(9.40 hodin)
(pokračuje Havlíček)
A poslední věc, kterou bych řekl - a stále se motáme kolem toho zákona - ten zákon sám o sobě neřeší a nemůže řešit, jestli tam bude lokalita A, nebo lokalita B. On do značné míry by měl zapojit aktéry z těch jednotlivých regionů do procesu přípravy. Ale to, co je důležité, a to jsme slíbili a za tím si stojíme, do doby schválení toho zákona, pokud to nenastane déle jak roku 2023, tak tam nezačnou žádné průzkumné práce. A ještě je třeba říct, že ty průzkumné práce samy o sobě nevzniknou tak, že najednou bude zákon, v tu chvíli my požádáme a okamžitě to bude to bude. Je tam dvouleté moratorium, navíc ještě je tam obvykle tak jednoroční doba na to, než se to rozhodne. To znamená, zjednodušeně řečeno, 2023 plus tři roky, bavíme se někdy o roku 2026, takže v tomhle případě i to desetileté moratorium, které někdo říkal, nebo řekněme stopstav na 10 let, od roku 2020 do roku 2030, tak vidíte, že už nejsme úplně daleko od toho, že se tam začnou dít určité akty.
Je důležité říct, a to je třeba stále připomínat těm obcím, nejenom ty benefity, které z toho mohou mít ve smyslu ekonomiky a tak dále. Vzpomeňte si, když se připravovaly Dukovany, když se připravoval Temelín, já jsem z toho regionu, protože jsem z jižních Čech, jaké byly protesty tenkrát proti tomu, nikdo to nechtěl. A dneska Dukovany a Třebíčsko jsou jedním z největších obhájců toho, aby se pokračovalo v Dukovanech. Zvykli si na tu jaderku. Je to obrovská příležitost ve smyslu práce, ve smyslu ekonomického, kulturního, sociologického vyžití a tak dále. Prostě a jednoduše, nejdříve byl odpor, později jsou dokonce obhájci. Já neříkám, že takto to bude s tím úložištěm, ale jenom bych chtěl, aby to bylo vnímáno i z těch úhlů pohledu, že to nepochybně něco přinese, a samozřejmě to přinese nemalé ekonomické zdroje, protože v momentě zahájení těch průzkumných prací už to budou skutečně zajímavé zdroje pro tu danou lokalitu. Ale určitě kdykoli jste vítán pro diskusi a já vám případně potom i detailně vysvětlím, v jaké jsme fázi. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nikoho... pan poslanec, prosím. Já tady ještě sněmovnu seznámím s omluvenkou pana ministra, pan ministr se omlouvá - Karel Havlíček - z dnešního odpoledního jednání z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem z regionu Vysočina a samozřejmě ani já nejsem rád, stejně jako kolega Kaňkovský, z toho, že - teď do velkých uvozovek - vítězové - nebo jedny ze čtyř vítězů - jsou dvě lokality na Vysočině. Na druhou stranu jsem velice rád, že po skutečně dlouhých letech se podařilo ministerstvo přesvědčit pro to, aby skutečně s těmi zastupiteli nebo s vedením obcí komunikovalo. A že udělali to, co udělali bohužel pro Vysočinu, říkám znovu, ani já z toho moc velkou radost nemám, ale věřím tomu, že při další diskuzi, která tam bude probíhat, se najdou relevantní informace pro to, abychom tam nějakým způsobem tu naši oblast dostali do takového systému, že buď budeme vědět, že to je ta nejlepší lokalita, nebo naopak přesvědčíme ministerstvo, že tam to úložiště nepatří.
Na druhou stranu, on to tady tak nepřímo kolega Kaňkovský zmínil, je usnesení rady kraje Vysočina, kde v podstatě kraj jako takový nabízí jednotlivým obcím, kterých se to týká, spolupráci a pomoc při zjišťování relevantních informací a při vyjednávání s ministerstvem. Tak chci věřit tomu, že i tato platforma bude účinnou pro to, aby to rozhodnutí, které bude následovat, bylo to nejlepší, které vlastně tady může být. Na druhou stranu musíme si uvědomit, že my tady to úložiště, možná alternativně, ale stejně potřebujeme. Děkuji za čas.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já se tedy znovu zeptám - pan poslanec Kaňkovský se ještě znovu hlásí do rozpravy.
Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou dobré dopoledne. Já už budu krátký. Děkuji i kolegu Kottovi za jeho příspěvek. Možná bych maličko nesouhlasil s panem vicepremiérem, že kdyby se to netýkalo kraje Vysočina, tak tady nestojím. Já si myslím, že to tak není, ale to je samozřejmě věc diskuze. Ale předpokládám, že by tady stálo možná více poslanců i z jiných krajů.
Ale ještě jednou zdůrazním - návrh zákona o zapojení obcí má skutečně více efektů a více důvodů a tím, který možná se nedává tolik na odiv, ale je strašně důležitý, a naznačil to i kolega Kott, je právě hledání té důvěry s občany. A pokud ten zákon bude a pokud ten zákon jim skutečně dá takové právo do toho - nechci říci jenom hovořit, ale mít i vhled do všech těch procesů, které jsou s tím spojeny, tak pak si myslím, že zástupci těch samospráv, těch dotčených lokalit budou i nějakým způsobem více pracovat s těmi svými občany.
A pak ještě řeknu k tomu - ono se to opravdu netýká jenom potom toho samotného procesu už budování úložiště, už jsem to tady řekl, už jenom průzkumné práce jsou pro ty lokality otravné, protože to se samozřejmě týká skutečně různé techniky, která se v tom okolí bude pohybovat, a už toto chtějí ti občané vědět. A pak samozřejmě se mnozí zamýšlejí i nad tím, jestli v té lokalitě dál chtějí žít, nebo nechtějí. Možná je to irelevantní, nicméně oni se na tím takhle zamýšlejí. Proto ta diskuze s nimi je tak důležitá, a pokud je dneska lépe nastartovaná, tak je to určitě dobře. Proto jsem také apeloval na pana ministra, aby v tom dál pokračoval, ale je potřeba se také pohybovat v právním rámci, a to jsem naznačil v tom, že jestli při procesu zúžení těch lokalit se stát skutečně pohyboval zřejmě mimo rámec našeho legislativního rámce - nebo mimo rámec našeho legislativního prostředí - tak to není dobře. Jak jsem řekl, to rozhodne soud, ale znovu to zavdává určitou nedůvěru. A už tady pan ministr hovořil o tom - ano, Dukovany jsou pro kraj Vysočina velmi důležité, byla to jedna z prvních vět, které jsem tady dneska řekl. Jadernou energetiku na Vysočině podporujeme a nechceme se ani stavět na zadní v tom smyslu, že ať si ten jaderný odpad jde někde jinde. Jenom chceme, aby ten proces byl průhledný, aby se s občany a s lokalitami diskutovalo a aby se jim dalo i právo nejenom o tom diskutovat, ale i spolurozhodovat, byť vím, že nakonec to rozhodnutí bude na státu jako takovém. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ještě pan poslanec Běhounek se hlásí v rozpravě. Prosím.
Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, no, tak do třetice z Vysočiny. Já to okomentuji jedinou věcí. Pane ministře, prosím, po deseti letech projednávání přes SÚRAO, a v čele stáli různí ředitelé, se způsob komunikace bohužel nezměnil. Takže to je jedna z věcí, o kterou bych rád prosil, abyste na to upozornil, protože všichni to cítí: O nás bez nás. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zeptám se ještě jednou, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, v takovém případě rozpravu končím. Táži se pana poslance Kaňkovského, jestli má zájem navrhnout usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi. Prosím.
Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane vicepremiére, při vší úctě, a opravdu si vážím toho, že jsme v rámci projednávání té písemné interpelace spolu komunikovali nejenom tady na tomto fóru, přesto přese všechno, zejména vzhledem k tomu, že návrh toho zákona nebude v tomto volebním období projednán, je připraven pozdě, a znovu zopakuji, že to není jenom vaše vina, nicméně v tuto chvíli to na vaši hlavu padá, a i vzhledem k těm pochybnostem ohledně toho, zda jste se v rámci výběru nebo z toho zúžení lokalit z devíti na čtyři pohybovali v právním rámci, tady navazuji na to mnou zmíněné napadené rozhodnutí a pravomocně napadené rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, tak dávám návrh na nesouhlasné stanovisko s odpovědí na mou písemnou interpelaci. ***
