho. ***
