(9.50 hodin)
(pokračuje Výborný)
A já bych vás chtěl poprosit při závěrečném hlasování o podporu i tohoto pozměňovacího návrhu, abychom udělali oba dva důležité kroky, jak ten krok směrem do budoucna, tak ale abychom za sebou nenechali tu minulost, která by nebyla tou dnes schvalovanou právní úpravou dostatečně jasně řešena. Říkám znovu ještě fakticky, už dnes toto možné je, my to pouze stavíme najisto v rámci přechodných ustanovení, to znamená prominutí a upuštění od vymáhání nebo jiný úkon věřitele směřující k zániku nebo snížení dobytnosti dluhu vzniklého přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona osobě, která v době vzniku tohoto dluhu nenabyla plné svéprávnosti, se nepovažuje za porušení povinností spojených se správou majetku.
Děkuji za podporu jak paní ministryni, tak i vám, kolegové a kolegyně, a věřím, že ten výsledek, to znamená že v České republice už nebude možná praxe dětí, které samy, často ve složité situaci dětských domovů a podobně, potom startují do života se zátěží exekucí, tak že tomu konečně a definitivně učiníme přítrž. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a poprosím pana poslance Nachera, připraví se pan poslanec Kolářík.
Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkné páteční dopoledne. Vážená paní ministryně, pane předsedo, kolegyně, kolegové, já si myslím, že dneska je skutečně velmi významný den, kdy ukončíme praxi, kdy v České republice existují dětské dluhy nejenom u dětí nebo skoro dospělých, kterým je patnáct až osmnáct, ale skutečně dětské dluhy i u nemluvňat. Chtěl bych tady připomenout, jakkoli je pravda, že ta materie, kterou tu máme - a já připomínám, že jsou to vlastně tři tisky, byly to historicky tři tisky, já se pak k nim vrátím, abych udělal takový exkurz - tak jakkoli to trvá, jak tady říkal můj kolega, dva roky, tak bych chtěl poděkovat Ministerstvu spravedlnosti, protože my se tady bavíme o praxi, která je tady v České republice dvacet let. Ještě jednou - dvacet let. Je to podobné, jako jsem se tady včera rozčiloval u volebního zákona. Funguje to tady dvacet let a významně se to řeší v tomto volebním období. Aby z toho nevyplynulo, že to, co jsme mohli projednat v lednu nebo v prosinci, projednáváme nyní na začátku března, takže: projednáváme věc, která vznikla v tomto volebním období, a my to napravujeme. Ještě jednou, my napravujeme neuvěřitelnou věc, která tady funguje dvacet let. Dvacet let! To, že se to takhle táhlo, je dáno také velmi významně covidovými zákony, mimořádnými schůzemi apod.
My jsme tady před dvěma roky přišli s tiskem 456, kde jsme chtěli v zásadě velmi zjednodušeně nastavit to, že by byla odpovědnost jenom zákonného zástupce. Byla to poslanecká iniciativa a tenkrát jsme se dohodli, že i po určité kritice ze strany ústavních právníků a stanoviska Ministerstva spravedlnosti, které říkalo, že s tímto obecným cílem se ztotožňuje a podporuje, nicméně je třeba se zabývat vhodnými způsoby, jak vytyčeného cíle legislativně dosáhnout, abychom s vaničkou nevylili i dítě, doslova v tomto případě. Obáváme se, že předložený návrh nepostihuje ty oblasti, na které navrhovatel materiálně chce cílit. Návrh také nepovažujeme za koncepční řešení problematiky právního jednání nezletilých, respektive možných negativních následků tohoto jednání. Proto vznikla široká dohoda o tom, že se vytvoří vládní materiál - to je ten, který teď projednáváme, 984.
Nicméně bych zde chtěl říct, že jsme mezitím tady nespali. Vyřešili jsme věc, kterou bych já časově dal směrem do minulosti. Přijali jsme tisk 493 v rámci insolvenční novely, kde jsme dluhy vzniklé v dětství, tedy před nabytím 18. roku věku, zařadili tyto dlužníky mezi zvlášť zranitelné s tím, že by bylo možné je oddlužit do tří let bez splnění těch procent. To znamená, my jsme mezitím vyřešili tu minulost. Připomínám také, že jak v tomto volebním období, tak v tom minulém se významně snížily náklady exekuce, to s tím také souvisí. Mám tady tabulku, nebudu vás tím zatěžovat, nechci zdržovat, kde náklady v roce 2012 při vymáhání nějakých 824 korun byly téměř 20 000, dneska jsme významně pod polovinou.
Přijali jsme několik insolvenčních novel, zastavujeme postupně, ne vždy s úspěchem, protiprávní exekuce. Zvyšovali jsme horní opakovaně i dolní hranici nezabavitelné částky a teď tady máme pětsetčtyřicetpětku - novela exekučního řádu. Takže ta kultivace, to všechno souvisí s tím, že zastavování dětských dluhů, ukončování této praxe, je v nějaké logice fungování řekněme posledních šesti let.
Dámy a pánové, tento návrh, který jsem už v druhém čtení rozdělil věkově do třinácti, do patnácti, do osmnácti let - už to tady popisovala zevrubně Kateřina Valachová, to znamená do třinácti let odpovědnost nebo nezpůsobilost z hlediska delikátní způsobilosti, až na ty výjimky, do patnácti let zákaz smluvních pokut a v osmnácti letech může být dluh pouze ve výši majetku toho dítěte, které má před nabytím svéprávnosti - je věc, kterou řešíme do budoucna. To znamená tak, jak se k těm dluhům budeme my dívat. Stejně tak se do budoucna díváme i na druhou část této novely, té OSŘ, to znamená že už nebude možné, aby tady byl rozsudek pro zmeškání nebo pro uznání, takže měníme i tuto část. I v tomto případě bude ochrana těch dětí mnohem, mnohem větší.
Co ale bych řekl, že směřuje do současnosti a co můžeme změnit, částečně řeší zde zmiňovaný pozměňovací návrh kolegů Výborného - Farského. Teď já nebudu řešit, jestli to je úplně přesně legislativně dobře napsáno nebo ne, jde teď o tu podstatu. Protože když jsme to tady probírali před dvěma lety poprvé, tak se mi podařilo toto téma dětských dluhů táhnout i na komunální politiku. My jsme 25. dubna 2019 přijali usnesení, kde jsme pověřili Radu hlavního města Prahy - tam pro to hlasovala koalice, opozice - aby vyřešili a zastavili dětské dluhy a nastavili systém tak, aby se to neopakovalo. Tehdy jsme zjistili, že magistrát samotný neeviduje žádné probíhající exekuce osob do patnácti let, nicméně v Dopravním podniku tyto exekuce byly v počtu nějakých 170. Součástí toho bylo i doporučení, aby pohledávky za osobami do patnácti let věku se primárně řešily vlastními silami, to jest interními zaměstnanci, a aby i obchodní společnosti, kde má Praha majetkový podíl, je vymáhaly vlastními zaměstnanci a nerostla tak ta částka jistiny o náklady vymáhání externími subjekty, třeba právě prostřednictvím exekucí. To znamená, to bylo doporučení tak, aby se ten stav neopakoval.
Nicméně co nastalo v praxi, že Dopravní podnik poté, co bylo přijato toto usnesení, toto usnesení rada potom postoupila Dopravnímu podniku, tak Dopravní podnik chtěl právě z hlediska povinnosti péče řádného hospodáře takzvaný obchodní pokyn, teprve poté byly tyto exekuce zastaveny. To je ta praxe. Poté to následovala další města, další městské firmy a podobně. Jinými slovy, my můžeme přijmout normu, která bude platit od 1. 7. 2021 a zastaví dětské exekuce, ale zároveň můžeme přijmout i část nebo změnit část, kde umožníme městským firmám, městům, obcím zastavovat už současné exekuce, aniž by měly obavu, že je někdo bude popotahovat, že nejednají s péčí řádného hospodáře. Je to pozměňovací návrh kolegy Výborného a Farského - jak říkám, nejsem legislativec, na ústavně-právním výboru jsem nebyl, kde padaly velmi odborné argumenty proti. Jde mi spíše teď v téhle chvíli o tu podstatu a moje pozice je podobná jako Kateřiny Valachové. Já tento pozměňovací návrh pod písmenem B podpořím, věřím, že projde. V případě, že by neprošel, máme tady možnost v Senátu to upravit tou formou, aby to splňovalo kritéria, která to údajně z legislativního - nebo řekl bych právně pozitivistického pohledu nesplňuje. ***
